„Vyprávění o svatém Grálu bylo opravdu vyprávěním, byť překrásným hlasem. Pavel Černoch si na toto číslo přinesl noty a byl až příliš v jejich otěžích, v nich byl ovšem i David Švec.“
„Árii Vidino divná, přesladká přednesli s takovým entusiasmem… Pavel Černoch byl naprosto ve své kůži a konečně mu jeho ‚belcantové‘ výrazivo sedlo, a to v plné míře!“
„Přídavkem byla slavná árie ze Země úsměvů Franze Lehára. Ta opět zvedla publikum ze sedadel a oběma protagonistům se dostalo další, zasloužené nálože potlesku.“
Letošní sezónu Českého spolku pro komorní hudbu zahájili v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina mezinárodně úspěšný tenorista Pavel Černoch a klavírista David Švec, který je zároveň šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ti společně dali publiku nahlédnout do skladeb Beethovena, Brahmse, Webera, Wagnera a v druhé půli recitálu pak Liszta, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Italů Verdiho a Leoncavalla. Došlo i na přídavek v podobě operety. Tenorista Pavel Černoch prokázal své kvality, pro něž je zván do světových operních domů, zaujal zejména neslýchaným hlasovým témbrem.
Sólový recitál mezinárodně úspěšného tenoristy Pavla Černocha se koná v neděli 9. října v 17:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Za doprovodu klavíristy Davida Švece uvede známé i méně známé operní árie domácích i zahraničních klasiků, například Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Koncert se koná v rámci programové řady Českého spolku pro komorní hudbu.
„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“
„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“
„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“
Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.
„V Hamburku soubor dovedl k mezinárodní proslulosti, v neposlední řadě i díky velkolepému londýnskému hostování s Wagnerovým Prstenem Nibelungovým.“
„Mahler přestoupil ke katolicismu především proto, aby ve Vídni dostal místo operního ředitele. Ani po deseti letech však přesto úplně nezmizely antisemitské podtóny výpadů a tlaků, které proti němu směřovaly.“
„Povolání do Vídně bylo důsledkem Mahlerova vzrůstajícího věhlasu, dirigentského i kompozičního.“
Před 125 lety, v roce 1897, prožíval Gustav Mahler důležitou etapu svého nedlouhého života, pro který mu osud vyměřil necelých jedenapadesát let. Působil šestým rokem v Hamburku, ale směřoval už do Vídně. Na různých koncertech zaznívaly jednotlivé věty jeho Druhé a Třetí symfonie, hostoval jako dirigent v Mnichově, Budapešti a Moskvě, tiskem mu vyšly Písně potulného tovaryše… Na jaře konvertoval ke katolicismu, a tak nakonec mohla Mahlerovo jméno vídeňská Dvorní opera oznámit jako jméno nového kapelníka. Stalo se tak jen pár dní po dubnovém úmrtí a pohřbu Johannesa Brahmse. Na podzim se pak sedmatřicetiletý skladatel a dirigent stal na celých deset let ředitelem divadla.
Orchestr Divadla F. X. Šaldy v Liberci zve na svůj poslední symfonický koncert sezóny na úterý 31. května v Šaldově divadle. V hudebním nastudování maďarského dirigenta Lászla Kovácse zaznějí skladby dvou německých raných romantiků a dvou maďarských skladatelů dvacátého století – Webera, Mendelssohna-Bartholdyho, Weinera a Kodálye. Představí se také sólista Aleš Tvrdík, který zahraje Koncert pro klarinet a orchestr č. 1 už zmíněného Carla Marii von Webera.
„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“
„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“
„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“
Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.
