Festival F. L. Věka nabídne v roce 2023 devět koncertů. Historicky poprvé se jeden z nich uskuteční v krajské metropoli, kde v sále Filharmonie Hradec Králové vzdá hold dobrušskému rodákovi, hudebními skladateli Radimu Drejslovi, od jehož narození na jaře uplynulo sto let, od úmrtí sedmdesát. Akce je rozprostřena v časovém rámci od 9. září do 24. listopadu.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

Dnešním ‚prvorepublikovým soirée‘ na I. zámeckém nádvoří pokračuje červencová část Festivalu komorní hudby Český Krumlov. Akce se tradičně zaměřuje na uvádění skladeb s prokazatelnými vazbami k regionu a k hudebnímu životu někdejších majitelů krumlovského panství. Letošní sedmatřicátý ročník navíc akcentuje hudební vlivy španělské a latinskoamerické kultury. Festival končí 9. července a s pětidenním odstupem navazuje větší, mezinárodní Festival Krumlov.

Dramaturgie jihočeského festivalu komorní hudby v Českém Krumlově se tradičně zaměřuje na uvádění skladeb s prokazatelnými vazbami k regionu a k hudebnímu životu někdejších majitelů krumlovského panství. Letošní sedmatřicátý ročník navíc akcentuje hudební vlivy španělské a latinskoamerické kultury. Tento programový prvek se odvíjí od opery, jejíž zkrácenou verzi představí ansámbl Capella Regia Praha v rámci Barokní noci. Půjde o dílo Una cosa rara, ossia Bellezza ed onestà, které zkomponoval španělský skladatel Vicente Martín y Soler. Řada koncertů se koná od 26. června do 9. července.

„Interpretace byla velmi zaujatá, košatá a usazená.“

„Krásný příklad toho nejlepšího, co je komorní hudba posluchači schopna nabídnout: duchaplnosti, intimity i závažnějšího vzrušení, hravosti, krásy, harmonizujících výměn mezi nástroji…“

„Soubor byl schopen během večera dát výrazně rozdílným dílům přesně to, co každému z nich patří, a navíc to korunoval vyzrálou komorní souhrou.“

Dlouhý a skvělý. Takový byl koncert Bennewitzova kvarteta na Dnech Bohuslava Martinů. V Sále Martinů hrála čtveřice v sobotu Dvořákův Smyčcový kvartet C dur op. 61, Bartókův Čtvrtý smyčcový kvartet a v obnovené premiéře, to znamená v nově revidované verzi, Kvartet č. 1 Bohuslava Martinů. Tři velká díla, všechna tři ve vzácné jednotě dokonalosti a prožitku, závažnosti a nadhledu, ušlechtilosti a emocí.

Soutěž Nadace Bohuslava Martinů v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů se konala už posedmadvacáté. V letošním roce o vítězství soupeřili mladí interpreti ve dvou kategoriích – housle a komorní soubory s klavírem. První cenu si odnášejí houslista Kristian Mráček a Trio Gaudium. Zahráli v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci v neděli 27. listopadu.

Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.

Předvánoční čas v Moravskoslezském kraji obohatí Hudební výlety SHF. Ensemble Inégal uvede barokní Michnovu Loutnu českou, folklorní soubor VUS Ondráš se svým dívčím sborem vykreslí lidové Vánoce díky projektu Cesta světla a soubor Collegium Marianum s Buchtami a loutkami nabídnou půvabný vánoční příběh pro rodiny s dětmi.

