„Koncert Ravela je vskutku radostným dílem na poslech a, jak se ukázalo, i na hraní.“
„Publikum bylo Bavouzetem naprosto unešené, strhl se velký potlesk.“
„Orchestr ukázal ve své plné kráse celý dynamický rozsah, schopnost vykreslit dramatická i lyrická místa.“
Třídílná série koncertů SOČRu Ten hraje Toho a Ten zas Toho se v pondělí večer uzavřela, když Jean-Efflam Bavouzet přijel do Prahy zahrát Klavírní koncert Maurice Ravela. Ačkoliv právě Bavouzet na sebe strhl největší pozornost a zcela si získal diváky, také Pärtova Silueta i Chaussonova symfonie se povedly, a to jak výběrem, tak interpretací. Celý koncert vedený taktovkou Roberta Jindry představoval malou exkurzi do rozvíjející se, živé, přesto ale radostné Paříže. Závažné a patetické kompozice tento večer nenašly své místo na scéně.
Ve středu 15. března se bude v bratislavské Redutě konat koncert cyklu Junior, tedy pro mládež. Představí se Symfonický orchestr Vysoké školy múzických umění pod taktovkou polského dirigenta Marcina Sompolińského. Další den je pak zajímavý koncert v Košicích, sólistkou tam bude Češka Kristina Fialová.
„Proč se Sergej Prokofjev nechal v roce 1936 přesvědčit k návratu do Sovětského svazu, zůstane asi navždy trochu hádankou.“
„Ve stínu diktatury Josifa Vissarionoviče vytvořili Prokofjev i Šostakovič některá ze svých nejlepších děl.“
„Velká sovětská premiéra baletu Romeo a Julie se o rok později přece jen nakonec uskutečnila – a tu brněnskou, přinejmenším v očích Rusů, dodnes zastiňuje…“
Pátého března roku 2023 uplynulo sedmdesát let od smrti Sergeje Prokofjeva. Jeho život se tehdy paradoxně shodou okolností uzavřel ve stejný den jako život diktátora Stalina, jehož režim mu tak ztrpčil poslední roky. Kult osobnosti a z něho vyplývající státní hysterie pochopitelně znamenaly, že Stalinův konec vše zastínil a že skladatelův odchod neměl šanci vzbudit sebemenší pozornost. Prokofjevova hudba však přečkala i toto poslední ponížení. A po sedmdesáti letech pro ni teď přichází důležitý mezník. Od ledna příštího roku nebudou jeho díla podle autorského zákona už chráněna, dědicům a nakladatelům přestanou plynout peníze. Uvádění Prokofjevovy hudby se zlevní – a určitě se tedy bude víc hrát.
„S hudbou bylo zacházeno velmi citlivě a promyšleně, plynule se předávala vedoucí role, kdy oba hráči skvěle přecházeli od sóla k doprovodu.“
„Dobře promyšlená agogika a celistvě spojené motivy krásně vystihovaly houpavý charakter skladby, ze které vycházela mladická zamilovanost a touha.“
„Vychutnat si posluchači mohli typicky francouzské hraní si s barvami, které nejvíce vynikalo právě v této skladbě.“
20. února si posluchači mohli užít komorní hudbu rozmanitých autorů. Houslistka Romana Špačková a klavírista Stanislav Gallin nabídli v rámci Komorního cyklu PKF všem milovníkům hudby vyvážený a procítěný koncert. Odlehčeným Mozartem počínaje, přes poněkud netypického Martinů pak večerem prostupovala zejména francouzská barevnost Faurého, Francka a na závěr i Debussyho. Koncert se konal v barokním refektáři Profesního domu MFF UK.
„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“
„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“
„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“
Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.
„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“
„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“
„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.“
Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.
Přední česká hobojistka žijící v Paříži Michaela Hrabánková je členkou prestižního orchestru Královské opery ve Versailles. Kromě toho vlastní unikát anglického rohu, na který při české premiéře zaznělo Largo z Dvořákovy Novosvětské symfonie na konci devatenáctého století. A právě na tento jedinečný nástroj zahraje také na koncertu Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové, konané ve čtvrtek 26. ledna od 19 hodin v Hankově domě. Spolu s ní vystoupí mezinárodně uznávaný klavírista Miroslav Sekera.
Německo-francouzský program má na programu Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 19. ledna. Připomene staré hudební formy i odkaz mistrů hudebního baroka a klasicismu. Orchestr a jeho hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský nabídne proslulou Toccatu a fugu d moll Johanna Sebastiana Bacha v pozoruhodné orchestrální transkripci významného anglického dirigenta Leopolda Stokowského. Následovat bude Koncert pro hoboj a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta, kde se jako sólista představí někdejší vítěz soutěže Pražského jara Martin Daněk. V druhé polovině koncertu pak budou na programu díla dvou mistrů hudebního impresionismu Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Koncert se koná ve Velkém sále Kongresového centra Zlín od 19 hodin.
