107

„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“

„Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“

„Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“

Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových stránkách martinu.cz koncert vítězů soutěže, kterou pořádá. Koncert se uskutečnil loňského 9. prosince v pražském Sále Martinů a vystoupili na něm klavírista Matouš Zukal a Duo Bohémo – houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková. Koncert proběhl bez diváků, píšeme o něm po zhlédnutí streamu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 10 leden 2021 13:09

Výhra rozhlasových symfoniků

8

„Dirigentský styl Petra Popelky je neegoistický, nesebevzhlíživý, je to styl, jehož výsledkem je atmosféra, prožitek a uvolněnost muzikantů.“

„Ve strhujícím závěru nedali interpreti posluchači polevit v soustředění, vtáhli ho do každého taktu, dramatická hra sólisty se zcela prolnula s nasazením orchestru.“

„Dechové nástroje si pozorně předávaly vzájemně svá témata a byly ozdobou nejen první části suity.“

Mimořádný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu bez publika zazněl v pátek 8. ledna v přímém přenosu na stanici Vltava a ke zhlédnutí a poslechu je stále na facebookových stránkách orchestru. Reprízu zařadil rovněž Český rozhlas D-dur, a to ve středu 13. ledna. Mimořádný však byl koncert i z jiných důvodů. Odehrály se na něm dvě premiéry. Poprvé SOČR řídil dirigent Petr Popelka a bylo to také poprvé, kdy si houslista Josef Špaček zahrál První houslový koncert Bohuslava Martinů. KlasikaPlus koncert vyslechla v prázdné Dvořákově síni pražského Rudolfina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Studnky-Zouhar

„Zaznamenané vzpomínky Charlotty Martinů prozrazují, že se dalo hledět na moře přímo z postele. Skladateli se tak v Nice docela dobře mohlo vybavovat dětství ve světnici na poličské kostelní věži – nevelký pokoj, ale okolo nekonečný prostor oblohy a dalekého obzoru.“

„Předpremiéra Otvírání studánek se uskutečnila 7. prosince 1955 v Praze za řízení Jana Kühna, ale skutečná premiéra patřila až o měsíc později, 7. ledna, Zdeňku Zouharovi a jeho pěveckému sdružení Opus. Stalo se tak v poličském Tylově domě.“

„Martinů si těžko uměl představit, jak jeho dílo může režim za železnou oponou využít pro své ideologické cíle.“

Komorní kantáta Otvírání studánek je prostá vokální skladba, v níž se díky básníkovi Miloslavu Burešovi skladatel Bohuslav Martinů vrátil v myšlenkách domů tak intimně, že si ji Češi zamilovali z jeho tvorby asi úplně nejvíc. Vznikla v létě roku 1955 v Nice na jihu Francie. Text o jarních zvycích a o hluboké sounáležitosti s tradicemi, přírodou, předky a domovem obdržel skladatel nedlouho předtím a zhudebnil ho velmi rychle. Předpremiéra kouzelného díla se konala hned toho roku v prosinci v Praze. A sedmého ledna teď uplynulo pětašedesát let od oficiální světové premiéry, která byla v Poličce.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravuje na pátek 8. ledna mimořádný koncert, ve kterém se s tělesem vůbec poprvé představí Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru KORK v Oslo a hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava. Společně od 20 hodin uvedou Rousselův Koncert pro malý orchestr a Šeherezádu Rimského-Korsakova a v Prvním houslovém koncertu Bohuslava Martinů doprovodí Josefa Špačka. Mimořádný hudební večer bez publika z Dvořákovy síně Rudolfina vysílá v přímém přenosu stanice ČRo Vltava, živý stream bude k vidění na facebookovém profilu SOČRu a na stránkách orchestru. Záznam pak nabídne ve středu 13. ledna od 20 hodin ČRo D-dur.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

200V rámci cyklu klavíristy Ivo Kahánka s názvem Romantické večery v Rudolfinu je od Silvestra k vidění online stream komorního koncertu violoncellistky Judity Škodové a klavíristky Kateřiny Ochmanové. „Program jsme sestavily z našich nejmilejších skladeb a doufáme, že udělají radost i Vám,“ zve ke sledování diváky Judita Škodová s tím, že na koncertě zazněly skladby Pohádka pro violoncello a klavír Leoše Janáčka, Kol Nidrei Maxe Brucha, Balada a Serenáda Josefa Suka a program završily Variace na slovenskou lidovou píseň Bohuslava Martinů. Obě umělkyně spolu působí v duu Folie à deux, kde Judita vystupuje jako zpěvačka českých a francouzských šansonů a Kateřina hraje na klavír či akordeon. Spolu s houslistkou Marií Hasoňovou tvoří obě také komorní Quasi Trio, a to od roku 2014.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Beethoven-2020

