Pražský barokní orchestr Collegium 1704 zveřejnil program nadcházející koncertní sezóny, kterou od roku 2015 organizuje v rámci projektu Hudební most Praha – Drážďany paralelně v ČR a Německu, v někdejších klíčových kulturních centrech Evropy. V programu figurují hudební klenoty baroka, ale také zásadní díla pozdějších stylových období.
Od 30. června do 21. října proběhne letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který působí na různých lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje a tradičně i saského příhraničí. Uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku je klavíristka Jitka Čechová. Její angažmá určuje celkové tematické zaměření dramaturgie v podobě představení klavírního umění v jeho rozmanitých formách a podobách s titulem „Klavír všemi smysly“. Čechová vystoupí na čtyřech koncertech, a to sólově, komorně i za doprovodu orchestru a současně se ujme role garanta oblíbeného projektu se ZUŠ Česká Lípa s názvem Má to smysl, kde pro žáky povede také workshop. Lípa Musica i v letošním roce nabídne koncerty v několika nových lokalitách, bude pokračovat v česko-německém dialogu a představí celou řadu hudebních hostů z domácí i zahraniční scény, nejen v oboru klavír.
„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“
„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“
„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“
Barokní opera Alcina Georga Friedricha Händela, jej poslední představení v této sezóně, zaplnila v neděli 26. března do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse.
„Všechny tři duchovní kompozice prokázaly, že rozhodnutí oživit je mělo a má opodstatnění.“
„I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná.“
„Program nenápadně aspirující na skutečnou událost.“
Fialová barva symbolizuje v římskokatolické liturgii pokání a kajícnost, užívá se proto v postní době nebo při mších za zemřelé. A právě takovou barvu měl světelný design úterního koncertu Collegia 1704 v pražském Rudolfinu. Na programu byly duchovní skladby, které tomu odpovídaly. Miserere, Stabat Mater a Requiem ve ztvárnění skladatelů Scarlattiho, Traetty a Duranteho, barokních mistrů patřících k neapolské škole. V tuzemském koncertním životě šlo o nesporně podnětný a objevný umělecký počin.
Předávání cen Český lev, udělovaných Českou filmovou a televizní akademií, dominoval výpravný historický hudební film Il Boemo o italských letech skladatele Josefa Myslivečka. Získal ocenění jako nejlepší celovečerní film roku 2022 a uspěl i v kategoriích nejlepší režie, zvuk, scénografie, kostýmy a masky. Hlavní postavu ztvárňuje Vojtěch Dyk, režisérem je Petr Václav, producentem Jan Macola. S jedenácti nominacemi byl film v jubilejním 30. ročníku cen Český lev druhým nejúspěšnějším snímkem. Akademie v závěrečném hlasování posuzovala 32 titulů v 19 kategoriích. Snímek natočený v česko-italsko-slovenské koprodukci měl premiéru loni v září na filmovém festivalu v San Sebastianu. V českých kinech se hraje od 20. října. Točilo se v České republice, v Benátkách, Como, Janově, Římě, Neapoli a Palermu. Hudbu hraje ve filmu český barokní soubor Collegium 1704 vedený Václavem Luksem, sólisty jsou Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi, Emöke Baráth, Juan Sancho, Krystian Adam, Sophie Harmsen a Benno Schachtner. O Myslivečkovi a filmu Il Boemo čtěte také ZDE.
Soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupí v úterý 7. března od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina. Jejich koncert s titulem Pianto napoletano (Neapolský pláč) nabídne nejen díla spojená s křesťanskou postní tradicí, zazní nejen Miserere c moll Alessandra Scarlattiho, Stabat Mater Tommasa Traetty, ale třeba i dvousborové Requiem dalšího významného představitele neapolské školy, Francesca Duranteho. Program obohatí Duranteho Concerto a quattro g moll.