"U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení."
"Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky."
"Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby."
Přední komorní soubor převážně specializovaný na soudobou hudbu FAMA Quartet vystoupil v komorním cyklu PKF – Prague Philharmonia. Vedle kompozice současného slovenského skladatele Henriho Klimenta uvedlo kvarteto v pondělí 9. ledna i díla Clauda Debussyho a Césara Francka.
„Pro mnohé rodiny je Novoroční koncert příležitost, jak jít na kulturu společně, a pro mnohé je to dokonce nezrušitelná tradice. Už to ale dávno není jen přehlídka obou řad Slovanských tanců Antonína Dvořáka, jak tomu bylo kdysi.“
„Varšavský koncert pro klavír a orchestr, jehož autorem je britský skladatel Richard Addinsell (1904 - 1977), hrál čtyřiadvacetiletý klavírista Matouš Zukal. Druhá cena loňské soutěže Pražského jara a cena Nadace Gideona Kleina pro nejlepšího českého účastníka dává jasně najevo, že je tu vycházející klavírní hvězda.“
„Dirigent Robert Kružík měl zvukovou plochu Bolera Maurice Ravela přesně dynamicky vystavěnou, postupoval velmi pomalu s neustále se zvyšujícím napětím a neomylně drženým rytmem se stále se opakujícím motivem, který občas ozvláštnily vkusně přibarvené glizy, na kterých se v závěru ”pochutnaly” trombony.“
Filharmonie Brno pořádá novoroční koncerty od svého založení v roce 1956 a od té doby vynechala jen jednou, kdy tuto tradici přerušila covidová pandemie. Pod taktovkou Roberta Kružíka zaznělo 1. ledna 2023 Italské capriccio Petra Iljiče Čajkovského, symfonická báseň Richard III. Bedřicha Smetany a Varšavský koncert pro klavír a orchestr Richarda Addinsella, který přednesl Matouš Zukal. Po přestávce slyšelo publikum Rumunský koncert György Ligetiho a večer ukončilo efektní Bolero Maurice Ravela nabité energií, která zvedla celý sál ze sedadel.
Janáčkova filharmonie Ostrava pokračuje v cyklu koncertů pro děti a jejich dospělý doprovod. Hrdinové Vláďa a Ota budou řešit neslyšící problém – nikdo totiž nikoho nebude poslouchat. Znovu se ale na podiu budou prolínat hudební a herecká vystoupení, bude se hrát, zpívat, tančit i mluvit. Program koncertů je laděný vánočně. Budou se konat v neděli 18. prosince ve dvou časech, od 11 a 16 hodin, ve Vesmíru. O den později jsou posluchači zváni na klavírní recitál s Andrewem von Oeyenem, který svůj večer věnuje preludiím Debussyho, Chopina a také současného skladatele Newmana. Pondělní koncert ve Vesmíru začne v 19 hodin.
Sbírka Piana do škol, kterou organizuje nadace Karel Komárek Family Foundation, pokračuje v druhé vlně. Původní impuls vzešel z náhodné situace, další kolo už na sebe nabaluje například sérii podpůrných koncertů. První z nich se odehrál ve středu 14. prosince ve foyer pražského sídla nadace v Centru Bořislavka. Zazpívaly děti z jedné z obdarovaných škol, ze ZUŠ Ilji Hurníka, a zahráli Ivo Kahánek, Ráchel Skleničková, Daniel Matejča a Beáta Hlavenková.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uvede další koncert z cyklu Komorní hudba, na kterém vystoupí houslista Milan Al-Ashhab a klavírista a skladatel Adam Skoumal. Duo předních českých sólistů zahraje vybraná díla evropských skladatelů z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Koncert se bude konat v úterý 15. listopadu od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy.
Blížící se sté jubileum narození Ilji Hurníka přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech několik provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezní se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel v září roku 2013 ve věku nedožitých 91 let, připomíná 21. října rovněž pražská přehlídka Dny soudobé hudby pořádaná Společností českých skladatelů.
„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“
„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“
„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“
Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.
V prostorách Pražské konzervatoře se od roku 2014 pravidelně koná Pražský harfový festival. Letos přichází jeho čas na pátek 14. a sobotu 15. října. Účinkovat budou především umělkyně a umělci ze zahraničí. Cílem festivalu je přiblížit harfu širší veřejnosti a přivézt umělce, které tak často v Praze nemáme možnost slyšet, ale jejich renomé je celosvětové. Kromě koncertů jsou součástí festivalu také masterclassy či workshopy.
„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“
„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“
„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“
Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.
„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“
„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“
„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“
Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.