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
čtvrtek, 31 prosinec 2020 13:00

To virus netušil. Zpěvem proti covidu

4

„Lisa Bielawa je americká skladatelka a performerka, která se rozhodla, že na pandemii zareaguje hudbou.“

„Dala se do skládání kantáty Broadcast from Home, kde text byl založen na příspěvcích, které jí zasílali lidé prostřednictvím sociálních sítí.“

„Vrcholným dílem Lisy Bielawy je opera Vireo aneb Duchovní biografie žalobce čarodějnic. Opera má ne méně než dvanáct jednání.“

Takřka rok trvající pandemie má devastující účinky. Odnáší to ekonomika, školství i kultura. Podniky nevyrábějí, a když vyrábějí, nemají odbyt. Školáci a studenti mají distanční výuku od první třídy až po doktorát. Divadla ani kina nehrají, koncerty se nepořádají. A i ty soubory, které hrát mohou, ruší představení, chybějí diváci – jako třeba filharmonikům v Berlíně. Nebo sami úplně zruší celou sezónu – jako filharmonie newyorská. Či slavná Met. To vše se samozřejmě promítá i do psychiky lidí. Ještě že máme ten internet.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

0Minulý rok 7. prosince zaznělo v pražském Rudolfinu oratorium Arthura Honeggera Král David, jehož provedením oslavil Pražský filharmonický sbor své pětaosmdesáté výročí. Tento koncert se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, mezzosopranistkou Markétou Cukrovou, tenoristou Ondřejem Koplíkem a s vypravěčem Jaromírem Medunou v doprovodu členů Vlámského symfonického orchestru pod taktovkou Lukáše Vasilka bude k vidění na Boží hod vánoční 25. prosince od 20:55 hodin na programu ČT art. Sbor má na svém kontě i jeden čerstvý úspěch. Supraphonské album PFS a Symfonického orchestru Českého rozhlasu Bouquet of Flowers (Kytice) z roku 2017 se umístilo ve výběru top deseti nahrávek roku 2020 Classics Today, které představil výkonný editor společnosti David Hurwitz. Ten ocenil interpretaci děl Bohuslava Martinů a Jana Nováka a také zpracování bookletu s podrobnými informacemi a texty.

Zveřejněno v AktuálněPlus
134

„Sopranistka s globálním renomé zvolila ukázky z díla čelných operních skladatelů 19. století, kteří byli zároveň současníky i soky.“

„Má v lásce i český operní repertoár. Ztvárnila Kateřinu v Řeckých pašijích Bohuslava Martinů a jejím snem je Milada ve Smetanově Daliborovi.“

„Byla přesvědčivá jako Verdiho Amélie či Abigail zrovna tak jako Wagnerova Alžběta či Isolda.“

Národní divadlo moravskoslezské připravilo svým posluchačům pod stromeček koncert z árií z oper Richarda Wagnera a Giuseppe Verdiho. Hlavní role se ujala německá sopranistka Maida Hundeling a diváci se mohou na ni i na orchestr NDM těšit už na zlatou adventní neděli. Záznam bude po premiérovém streamování po 20. prosinci pak přístupný on line na YouTube NDM, a to do 2. ledna 2021.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
011

V rámci šesté koncertní sezóny cyklu Břevnovská hudební setkání chystají pořadatelé online koncert z kostela Církve československé husitské v Praze, a to zítra, ve středu 16. prosince od 19 hodin. Představí se sopranistka Kateřina Kněžíková a harfistka Kateřina Englichová. Na programu budou Písně k loutně na středověkou milostnou poezii Petra Ebena, výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Fantazie na symfonickou báseň Vltava pro sólovou harfu Hanuše Jana Trnečka, Písničky na jednu stránku Bohuslava Martinů, Pět řeckých lidových písní Maurice Ravela a v závěru dvě vánoční písně – Chtíc, aby spal a Adeste fideles.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Zemlinsky-kvarteto201206sl-HAMU13

„V Praze měla první verze Smyčcového kvartetu č. 2 ´digitální premiéru´.“

„Zaznamenaný výkon je strhující.“

„Na rozdíl od mnoha jiných souborů jsme se sešli už na ZUŠ, a tak jsme si kariérou prošli úplně ´odspodu´.“