„Krásný hlas, sympatické vystupování a neskrývaná radost ze zpěvu byly výraznými prvky vystoupení sopranistky Řehořové.“
„Citlivá duše violoncellistky Lim se projevila ve zpěvném tónu podpořeném dlouhými legaty a celkově v emoci, kterou dokázala interpretka posluchačům skrze skladbu předat.“
„Vyspělý přednes, zvládnutá technika a tvorba tónu by leckoho mohly dovést k myšlence, že před ním sedí vyhraný profesionál, a ne student střední školy.“
Čtvrteční večer Smetanovy síně patřil minulý týden mladým hudebníkům, studentům pražského hudebního gymnázia. Každoročně pořádaný galavečer představil sólisty širokého spektra nástrojů s více i méně známým repertoárem vybraným napříč obdobími. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod taktovkou Jana Kučery tak připravil zážitek nadějným a nadšeným mladým hudebníkům a všichni společně pak početnému a vřelému publiku.
„Wellberovi se podařilo dostat ze všech nástrojových skupin Staatskapelle doslova maximum, takže se Pucciniho partitura zaskvěla v celé své orientální nádheře.“
„Intendant Nikolaus Bachler se rozhodl tvář festivalu do budoucna zásadně změnit a kontrakt už Staatskapelle Dresden neprodloužil... Labutí rytíř Lohengrin tedy přiletěl udělat pomyslnou tečku za festivalovou kapitolou číslo dvě.“
„Pokud bych měl inscenaci Lohengrina posuzovat podle jejích hudebních kvalit, neubránil bych se (a také se neubráním) pouze superlativům.“
Zkraje dubna se Staatskapelle Dresden zhostila hned dvou výsostných operních titulů. Ve středu 6. dubna se v Semperově opeře konala premiéra Madamy Butterfly Giacoma Pucciniho, v sobotu 9. dubna Staatskapelle Dresden zahájila Velikonoční festival v Salcburku Wagnerovým Lohengrinem, a to v koprodukci s Vídeňskou státní operou. V prvním případě byl autorem hudebního nastudování dirigent Omer Meir Wellber, ve druhém šéfdirigent Christian Thielemann.
„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“
„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“
„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“
Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.
„Dirigent dokázal s filharmoniky rozehrát a rozeznít partituru tak, že doslova rozkvetla: do opravdové krásy.“
„Při poslechu variací je jasné, kterou z nich lze přiřadit skladatelově manželce Alici.“
„Energie sólisty a dirigenta se propojily.“
Moravská filharmonie Olomouc pozvala dirigenta Roberta Jindru a tenoristu Petra Nekorance. Pro čtvrteční abonentní koncert nazvaný „Anglie. Půvab záhadných hudebních příběhů“ to byla dobrá volba. Brittenův písňový cyklus Iluminace z tuzemských pěvců teď asi nikdo lépe nezazpívá. A Elgarovy variace Enigma se podařilo předestřít opravdu krásně – poutavě a působivě.
Tenorista Petr Nekoranec, dirigent Robert Jindra, Moravská filharmonie Olomouc, na programu písňový cyklus Iluminace Benjamina Brittena, který orámuje předehra k opeře Oberon Carla Marii von Webera a variace Enigma Edwarda Elgara, to je program dvou nadcházejících koncertů ve čtvrtek a v pátek 3. a 4. února. Oběma koncertům bude předcházet novinka letošní sezóny, welcome drink a následná beseda s oběma hlavními protagonisty koncertu, kterou bude moderovat Veronika Paroulková. Beseda s umělci začíná vždy v 18 hodin v Mozartově sále a navazující koncert pak od 19 hodin v Redutě.
„V podání libretisty Huga von Hofmannsthal a skladatele Richarda Strausse vyznívá závěr opery dojemně krásně.“
„Jejich plodné umělecké kontakty nebyly prosty názorových konfliktů, ale přesto jsou příkladem mimořádně plodné spolupráce, jedné z nejúspěšnějších v dějinách opery. A oba umělci navíc figurují jako spoluzakladatelé Salcburského festivalu.“
„Jednodušší, než vypočítávat, které Straussovy opery v Drážďanech měly první uvedení, se zdá být shrnutí těch zbylých.“
Dekadentní i frivolní, rozverná i romanticky intimní, fraškovitá i jemně lyrická. To vše platí o hudbě, ale i o příběhu Růžového kavalíra, páté z patnácti oper Richarda Strausse. Mistrovská partitura vznikala, stejně jako jedenáct jeho dalších děl pro hudební divadlo, ve vile v Garmisch-Partenkirchen na úpatí Alp jižně od Mnichova. Skladatel se tam nastěhoval v roce 1908 po úspěchu Salome. Devět Straussových oper jako současné novinky zaznělo prvně v Drážďanech. Premiéru měl v saské metropoli i Rosenkavalier. Od jeho tamního prvního uvedení uplynulo dnes 111 let.