„Hráči velmi zřetelně a jasně divákům ukázali každý drobný kontrast pomocí velmi přehledně čitelných barevných a artikulačních změn, což byl prvek, který se nesl celým večerem.“
„V průběhu dynamických změn si orchestr stále držel krásný zvukový balanc, každý hráč byl při reakcích na změny velmi pohotový a suverénní.“
„Věta je protkána mnohými silnými částmi, ve kterých hrál orchestr náležitě plně, zároveň ovšem nikdy neztrácel na výborné barvě.“
V Rudolfinu 14. února měli diváci možnost zažít skutečně vynikající koncert; Apoteózu tance. Výběr tří největších autorů klasické vídeňské školy (Mozart, Haydn, Beethoven) zaručoval špičkovou hudbu, Collegium 1704 (pod vedením Václava Lukse) pak hudbu provedlo na velmi vysoké úrovni. Úspěšný výkon sklidil zasloužené ovace ve stoje.
Vyhlašujeme výherce vstupenek na koncert Collegia 1704 v Rudolfinu.
Collegium 1704 zahájí jarní část sezóny vrcholnými díly vídeňského klasicismu. První koncert s názvem Apoteóza tance je na programu 14. února v Rudolfinu a zazní na něm pod taktovkou Václava Lukse v autentickém provedení na dobové nástroje Beethovenova Sedmá symfonie, jedna z takzvaných Londýnských symfonií Josepha Haydna a předehra k opeře La clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert Collegia 1704 v Rudolfinu.
Collegium 1704 zahájí jarní část sezóny vrcholnými díly vídeňského klasicismu. První koncert s názvem Apoteóza tance je na programu 14. února v Rudolfinu a zazní na něm pod taktovkou Václava Lukse v autentickém provedení na dobové nástroje Beethovenova Sedmá symfonie, jedna z takzvaných Londýnských symfonií Josepha Haydna a předehra k opeře La clemenza di Tito Wolfganga Amadea Mozarta.
„Moudrý a úspěšný kompromis mezi historizující hudební podobou barokního divadelního kusu a volným, zcela moderním uchopením jeho děje.“
„Nevyvolává ani nejmenší pocity zdlouhavosti.“
„I ve Francii se potvrdilo, že jde o špičkovou operní produkci evropských parametrů.“
Národní divadlo Brno vrací čtyřikrát do hracího plánu Händelovu operu Alcina, která se stala podle hodnocení Divadelních novin inscenací roku 2022. Jejím režisérem je Jiří Heřman. Soubor Janáčkovy opery s hostujícím barokním orchestrem Collegium 1704 a dirigentem Václavem Luksem hraje dílo v mezinárodním pěveckém obsazení 17. a 19. února a 1. a 26. března. Diskuse s tvůrci se koná po představení 19. února.
Letošní sezóna komorního cyklu souboru Collegium 1704 ve Vzletu v pražských Vršovicích se rozrostla na celkem devět koncertů s rozmanitým programem, ve kterém se od února do prosince představí sólisté i pravidelní hosté. Jde o tělesa v různých konstelacích, ale i o exkluzivní partnerské projekty připravené ve spolupráci s domácími i prestižními evropskými institucemi.
„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“
„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“
„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“
Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.
„Už ale nevyzněly další důležité hudební záležitosti – například dynamické zvraty, odstíny a zejména rozvíjení tónů, hlavně těch opakujících se.“
„Skupina viol hraje krásným jednotným zvukem, vytvářela hned v úvodním largu pěkný protihlas k houslím.“
„Mirella Hagen má krásný hlas, výborně vyslovuje, váže moc hezky tóny a rozvíjí je citlivě.“
Soubor Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem vystoupil v úterý 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina s programem příznačně nazvaným Laudate pueri. Vrcholem večera totiž bylo Vivaldiho zhudebnění stejnojmenného žalmu (Laudate pueri Dominum, RV 601), ve kterém se sopránového sóla výtečně zhostila německá sopranistka Mirella Hagen. Zhudebněnému žalmu předcházely instrumentální skladby stejného skladatele a jeho drážďanských či s Drážďanami spolupracujících kolegů – jeho žáka a koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a Johanna Friedricha Fasche. Collegium 1704 podalo dvojí výkon – v první půli zaměřený na rychlost a virtuozitu, kde mému vnímání chyběla hudba jako taková, a v druhé polovině večera jako by přišel úplně jiný ansámbl, který muzicíroval, frázoval a „zpíval“.