Pondělní online koncert Zemlinského kvarteta měl jako předznamenání pětadvacáté výročí Institutu Bohuslava Martinů. Stejné jubileum si však letos připomíná i sám soubor. Zvolený program oběma příležitostem plně odpovídal. Sedmý smyčcový kvartet Viktora Kalabise byl vzhledem k zásluhám tohoto skladatele o Nadaci a Institut Bohuslava Martinů logickou volbou. A od Martinů zaznělo nejen před pěti lety objevené Smyčcové trio č. 1, který stejní hráči tehdy premiérovali, ale k němu teď navíc doposud neznámá raná verze Smyčcového kvartetu č. 2, nalezená loni.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
585

„Martinů ví, že umění má řadu rolí a že jednou z nich je i polidštění.“

„Byl v cestě za svým uměleckým snem ochoten a schopen hodně obětovat. A logicky musel narážet na ty, kdo obětovali jen svůj charakter.“

„Je v něm pastorálnost, archaičnost, plastičnost, lidskost, laskavost i úsměvnost. A k tomu serióznost, odvážnost, výraznost a poetičnost.“

I tam, kde máme pocit jistoty a neměnnosti, jsou otázky, které nás mohou časem překvapit a zaskočit, protože nebyly nikdy zcela zodpovězeny. Jednou z nich je i osud Bohuslava Martinů, jehož 130. výročí narození připamatujeme právě dnes, 8. prosince. Těmito slovy uvozuje profesor Jiří Hlaváč, ředitel Nadace Bohuslava Martinů, aktuální zamyšlení pro portál KlasikaPlus.cz. Má formu rozhovoru o deseti otázkách a deseti odpovědích.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 08 prosinec 2020 08:00

Martinů v souvislostech (1)
Z nadhledu

Dobov-fotka-kostela-sv-Jakuba

„V roce 1979 byly jeho ostatky uloženy v rodinném hrobě na poličském hřbitově. Martinů se tak vlastně dvacet let po smrti vrátil ke kořenům. Kruh se uzavřel.“

„To bude slavný muž, přivítali ho slavným zvoněním, komentovala tento fakt porodní bába.“

„A dobrá zpráva nakonec: zmíněné aktivity Polička neruší, plánuje je veřejně realizovat, byť se zpožděním. Snad to bude možné v jarních měsících.“

Před rovnými 130 lety, 8. prosince 1890, se v Poličce v obytné místnosti věže na kostele svatého Jakuba narodil Bohuslav Martinů. Neexistuje snad jiný skladatel, který by měl tak zvláštní místo narození. S nadsázkou se dá říci, že přišel na svět mezi nebem a zemí, neboť jeho rodná světnička se nachází ve výšce šestatřiceti metrů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 07 prosinec 2020 17:31

Kde je láska, tam je i Bůh

4

„Na začátku padesátých let, v kontextu poválečné avantgardy, je opera Čím lidé žijí z dnešního pohledu skoro zjevením.“

„Režisér Jiří Nekvasil použil nahrávku Jiřího Bělohlávka a obdařil ji spolu s výtvarníkem Jakubem Kopeckým poetickou, čistou a hravou vizualizací.“

„Nedlouhému dílku, i v jednoduchosti myšlenkově hlubokému a opravdovému, ztvárnění mimořádně šikovně a opravdu na míru padne.“

Podobenství, pohádka, lidová koleda, pastorální moralita…? Televizní opera Bohuslava Martinů Čím lidé žijí je krásným překvapením. Dráždí i hladí prvoplánovým křesťanským poselstvím i svou krystalickou jednoduchostí. Nejde o nic méně, ale ani o nic více než o ševce, který rozjímá nad Písmem a který díky tomu během jednoho všedního dne správně pozná ve svých bližních Krista… Sobotní vysílání ČT art operu předložilo jako klenot: přístupný nabádavý příběh, obrázek ze starých časů, adventní či předvánoční vzkaz.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Z úst těchto osobností o skladateli zaznívá mnoho pozoruhodných, někdy úsměvných, jindy až intimních výpovědí.“

„Zasloužil by si i celou řádku živých koncertů, které byly letos v prosinci v plánu, ale ze známých důvodů padly.“

„Bohuslav Martinů zítra slaví velké výročí, slavme s ním!“

Úterý 8. prosince je letos významným dnem v myslích všech, kteří tíhnou k tvorbě Bohuslava Martinů. V tomto roce se sice ze všech stran ozývá hlavně: „Beethoven, Beethoven!“ a některé orchestry jeho slavné výročí předjímaly už na sklonku loňského roku, řada institucí – a není jich málo – však v posledních dnech dělá, co může, aby patřičnou úctu vzdala i našemu skladateli, od jehož narození zítra uplyne 130 let. Mezi tyto instituce se zařadila i Česká televize a její program ČT art.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 04 prosinec 2020 11:42

