Národní divadlo moravskoslezské přichystalo pro svou 103. sezónu celkem dvaadvacet premiérových titulů, a to sedm oper, devět činoher, tři baletní inscenace a tři muzikály. Sezónu čtyřsouborové divadlo zahájí 19. srpna muzikálem West Side Story Leonarda Bernsteina a první premiérou bude 25. srpna činoherní Diplomacie Cyrila Gelyho. O všech premiérách sezóny 2021/2022 informuje divadlo na svých stránkách.
„Traduje se, že se Weber k vykreslení noční scény odlévání očarovaných kulí inspiroval cestou k Velkému Štolpišskému vodopádu, nebo případně ve vedlejší rokli Malého Sloupského potoka.“
„V Praze se hrál Čarostřelec už v roce 1822, rok po premiéře. Dirigovat přijel sám autor.“
„Paralelním kulturním příběhem ke krystalizaci německé romantické opery jsou obrozenecké snahy pražských umělců začít hrát divadlo v češtině, a to i opery.“
Čarostřelec se považuje za zakladatelské dílo německé romantické opery. Inspiraci k němu libretista Johann Friedrich Kind získal zřejmě v literární předloze týkající se Šumavy a skladatel Carl Maria von Weber nejspíš při procházkách v Jizerských horách. I když v té době byl kapelníkem v Praze, nemá ale smysl hledat v opeře něco českého. Jednak se jedná v obou případech o oblasti jazykově německé, jednak dílo vzniklo až později v Drážďanech. Weberův Der Freischütz, dnes Čarostřelec, tehdy Střelec kouzedlník, o něco později už Střelec kouzelník, byl ovšem jedním z podnětů vedoucích k první české opeře, Škroupovu Dráteníkovi, protože se s několika dalšími díly hrál v Praze v českém překladu. A to velmi záhy po premiéře, která se uskutečnila v Berlíně před dvěma sty lety, 18. června 1821.
„Jejich přístup byl v Haydnovi spíše romantický než klasicistní, místy jsem měla pocit spíše udýchanosti než virtuozity.“
„Klarinetista byl vůdčí osobností celého provedení. Hraje lehce a přirozeně, jeho tón se vzpírá otřelým charakteristikám typu jistota, oblost, jiskrnost, suverénnost…“
„Předvedli nejen neslýchanou škálu různých hráčských technik a zvukových možností svých nástrojů, ale projevili i schopnost hereckých kreací.“
Na Pražském jaru se v sobotu 22. května představil mladý německý soubor Schumann Quartett a rezidenční umělec festivalu klarinetista Jörg Widmann v roli interpreta a skladatele. Koncert bez publika se uskutečnil v pražském sále DOX+, recenze je psaná ze záznamu, který je ke zhlédnutí na stránkách festivalu.
Dva koncerty s rezidenčním umělcem letošního festivalu Jörgem Widmannem, výjimečný jazzrockový program a Stravinskij – takový je víkendový program Pražského jara. Koncerty jsou bez publika, jejich přenosy mohou diváci sledovat na webu Pražského jara a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz. Stravinského hudbu v neděli večer zprostředkuje Česká televize.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.
Zítra uvede Symfonický orchestr Českého rozhlasu živě vysílaný koncert ze Studia 1. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazní předehra Preciosa od Carla Marii von Webera, Velká charakteristická symfonie c moll Pavla Vranického a společně se sólistou Ivo Kahánkem také Burleska pro klavír a orchestr d moll Richarda Strausse. Přímý přenos začíná na stanici ČRo Vltava ve 20 hodin, záznam odvysílá stanice ČRo D-dur ve středu 10. února, také od 20 hodin.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem vystoupí v pondělí 18. ledna od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Koncert se uskuteční bez publika, ale bude ho v přímém přenosu vysílat stanice Českého rozhlasu Vltava. Po předehře k Weberově opeře Čarostřelec se v Poulencově Venkovském koncertu rozezní cembalo íránsko-amerického umělce Mahana Esfahaniho. Večer uzavře Beethovenova Čtvrtá symfonie.