Adventní koncert souboru Collegium 1704 nabídne v úterý 6. prosince program nazvaný Laudate Pueri, podle žalmu, který zhudebnil Antonio Vivaldi. Sólového partu se ujme německá sopranistka Mirella Hagen. Pod vedením Václava Lukse zazní ještě jeho koncertní díla psaná pro tehdejší drážďanský orchestr, dále skladby někdejšího koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů Johanna Georga Pisendela a dvorního skladatele drážďanského orchestru Johanna Friedricha Fasche. Koncert se koná v pražském Rudolfinu od půl osmé.
Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704 pokračují v pátek 11. listopadu v Rudolfinu večerem věnovaným baroku první poloviny 18. století. Soubory přednesou divákům pod vedením dirigenta Václava Lukse jedno z raných děl Georga Friedricha Händela a poslední mešní kompozici Jana Dismase Zelenky.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zveřejní ve středu 9. listopadu program osmasedmdesátého ročníku. Už nyní jsou ale známé některé novinky. V našem RozhovoruPlus ze září tohoto roku dirigent Tomáš Hanus prozradil, že to bude právě on, kdo s orchestrem Velšské národní opery festival zahájí. Už teď na podzim účinkují také na festivalu Janáček Brno, a to 17. listopadu na koncertě a o den později v opeře, s Věcí Makropulos. Novým ředitelem Pražského jara je od srpna tohoto roku Pavel Trojan, který vystřídal Romana Bělora, a nedávno také vyšla nahrávka Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast, který v roce 2021 na festivalu provedl Václav Luks se svým souborem Collegium 1704.
„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“
„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“
„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“
Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení. Garantoval je dirigent Václav Luks s mezinárodním projektovým ansámblem zastřešeným značkou souboru dobových nástrojů Collegium 1704. Provedení, které pracovalo s odkazem ke starší interpretační praxi a k reálným podmínkám devatenáctého století. Nahrávka tuto uměleckou snahu zřetelně zachycuje.
„Autoři filmu Il Boemo měli oproti tvůrcům Amadea k dispozici méně faktů, skromnější životní peripetie a žádného protivníka hlavní postavy. Vyšel jim z toho komornější příběh.“
„Mysliveček je fatálně situován do blízkosti žen, někdy obrazem opravdu hodně blízko.“
„Kouzelná epizoda se podařila vytvořit ze setkání Maestra Myslivečka s dospívajícím Wolfim a jeho otcem Leopoldem.“
Do kin přišel český historický film Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, vyslaný za českou kinematografii do boje o Oscara. V Praze je do ledna možné navštívit výstavu Mysliveček, detto Il Boemo, koupit se dají dvě knihy o skladateli z pera amerického muzikologa Daniela E. Freemana – překlad odborné monografie a mnohem stručnější Průvodce po životě a díle. V dohledné době určitě vyjdou nahrávky Myslivečkovy hudby pořízené pro film významnými sólisty a orchestrem Collegium 1704… Je to kampaň, díky které by se mohl původem pražský skladatel, v osmnáctém století mimořádně úspěšný v Itálii jako operní autor, stát novým Amadeem?
„Film se soustřeďuje na nedlouhé období patnácti let života. Ale co všechno se za tu dobu událo, jak velké osobní drama ta léta ukrývají!“
„Příběh můžeme vnímat i obecněji – jako podobenství o neodbytné touze talentovaného jedince po seberealizaci a o nebezpečných nástrahách na cestě za kariérou.“
„Volba Vojtěcha Dyka byla pro titulní roli Josefa Myslivečka mimořádně šťastná.“
Příští týden jde do kin film Il Boemo, hraný příběh o úspěšné italské etapě života skladatele Josefa Myslivečka. Filmové dílo režiséra Petra Václava v titulní roli s Vojtěchem Dykem a s velkým hudebním podílem Collegia 1704, Václava Lukse a významných pěvců. Má už dobré ohlasy z filmového festivalu v San Sebastianu. Přinášíme jeho první reflexi.
