„Bučení bylo reakcí na krále Vladislava nořícího se do kouřící lázně.“
„Dalibor je příběhem o lásce, pravdě a právu, o ideálech a přátelství… A tím při všech dílčích inovacích naštěstí zůstal.“
„Jaroslav Kyzlink za dirigentským pultem volí věcnější a svižnější přístup, nepřehání patos.“
Smetanova hudba věnovaná pověsti o Daliborovi zůstává svá – romantická, noblesní, lyrická i hrdinská, s patosem citů osobních i národních. Scénické uchopení jeho opery se mění a proměňuje s generacemi víc. Zatím poslední inscenace, ta nejnovější v pražském Národním divadle, nese výrazný rukopis dvojice Dvořák-Nekvasil, dvou divadelníků, kteří už tři desetiletí vnášejí do tuzemského operního dění nepřehlédnutelné podněty, vesměs vždy s nějakým podílem provokování.
Dnes večer uvede Národní divadlo v Praze svoji poslední premiéru letošní sezóny – Dalibora Bedřicha Smetany. V roli rytíře Dalibora se alternují oceňovaní slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský. Vladislava, krále českého ztvární Adam Plachetka a Svatopluk Sem. Miladou budou Dana Burešová a Kateřina Hebelková, Jitkou Veronika Holbová a Alžběta Poláčková, o Beneše se podělí Jiří Sulženko a Jan Šťáva, Budivoji budou Jiří Brückler a Jakub Kettner a Vítky Jaroslav Březina a Martin Šrejma. Orchestr Národního divadla povede hudební ředitel opery Jaroslav Kyzlink. Režisérem je Jiří Nekvasil a scénografem Daniel Dvořák.
„Milada je těžká role, taková vypečená, špekózní.“
„S panem dirigentem Bělohlávkem se pracovalo tak nádherně, že na to stále dodnes s láskou vzpomínám.“
„Co má přijít, to přijde. Nemám vysněné role. Ale Taťána z Oněgina byla druhá kůže. Jen jsem si ji natáhla a žila v ní.“
Národní divadlo v Praze přichází s dalším typicky českým titulem – na závěr letošní sezóny připravilo premiéru Dalibora. Tato třetí opera Bedřicha Smetany je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako pozdější Libuše. Premiéru měla 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky. Tuto nejnovější inscenaci nastudoval režisér Jiří Nekvasil, pražské premiéry má zítra a v sobotu 29. června a soubor s ní pak vzápětí jede na festival Smetanova Litomyšl, kde se obě obsazení představí 4. a 5. července. Roli Milady budou alternovat Kateřina Hebelková a Dana Burešová, kterou jsme zastihli během vrcholících příprav.
„Andreas Schager se z osmdesáti procent věnuje Richardu Wagnerovi, ale zpívá také Maxe nebo Florestana.“
„Thomas Johannes Mayer o Wagnerovi hovoří jako o skladateli, který byl vždycky na jeho straně.“
„Wagnerova hudba je úžasná, plná emocí a exprese; je mi velmi blízká svou dramatičností, vyznává se Eliška Weissová.“
Jako Lohengrin vystoupí v pátek a v neděli v pražském Národním divadle jeden z nejuznávanějších wagnerovských tenoristů současnosti Andreas Schager, který s rolí debutoval koncem loňského roku ve Vídni. Druhým exkluzivním hostem obou představení je německý barytonista Thomas Johannes Mayer. Hlavní ženské role zpívají Barbara Haveman, známá v Praze jako Tosca, a Eliška Weissová. Diriguje Constantin Trinks, pravidelný spolupracovník operních domů v Drážďanech, Mnichově, Vídni, Hamburku, Paříži a Curychu i festivalu v Bayreuthu.
„Peter Mikuláš je v Praze po léta častým hostem, ale árie z národních oper v jeho podání byly nenápadným trumfem celého koncertu.“
„Jaroslav Březina je mezi současnými tuzemskými tenoristy tím nejzajímavějším.“
„Libušino proroctví, zazpívané Danou Burešovou v plné síle a úctyhodně vygradované, se stalo přirozeným vrcholem celého koncertu.“
Rok 2018, rok stého výročí vzniku Československa, se v Praze důstojně uzavřel na festivalu České doteky hudby. Nedělní operní koncert v Rudolfinu připomněl nejen známé, ale i některé méně známé scény z děl klasiků. Obsáhl hudbu od Smetany po Suchoně. Jen ohlas v sále - v poměru k výkonům tří výborných sólistů a Moravské filharmonie Olomouc s Robertem Jindrou – byl však až nevděčně střídmý.
„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“
„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“
„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“
Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.
„Vynikala Eliška Weissová, předvedla wagnerovskou postavu par excellence“
„Thomas Johannes Mayer přinesl jiskru i nově natažený pel čerstvosti.“
„Nezbývá, než se těšit na 22. únor 2019, kdy se k Mayerovi přidá Andreas Schager.“
Četné výkřiky „Bravi tutti“, nekončící potlesk, x-té otevření opony, které zaskočilo i samotné protagonisty na jevišti. Ptáte se, jakou slavnou premiéru jste pominuli? Můžete zůstat klidní. Řeč je o repríze po roce a půl od prvního uvedení inscenace. Wagnerův Lohengrin na scéně Národního divadla v Praze si ale tak nadšené reakce zasloužil, a nejen díky tomu, že v roli Telramunda vystoupil jako mimořádný host německý barytonista Thomas Johannes Mayer. Podíl má i skvělý výkon orchestru.
"Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“
„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“
„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“
Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením.
„Zapsat se do historie jako Přemysl je radost a čest.“
„Myslím, že Libuše může zůstat v dobrém slova smyslu do jisté míry muzeem.“
„Je pár rolí, co bych si pomalu rád vyzkoušel, ale čekám na správnou příležitost.“
Rok 2018 je rokem stého výročí československé státnosti, což se nemůže obejít bez nových inscenací Libuše Bedřicha Smetany. Chystá ji mimo jiné i Národní divadlo v Praze, a to v pátek 14. září jako první premiéru sezony. Přemyslem ze Stadic bude Adam Plachetka.
„Prodanou nevěstu vybrali organizátoři v roce stého výročí Československa záměrně.“
„Dvořákova Praha se 2. září nemusí na počasí tolik ohlížet.“
„Také Valdštejnská zahrada je propojena s osudovými osmičkami českých dějin.“
„O posledním prázdninovém víkendu končí řada letních hudebních akcí.“
„Zámek, stojící na samém okraji povrchových dolů, má slavné hudební tradice.“
Vstup zdarma a v podání umělců Národního divadla Smetanova Prodaná nevěsta, to je 2. září letošní Opera v Šárce. Ve stejnou dobu festival Dvořákova Praha pořádá jako prolog koncerty na čtyřech méně obvyklých místech města. A v předchozích dnech se metropole rozloučí s létem open-air koncertem Pražských symfoniků ve Valdštejnské zahradě.