Filharmonie Hradec Králové na prosinec naplánovala celkem osm koncertů, které se odehrají v jejím sále. Hned zítra orchestr vystoupí s dirigentem Petrem Altrichterem. Vedle Mendelssohna a Debussyho zazní Chopinův Klavírní koncert č. 1 e moll, op. 11, kde se sóla ujme Marek Kozák. Tenorista Štefan Margita si na pátek 3. prosince připravil více než hodinový koncert plný zcela nových písní z oblasti šansonu, které pro něj napsal zpěvák, skladatel a klavírista Michal Kindl. Spoluúčinkovat bude violoncellistka Iris Moris. V neděli 5. prosince návštěvníky potěší trumpetista Marek Zvolánek a varhaník Pavel Svoboda, a sice v programu s hudbou od Johanna Sebastiana Bacha po skladatele minulého století Rema Giazotta. Závěrečný koncert dirigentských kurzů se bude konat ve čtvrtek 9. prosince. Hradecké filharmoniky povedou studenti Hochschule für Musik Franz Liszt Weimar. Zazní Weberova předehra k opeře Oberon, klavírního partu v Griegově Koncertu a moll se ujme Felix Kehr a závěr bude patřit Dvořákově Novosvětské. Hradišťan s Jiřím Pavlicou zahrají a zazpívají v pondělí 13. prosince a České a evropské koledy v aranžmá Radka Škeříka, Milana Svobody a Václava Hybše budou na programu v sobotu 18. prosince. Pódium FHK ovládnou CARMINA Rychnovský dětský sbor se sbormistrem Karlem Štréglem a Mladý týnišťský big band s dirigentem Pavlem Plašilem. Klasické operetní melodie Nedbala, Piskáčka, Fučíka, Frimla, Hály, Lehára, Johanna Strausse mladšího a Kálmána s FHK 30. prosince přednesou zpěváci Monika Sommerová a Michal Bragagnolo, dirigovat bude Miriam Němcová. Se stejným programem umělci vystoupí i na silvestra.
Speciální koncert připravili u příležitosti loňského 150. výročí úmrtí princezny Amálie Friederiky Augusty, vévodkyně Saské, soubory Sächsisches Vocalensemble a Musica Florea. Oba povede Matthias Jung. Skladby princezny Amalie patří k nejlepším příkladům hudební činnosti saské dynastie. Hudební vzdělání dostala mj. od skladatelů, jakými byli dvorní kapelník Joseph Schuster, Vincenzo Rastrelli i dvorní dirigent Carl Maria von Weber, jehož Mše č. 1 Es dur také zazní. Kromě toho bude na programu ještě hudba Václava Jana Tomáška. Sólisty obou večerů budou sopranistka Johanna Ihrig, altistka Henriette Gödde, tenorista Martin Lattke a náš basista Tomáš Král. Koncerty se budou konat zítra od půl osmé v drážďanském Annenkirche a v neděli od 17 hodin v pražském kostele sv. Šimona a Judy.
Novoměstská filharmonie se vrátí do moravského regionu. Vystoupí na koncertě festivalu Moravský podzim. V Besedním domě zahrají mladí symfonikové Českou suitu Antonína Dvořáka. Skladba, která se výrazně dotýká českých lidových tanců, měla premiéru 16. května 1879. O 142 let později, 16. října zazní v rámci tohoto koncertu několik dalších premiér. Novoměstská filharmonie bude poprvé hrát v Brně a svou premiéru s orchestrem zažije také klarinetista Marek Pavíček, student Hudební fakulty JAMU. Jako host bude dirigovat absolvent Hudební fakulty JAMU Marek Klimeš. Zazní Koncert pro klarinet a orchestr č. 1 f moll německého raně romantického skladatele Carla Marii von Webera. „Dostat příležitost si sólově zahrát ve studentské části festivalu Moravský podzim se zkrátka neodmítá. Je skvělé, že studenti jako já takovou možnost mají. Každá sólová zkušenost s pódiem se počítá. Novoměstská filharmonie je úžasná parta lidí, co milují klasiku a věnují hře v orchestru obrovské úsilí. Jsem nadšený, že mě doprovodí právě oni“, dodává Marek Pavíček. Program doplní výběr Uherských tanců Johannese Brahmse.