Beethoven a současníci – to je název zítřejšího koncertu ve Velkém sále Kongresového centra Zlín v rámci osmnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, který pořádá zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Hudební večer začne v 19 hodin a otevře ho Beethovenova předehra Král Štěpán. Ta vznikla roku 1811 u příležitosti slavnostního otevření divadla v Pešti. Klarinetový koncert Carla Marii von Webera komponovaný v hlavní tónině Es dur zazní v podání Jana Macha, člena České filharmonie a laureáta mnoha interpretačních soutěží. Závěr koncertu bude patřit Čtvrté symfonii „Tragické“ Beethovenova celoživotního obdivovatele Franze Schuberta. To vše bude řídit současný šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc Jakub Klecker. O festivalu jsme psali zde.
„Bola to vlastne Raiskinova premiéra v jeho novej umeleckej funkcii.“
„Už od prvých tónov Beethovenovej predohry Egmont bolo zrejmé, že orchester i dirigent sa túžia prezentovať v tom najlepšom svetle.“
„Weinbergov Husľový koncert zaznel v moskovskej premiére pred šesťdesiatimi rokmi, no z bratislavského pódia sme ho počuli po prvýkrát.“
Nechýbalo veľa, a aj úvodná dvojica septembrových náhradných abonentných koncertov Slovenskej filharmónie, prvých po viac ako šesťmesačnej (!) vynútenej pauze orchestra, by v Redute padla za obeť prísnym karanténnym opatreniam proti Covidu-19. Naše vládne autority vrátane hlavného hygienika nedokážu zmysluplne rozlišovať medzi športovými podujatiami, svadbami, diskotékami, barmi, koncertmi či divadelnými predstaveniami. Chaoticky menia už beztak neveľmi jasné a na poslednú chvíľu kultúrnymi organizáciami „vyrokované“ nariadenia o povolenom počte prítomných návštevníkov, takže ešte v deň prvého koncertu, 17. septembra, nebolo isté či sa vôbec uskutoční.
Ještě před zahájením 75. koncertní sezóny Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se odehraje v tamním Kongresovém centru ve středu 16. září od 19 hodin koncert přesunutý z jara letošního roku. Na programu má dvě slavná díla, a sice Dvořákův Violoncellový koncert h moll, kde se sóla ujme Jiří Bárta, a Musorgského Obrázky z výstavy. Řídit bude Leoš Svárovský. 24. září začíná téměř měsíční festival Harmonia Moraviae, který publiku nabídne celkem sedm hudebních zážitků.
Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Markem Štilcem natočila hudbu k baletu Pavla Vranického Das Waldmädchen. Nahrávka pro společnost Naxos, kde vyjde v novodobé premiéře, je součástí projektu Češi ve Vídni. Ten už od roku 2014 postupně mapuje často pozapomenutou tvorbu autorů narozených v Čechách a na Moravě a působících na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v metropoli monarchie.
První a zároveň poslední zkoušku absolvoval včera klarinetista Karel Dohnal v moderním koncertním sále Mariinského divadla v Petrohradě. Dnes, v neděli 15. března, se měl představit jako sólista koncertu věnovaného významnému ruskému klarinetistovi 20. století Valeriji Bezručenkovi, vítězi řady mezinárodních cen a pedagogovi. Vzhledem k bezpečnostním opatřením by se ale po skončení Dohnal už nedostal zpět do České republiky; vystoupení proto musel zrušit.
98 mladých hudebníků z 23 zemí tentokrát přivítá Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, pět desítek v oboru fagot a čtyřicet osm v oboru klarinet. Pořadatelé uzavřeli předkolo, ve kterém renomovaní čeští hudebníci vybrali, koho pozvou osobně. Českou republiku bude reprezentovat osm, respektive devět hudebníků, pět českých klarinetistů, tři čeští fagotisté a jeden ze Slovenska, který ovšem studuje na pražské HAMU.
To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory ze Slovenska i projekty vzniklé nezávisle na tradiční operní síti divadel. Koná se v Praze od 4. ledna do 2. března 2020.
