„Se stejným inscenačním záměrem vsadil režisér na povědomí publika, živeného Hvězdnými válkami či Vesmírnou odyseou a podobnými fantaziemi, a přenáší děj opery na jakousi neznámou planetu, na které ztroskotala pozemská vesmírná loď.“
„Režisérovi se podařilo na hudební vyjádření navázat a dokonce zbavit operu tradičního napětí a zatěžkanosti. Pěvci se dokázali uvolnit a odlehčit i ve vážných vztahových situacích.“
„Dirigent Ondrej Olos dění v orchestru i na jevišti propojoval se zkušeností ostříleného profesionála. O to větší uznání si zaslouží, neboť několik dní před premiérou onemocněl hlavní dirigent Pavel Šnajdr, který operu nastudoval a Ondrej Olos musel rychle kolegu zastoupit.“
Janáčkova opera v Brně představila těsně před Velikonocemi, 13. a 14. dubna, další premiéru. Je plná kouzel a krásné hudby i zpěvu, tak, jak si ji přáli mít její autoři, Wolfgang Amadeus Mozart a Emanuel Schikaneder, majitel a herec předměstského Divadla Theater auf der Wieden, pro které Mozart operu napsal a kde 30. září roku 1791 slavila triumf. A je také plná tajemství, stejně jako osud hudebního skladatele, který ji považoval za vrchol své operní tvorby a který tři měsíce po jejím uvedení záhadně zemřel.
Národní divadlo Brno zve na Předpremiérové kukátko k Mozartově opeře Kouzelná flétna, které je interaktivní náhradou běžné tiskové konference. Bude se konat zítra v 18 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu, sólistů, dirigenta Pavla Šnajdra a režiséra Miroslava Krobota. Bude možné sledovat je také online zde. Opera bude představena v netradičním sci-fi pojetí. Inscenaci nastudovali pěvci Jiří Sulženko, David Szendiuch, Ondřej Koplík, Petr Nekoranec, Martin Masaryková, Doubravka Součková, Jana Šrejma Kačírková, Andrea Široká, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva, Tereza Kyzlinková, Eva Esterková, Petr Levíček, Vít Nosek, Daniela Straková-Šedrlová, Lucie Hájková, Jana Hrochová, Markéta Cukrová, Václava Krejčí Housková, David Nykl, Josef Škarka, Petr Karas, Martin Novotný a Robert Musialek.
Národního divadlo Brno společně připravilo ke dvoustému padesátému výročí narození Ludwiga van Beethovena premiérový baletní projekt s názvem Beethoven. Podle tvůrců důvodem uvedení původního díla není pouze inspirace velkým výročím z minulého roku, ale především umělecká přitažlivost Beethovenovy mimořádné osobnosti, jeho nelehkého života i geniálního díla. V nové inscenaci se představí jak sólisté a sbor Baletu NdB, tak i sólisté a sbor Janáčkovy opery, orchestr Janáčkovy opery a klavírista Jiří Hrubý. Hudební dramaturgie vznikala ve spolupráci choreografa Mária Radačovského a dirigenta představení Jakuba Kleckera. V baletu zazní Beethovenova symfonická tvorba v podobě Páté, Šesté, Sedmé a Deváté symfonie, ale i komorní tvorba zastoupená klavírními sonátami. Premiéra, přesunutá z minulého roku, se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 13. listopadu v 19 hodin. Nejbližší reprízy jsou v plánu hned v neděli 14. a v úterý 16. listopadu.
„Orchestr hrál netradičně silnou roli, struktura partitury na sebe upoutala mnohem víc než při klasickém uvedení.“
„Jakub Klecker patří mezi zkušené a zapálené dirigenty, kteří mají svoji práci promyšlenou, čiší z nich do publika jistota, nadhled a radost.“
„Koncertní provedení opery u někoho vzbuzuje určitou rezervovanost.“
Koncertně uvedenou, ale plnokrevnou Rusalku nabídl Hudební festival Antonína Dvořáka v den sto osmdesátého výročí narození skladatele. A byla to dobrá volba, jak vyřešit kulaté datum a obohatit dramaturgii festivalu. Do divadla v Příbrami přijelo Národní divadlo Brno, jeho orchestr a sbor řídil zkušeně Jakub Klecker. A zpívali sólisté, kteří v dodnes uváděné inscenaci z roku 2012 na domácí scéně vystupují, v hlavních rolích Pavla Vykopalová, Peter Berger, Jiří Sulženko, Václava Krejčí Housková, Daniela Straková Šedrlová a také nováček brněnského souboru Tadeáš Hoza.
Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.
Janáčkova opera Národního divadla Brno připravila ve spolupráci s Českou televizí televizní premiéru nové inscenace Čajkovského opery Evžen Oněgin v hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka a v režii Martina Glasera. V romantické opeře o třech jednáních budou zpívat Svatopluk Sem, Linda Ballová, Ondřej Koplík, Václava Krejčí Housková, Daniela Straková-Šedrlová, Yvona Škvárová, Jiří Sulženko, Vít Nosek a další. Spoluúčinkovat budou sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Při této příležitosti je spuštěn benefiční prodej vstupenek, jehož výtěžek poputuje Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje na pomoc lidem, které koronavirus dostal do těžké životní situace. Představení bude k vidění v pondělí 29. března od 20:15 hodin na programu ČT art.
„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“
„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“
„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“
Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.
„Titulní postava se stala v prvním obsazení velkou a využitou příležitostí pro tenoristu Luciana Mastra.“
„Hoffmannovy povídky jsou operou zalidněnou, duchaplnou, fantaskní, dekadentní, absurdní, trochu strašidelnou, prostě zvláštní…“
„Inscenace končí sborovou scénou, pozitivně vyznívající apoteózou, která se většinou škrtá, nezařazuje.“
Národní divadlo Brno vstoupilo do sezóny premiérou Offenbachovy opery Hoffmannovy povídky. Poprvé se souborem Janáčkovy opery pracoval režijní tandem SKUTR. Fantaskní příběh interpretovali pánové Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský ve zvláštní surrealistické poetice, ale se značnou dávkou kaleidoskopičnosti, poněkud neurčitě a téměř celý večer bez většího poselství. Hlubší smysl mu dali až v úplném závěru.
„Šéfdirigent Marko Ivanović s orchestrem NdB odstartovali večer hitem operních scén – ouverturou k Bizetově Carmen.“
„Roman Hoza kromě nesporných pěveckých kvalit prodal i svůj komediální talent a získal si sympatie publika.“
„V závěru večera zněla Polská krev Oskara Nedbala, na které se pěvecky i tanečně vyřádil Ondřej Koplík s mužským sborem.“
Tradiční zahajovací koncert Národního divadla Brno se mohl po úspěšném dokončení rekonstrukce Janáčkova divadla vrátit na piazzettu před tímto operním domem. Populární rekreační prostranství v centru města láká zejména během letních měsíců značné množství návštěvníků. V pátek však kolemjdoucí měli ještě pádnější důvody pár chvil spočinout. Koncert byl naplánován na 18. hodinu, ale už půl hodiny před začátkem se to na piazzettě hemžilo lidmi. Když se rozezněly zvony blízkých kostelů, ohlašující šestou hodinu večerní, bylo takřka plno.
„V Pilařově podání to byla spíše féerie, nikoliv opereta.“
„Největší průšvih je ovšem scéna a kostýmy Aleše Valáška.“
„Operetní hudba má své specifikum, a to se Jakubu Kleckerovi podařilo dobře vystihnout.“
Ach, kde jsou ty doby, kdy se v brněnské Redutě hrály operety prakticky denně. V 90. letech byl brněnský operetní soubor, mimochodem mimořádně kvalitní, převeden do Městského divadla Brno, kde se kromě muzikálů měly dávat i operety. Jenže nedávají. Soubor se rozpadl a z operet v Městském divadle zůstaly jen proklamace. I když v Brně stále existuje pro operetu obecenstvo. Situaci zahraňuje tu s větším, tu s menším úspěchem operní soubor Národního divadla Brno, který se čas od času do operety pustí. V březnu 2014 vkročila na prkna Janáčkova divadla slavná Polská krev. V rámci zahájení sezóny 2019/2020 blokem představení na hradě Špilberk uvedlo divadlo poslední srpnový den i její reprízu.
„Národní divadlo Brno zahájilo sezónu blokem oper na Špilberku.“
„K původnímu nastudování Lazebníka sevillského přizvalo Národní divadlo Brno italské tvůrce.“
„Auditorium bylo plné mladých lidí.“
Gioacchino Rossini napsal kolem čtyřicítky oper. Většinu znají pouze muzikologové a i ti pouze z notového záznamu, na jevišti mnoho z nich nikdy neměli šanci vidět. Je pouze jedna, kterou snad znají i ti, kteří do operního domu nikdy nevkročili. Jedna, která by klidně mohla aspirovat na titul opera oper, Wolfgang Amadeus promine; jedna, v níž co árie, to hit: Lazebník sevillský.
“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”
“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”
“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”
Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.