„Pro majestátní program nedal Ensemble Inégal dohromady okázale monstrózní kapelu a sbor.“

„Sbor věděl, o čem zpívá, radosti zde bylo dosti a její zvěst zde byla krásně slyšet.“

„Jistota, že Bůh je dobrý a nemá nic proti radosti svých oveček, byla v díle všudypřítomná.“

Už několik let po sobě festival Lípa Musica, který je rozkročený na různých místech severních Čech, navštěvuje také blízké saské příhraničí. Kromě jiných destinací také evangelicko-luteránský kostel ve Waltersdorfu. V pondělí večer tam přijel s programem Händelových Chandoských žalmů Ensemble Inégal.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica nabízí týden se dvěma projekty letošní umělecké garantky – sopranistky Hany Blažíkové. Na státní svátek Den české státnosti festival zařadil provedení ukázek z Jistebnického kancionálu, klíčového pramene evropské středověké kultury, v podání ženského vokálního souboru Tiburtina pod vedením Barbory Kabátkové. Tento koncert se koná v kostele svatého Jakuba staršího v České Kamenici. V pátek 30. září festival letos už podruhé zavítá do saského příhraničí, a to do kláštera St. Marienthal nedaleko Žitavy, který se stane dějištěm provedení ukázek ze španělské písňové sbírky Cantigas de Santa Maria v podání Hany Blažíkové, Barbory Kabátkové, Margit Übellacker a Martina Nováka.

Devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc se bude konat v termínu od 25. září do 22. října. Zachovává tradiční dobu konání, počet koncertů i kvalitu pozvaných interpretů jako ročníky předešlé. Návštěvníci jsou zváni na sedm koncertů do arcidiecézního muzea a do pěti dominant města: dómu svatého Václava, chrámu Panny Marie Sněžné, baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, kaple Božího těla / Konvikt a do Husova sboru. Program letošního ročníku nabízí ojedinělý a žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století.

Soubor Ensemble Inégal chystá v podzimní sezóně dva výjimečné koncerty věnované tvorbě českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Ansámbl zahájí sezónu v neděli 4. září od 19:30 hodin koncertem v kostele U Salvátora v Salvátorské ulici na Praze 1. Na něm Ensemble Inégal uvede dvě velká, pro posluchače zatím neznámá Zelenkova díla – Missu Charitatis, ZWV 10 z roku 1727 a Litaniae Xaverianae, ZWV 154 z roku 1723. První ze skladeb zazní ve světové koncertní premiéře. Hudební těleso se pod vedením dirigenta a varhaníka Adama Viktory věnuje objevování a studiu Zelenkových děl už víc než dvacet let.

„V českém kontextu je kukský archiv jedinečnou sbírkou. Pro provedení připravuji materiály již více než deset let.“

„V Kuksu se během léta i celého roku uskutečňuje řada jiných hudebních i nehudebních akcí. O narušení časového rámce pěti koncertů v nejbližší době neuvažujeme.“

„Když vyučuji hudební teorii, snažím se vést studenty k poznávání širších souvislostí – a hlavně vše propojovat s hudební praxí.“

Předposlední srpnovou sobotu zakončí houslista Milan Al-Ashhab letní festival Hudební léto Kuks. Na varhany s ním bude hrát Pavel Kohout. Organizátor festivalu Vít Havlíček, varhaník, sbormistr a muzikolog, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz programy a záměry festivalu v Kuksu, stav historických varhan v regionu, své pedagogické působení v Praze a Trutnově i práci s Královédvorským chrámovým sborem, se kterým se právě vrátil ze zájezdu do Vídně.

„Pokles návštěvnosti v České republice je místy až padesátiprocentní a i významné festivaly, které nemívaly problém po spuštění předprodejního systému naplnit kapacity i za pár hodin, stále nemají sály prodané.“

„Před dlouhou řadou let jsme se rozhodli, že půjdeme cestou čistě nekomerční. To znamená, že se nebudeme sklánět před mainstreamem.“

„Na stole je spíše v tuto chvíli úvaha, jak udržet festival v této kvalitě, třeba i na úkor toho, že se sníží na nějakou dobu počet koncertů.“

Už jedenadvacet let přináší Lípa Musica hudební zážitky na řadě míst Libereckého a Ústeckého kraje a v uplynulých deseti letech i v saském příhraničí. Na festivalu, pořádaném na přelomu léta a podzimu, mohou posluchači prožít setkání s hudbou a umělci velmi zblízka. Budovat ovšem takovou hudební přehlídku v bývalých Sudetech je trnitá cesta. I po sedmdesáti letech je tam patrná vykořeněnost a absence vztahu k hodnotám. Je to běh na dlouhou trať a zároveň nádherná výzva, říká ve velkém rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš.