„Koncert nabídl poměrně široké spektrum možností náhledu na hudbu valčíku.“
„Lyrická sóla klarinetu Petra Vaška se klidně a majestátně nesla nad doprovodem malého souboru.“
„Zvuk historického kladívkového klavíru byl sice raritou tohoto koncertu, svou hlasitostí však orchestru nestačil.“
Umění bylo, je a vždy bude nejen nositelem estetické hodnoty, ale i společenským tmelem či důležitou hybnou silou v oblasti politiky. A právě tuto myšlenku představil posluchačům pondělní koncert festivalu Concentus Moraviae s titulem Mission possible – Vídeňský valčík a jeho diplomatická mise. Talichův komorní orchestr společně s řadou sólistů (Barbarou Marií Willi, Janem Ostrým a Petrem Vaškem) rozezněli prostory zámku v Moravském Krumlově v tanečním duchu, stejně jako učinili už o den dříve ve Valticích. Zazněla díla od Strausse st., Salieriho, Webera, Lannera, Pamera, ale zároveň i Debussyho a Schönberga.
„Energie, která proudila sálem, na jedné straně nadzvedávala ze židle, na druhé straně nutila se zaujetím pozorně poslouchat každý z prováděných kusů.“
„Jejich impresionistický valčík přirozeně plynul, vábil posluchače do svého snu a zanechal za sebou nevšední dojem.“
„Hra interpretů měla skutečnou dvorskou úroveň, eleganci i přesvědčivost, posluchače bavila a rozradostňovala.“
Není valčík jako valčík... Některý vám bude možná jen zpříjemňovat zdlouhavou cestu autem, na jiný si s chutí zatančíte, ať už doma v soukromí nebo při společenské události, některé valčíky s oblibou posloucháte na novoročních a jiných koncertech, ale jiné měly dokonce svou jistou diplomatickou misi při řešení veledůležitých sporů na světových kongresech. Concentus Moraviae v neděli 16. 6. představil v Zámecké jízdárně ve Valticích speciální koncertní večer, který věnoval právě vídeňskému valčíku z doby vzestupu jeho popularity i společenského vlivu při konání Vídeňského kongresu v letech 1814-1815. Talichův komorní orchestr, Barbara Maria Willi a hosté představili valčík nejen jako oblíbený tanec, který může mít i hudebně mnoho tváří a podob, ale zároveň jako jistou ...
„Akademici budou v orchestru už po Novém roce.“
„Poezie je velice důležitá. Pokud bychom hovořili jen v próze, jsme ztraceni.“
„Nemusíme nutně jet s Novosvětskou do Japonska. Měli bychom dělat jen relevantní věci.“
Rossini, Mendelssohn, Weber, Zemlinsky, Strauss, Janáček… To je namátkou, ale nikoli náhodně několik skladatelských jmen z těch, která nejvíc zajímají a budou v Praze zajímat nového šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Alexandera Liebreicha. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o běžné práci, o zahraničních kontaktech i o poezii a romantismu a naznačuje, co bude orchestr hrát v červnu na Festivalu Richarda Strausse v Bavorsku a co v dalších sezónách v Praze. A přibližuje také záměry Orchestrální akademie SOČR, která po vzoru řady těles, zejména zahraničních, přitáhne ty nejlepší mladé talenty.
„Orchestr už v prvním čísle hrál nad své běžné poměry.“
„Vilém Veverka ozdobil večer svým uměním v naprosté a evidentní shodě s dirigentem.“
„Být nově příchozí, a podat přitom v Janáčkově vlasti jeho hudbu tak, že vzbudíte úctu, uznání a úžas, to je mistrovský kousek.“
Inaugurační koncert Alexandra Liebreicha, šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu, se stal událostí, na kterou se bude mimořádně dlouho vzpomínat. V pondělí v Rudolfinu společně dosáhli takového stupně přesvědčivosti, sdělnosti, muzikality a souznění, který rázem zahýbal s ustáleným pomyslným pořadím pražských hudebních těles.
"Aby hudba přežila, nesmí se stát součástí muzea. Musí odrážet současnost," říká Alexander Liebreich - německý dirigent, který se 5. listopadu oficiálně ujal uměleckoředitelského postu a šéfdirigentské taktovky Symfonického orchestru Českého rozhlasu. A byl to až ikonický zážitek. Těžko hledat lepší provedení Janáčkovy rapsodie Taras Bulba. A Straussův Hobojový koncert, který na nový Buffet vystřihl neodolatelným způsobem Vilém Veverka, večer podtrhl. SOČR má před sebou velké období.