Od pátku 1. do neděle 17. října se v Brně bude konat jedenapadesátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim. Ten pořádá Filharmonie Brno. Do druhé padesátky festival vstupuje pilotně se studentskou částí s názvem „Nový svět“, které se zúčastní i projekt ZUŠ Open. Festival se koná ve spolupráci s Hudební fakultou JAMU v rámci projektu Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU, který nese název Mladé pódium Moravského podzimu.
„Rachlinův Mozart vyzněl příjemně, byl plastický, nejednotvárný, s krásně zahranou kadencí v závěru první věty.“
„Orchestr hrál velmi ztišeně, ukázněně, i díky tomu přitáhly pozornost precizně zahrané detaily v proslulé druhé větě.“
„Kontrasty v dynamice, vygradovaná témata, přehlednost, srozumitelnost, sytost a zároveň lehkost smyčců a lahodnost dechů, to byly atributy provedení Brahmse v podání orchestru Filarmonica della Scala a Andrése Orozca-Estrady.“
Příležitost slyšet, jak všestranným dirigentem je Andrés Orozco-Estrada, se naskytla na druhém večeru festivalu Dvořákova Praha. S milánským orchestrem Filarmonica della Scala a houslistou Julianem Rachlinem přednesli v úterý 7. září Mozartův Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur a Symfonii č. 2 D dur Johannesa Brahmse.
Čtvrtým mimořádným koncertem v sezóně Janáčkovy filharmonie Ostrava je projekt s názvem Mladé talenty s Janáčkovou filharmonií. Uskuteční se v Domě kultury města Ostravy ve středu 25. srpna od 18 hodin. K jednotlivým pultům vedle sebe už posedmé usednou členové ostravské filharmonie společně s vybranými talentovanými studenty základních uměleckých škol Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje. Ti nejlepší z nich se představí i jako sólisté. V programu s autory, jako jsou Witold Lutosławski, Carl Maria von Weber, Wolfgang Amadeus Mozart, Josef Stelibský a skupina La Oreja de Van Gogh, se blýsknou mladí sólisté – klarinetisté Petr Šulc, Barbora Lisická a Viktorie Kutálková a zpěvačky Veronika Matraszek, Lucie Bendová a Johana Žofie Muchová. Všechny umělce hudebně povede Marek Šedivý, který se ujme i závěrečné skladby – Beethovenovy Páté symfonie. Koncert se koná ve spolupráci se Sdružením ZUŠ Moravskoslezského kraje MÚZA a je součástí festivalu Muziáda 2021.
Orchestr z podhůří Orlických hor, Novoměstská filharmonie (Nofi), po celý školní rok 2020/2021 průběžně slavil šedesát let od svého založení učitelem a dirigentem Dušanem Vrchoslavem. K této příležitosti byl vytvořen výroční sborník plný barevných fotografií a poutavých textů, ve kterém se osobnosti spjaté s životem orchestru ohlížejí za tím, jaké krásné chvíle společně za ta dlouhá léta zažily. Začátky formování orchestru byly zpočátku skromné. „Ze smyčcového souboru se postupně vyvinul orchestr komorní, který byl rozšířen do symfonické podoby přičiněním především dirigenta Jaroslava Rybáčka, za pomoci umělecké vedoucí Ireny Rybáčkové, manažerů orchestru Ondřeje Vlčka, Pavly Rouskové, a hlavně bývalého ředitele ZUŠ Nové Město nad Metují Miloslava Vondřejce,“ sděluje manažerka a houslistka Eliška Kratěnová.