Klasika v souvislostech (7)
Mrtvé město

000

„Korngoldova opera Mrtvé město dodává zajímavý hudební kontext Puccinimu, Straussovi, Wagnerovi a Janáčkovi.“

„Nejprve byl zázračným dítětem.“

„Poslední filmovou partituru složil Korngold v roce 1946, pak se vrátil k psaní koncertní hudby.“

Mrtvé město? Není řeč o některé světové metropoli v době koronavirové pandemie, i když tak vypadaly a ještě stále dost vypadají, ale o opeře Ericha Wolfganga Korngolda, která je v současnosti z odkazu brněnského rodáka, vídeňského hudebníka a nakonec hollywoodského skladatele zcela určitě nejhranějším dílem. Drama Die tote Stadt uvedla jako první Opera v Hamburku 4. prosince 1920, tedy přesně před sto lety. Korngoldovi bylo třiadvacet.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
004

„Filmy Návrat z exilu a Martinů a Ameriky vznikly v letech 1998 a 2000 a muzikolog Aleš Březina v nich hovoří s pamětníky.“

„Zazní tak Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, jehož sólisty jsou Ivo Kahánek a Michael Kroutil, a Koncert pro dva klavíry a orchestr, v němž účinkují Katia a Marielle Labèqueovy.“

„Vytvořili jsme obrazové situace vůči hudbě, s playbackem se herci potkají v opeře Čím lidé žijí jen občas, říká Jiří Nekvasil.“

Jubileum skladatele Bohuslava Martinů, od jehož narození uplyne 8. prosince 130 let, připomíná Česká televize filmovými dokumenty, koncertním záznamem a operou Čím lidé žijí. První pořad, a to Návrat z exilu, vysílá dnes večer. Další tři, včetně výtvarně stylizované televizní podoby pastorální opery, v sobotu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
181210DBMBerrodHudecekKopicovaKahanek07cPetraHajska

„Spřízněnost Jaroslava Mihuleho s Bohuslavem Martinů? Troufám si říci, že ti dva si byli prostě souzeni.“

„Jeho jazyková vybavenost jej předurčila k tomu, že byl zván k přednáškové činnosti na univerzitách doslova po celém světě.“

„S Poličkou je Jaroslav Mihule spojen dobrých šedesát let.“

První prosincový den se úctyhodných devadesáti let dožívá Jaroslav Mihule. Přiblížit jeho osobnost na několika málo řádcích není lehkým úkolem, neboť Jaroslav Mihule je vpravdě renesanční osobností s velmi širokým záběrem aktivit. Celoživotně činný byl především jako muzikolog, nicméně neméně důležitá byla jeho činnost pedagogická, skladatelská či diplomatická. Jeho jméno je většině z nás známé především ve spojení s osobností Bohuslava Martinů, jemuž zasvětil velkou část profesního života. Na svém kontě má desítku knižních publikací věnovaných Martinů a další dvacítku odborných studií, které se zaobírají buď přímo tímto skladatelem, nebo příbuznými tématy.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
8

„Pověstný Gardinerův smysl pro výstavbu díla a lpění na detailu doplněný vstřícností a kvalitami orchestru zaujal a vyvolal očekávání, co bude následovat.“

„První věta z Voříškovy symfonie je v Gardinerově pojetí zvukově bohatá, až monumentální, dirigent vede orchestr k vyjádření dynamických kontrastů, dechberoucí jsou propracované fráze dohrané do zlomku sekundy.“

„Ivo Kahánek na sebe nestrhával pozornost, ale tu se stával součástí orchestru, onde zas dával vyniknout klavírnímu partu s energickými akordy a rychlými pasážemi.“

Česká filharmonie zahájila v době covidové novou tradici – televizní přenosy adventních koncertů. O první adventní neděli 29. listopadu přivítala jednoho z nejlepších současných dirigentů – Angličana Sira Johna Eliota Gardinera. Pod jeho vedením hrála skladby Jana Václava Huga Voříška a Bohuslava Martinů. Třetí opus – Janáčkovo Capriccio – řídil Ondřej Vrabec. Koncert přenášely ČTart a do zahraničí německá digitální platforma Takt1. KlasikaPlus koncert vyslechla přímo v Dvořákově síni Rudolfina, tentokrát s absencí publika.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 15