„Úpravy pana Temla se opravdu povedly, jsou krásné, udělané s citem a velkou pokorou, není to nic svévolného.“

„Barokní hudba vyžaduje určitou kázeň, kterou v romantické hudbě zpěvák ne vždycky musí mít. Myslím kázeň technickou.“

„Do velkého operního světa jsem ještě nepronikla. Člověk se vyvíjí, budu ráda, když se budu moci romantické operní tvorbě věnovat víc.“

Na křídlech písně. Tak je nazván koncert festivalu České doteky hudby, jehož pěveckou protagonistkou je první červnovou neděli v Praze na Hradčanech Karolína Janů. Mladá sopranistka, kterou si publikum v Plzni pamatuje ze dvou Monteverdiho oper a se kterou se mnozí setkali také na nejrůznějších pódiích jako s koncertní umělkyní. Sólistka, která bude v srpnu zpívat ve scénickém projektu Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v Händelově Mesiáši. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nejen nad vztahem k barokní a k romantické hudbě, ale také nad repertoárem svého CD, natočeného s Plzeňskou filharmonií a věnovaného z větší části písním. Hovoří o něm jako o typickém „covidovém dítku“.

Jednadvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica se bude letos konat v termínu od 20. srpna do 15. října s tradičním epilogem ve spolupráci se ZUŠ Česká Lípa. Ten je ve městě naplánován na 2. a 3. listopadu. Festival letos nabídne řadu třiadvaceti koncertů a doprovodných programů včetně mistrovských kurzů a devátého ročníku pěvecké soutěže Lípa Cantantes, která se konala už v dubnu. Festival je situován do patnácti míst Libereckého a Ústeckého kraje i saského příhraničí. Uměleckým garantem letošního ročníku je sopranistka Hana Blažíková.

Festival Pardubické hudební jaro směřuje ke svému závěru. Jednu z posledních příležitostí užít si festivalový koncert představuje vystoupení souboru Ensemble Inégal ve středu 4. května od 19 hodin na pardubickém zámku. Jako sólisté vystoupí sopranistky Gabriela Eibenová a Lenka Cafourková, tenorista Tobias Hunger a barytonista Tadeáš Hoza.

„Na konci letošního léta se uskuteční tradiční koncert pod širým nebem ve Valdštejnské zahradě.“

„Jako dirigent, jako zpěvák i jako autor zavítá na pódium Smetanovy síně světoznámý tenorista José Cura. Oslaví s Pražskými symfoniky šedesátiny.“

„Program koncertní sezóny spojuje myšlenka hudby jako jistoty v nejisté době, jako věrné přítelkyně v nelehkých časech.“

Do 88. sezóny vstoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK koncerty 21. a 22. září, kdy v Obecním domě u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě Evropské unie uvede Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. K tomu v premiéře zazní novinka objednaná u Jana Ryanta Dřízala, který ve skladbě Praga Arcana zobrazuje Prahu mystickou a tajuplnou. Do června 2023 chystají pak Pražští symfonikové sami i jako pořadatelé osm desítek dalších programů, včetně nového Velikonočního festivalu.

„Nadcházející ročník slibuje dvanáct programů, pořádající orchestr v nich paradoxně chybí.“

„Pořádat a zejména vyprofilovat takto tradiční festival není snadné. Josefu Krečmerovi se to však podařilo.“

„Festival se řadí mezi takzvané Pardubické tahouny, tedy nejvýznamnější akce ve městě, které jsou propagovány a dotovány z vlastního programu.“

Komorní filharmonie Pardubice přebírá pořadatelství festivalu Pardubické hudební jaro. Posledních devět let připravoval přehlídku soubor Barocco sempre giovane vedený Josefem Krečmerem. V roce 2022 se 44. ročník uskuteční od 31. března do 15. května.