Herecká asociace udělila Ceny Thálie za mimořádné jevištní umělecké výkony i celoživotní mistrovství v několika divadelních kategoriích – v oborech činohra, opera, balet a pohybové divadlo, muzikál, loutkové divadlo a alternativní divadlo. Oceněnými operními umělci jsou mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir za roli Oktaviana ve Straussově Růžovém kavalírovi v pražské Státní opeře – Národním divadle a tenorista Jaroslav Březina za ztvárnění Heroda ve Straussově opeře Salome v Národním divadle Brno. V baletu je oceněna Helena Arenbergerová, sólistka inscenace Where v podání pražského souboru 420PEOPLE, a Matěj Šust za roli Prince v Prokofjevově Popelce v pražském Národním divadle. Za muzikál, operetu a jiné hudebně dramatické žánry převzali Thálii Hana Holišová za výkon na Letní scéně Musea Kampa v Praze a Tomáš Savka z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Prestižní ocenění v podobě skleněné vázy podle návrhu Bořka Šípka získali v letošním jubilejním třicátém ročníku za celoživotní mistrovství v opeře Jan Hladík, v baletu Miroslava Pešíková, za muzikál a operetu František Zacharník a v oboru činohra Daniela Kolářová a Stanislav Šárský. Za celoživotní dílo předala Herecká asociace Cenu divadelních akademiků dramatikovi Milanu Uhdemu. Ceremoniál se uskutečnil poslední zářijový večer v pražském Národním divadle.
„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“
„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“
„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“
V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.
Cyklus šesti koncertů Hudba v zahradách a zámku (HZZ) patří již více než dvě desetiletí k hojně navštěvovaných projektům, které se konají v Kroměříži v průběhu letních měsíců. Letošní čtyřiadvacátý ročník festivalu je součástí celoročního programu oslav 760 let města Kroměříže a výročí zápisu Arcibiskupského zámku a zahrad na Seznam světového dědictví UNESCO.
Pod taktovkou Þórðura Sigurðarsona vystoupí úspěšný islandský sbor Karlakór Kjalnesinga, pyšnící se titulem výherců Cornwallského mezinárodního festivalu mužských sborů. Osmého května od devatenácti hodin se rozezní více než 60 mužských hlasů v budově bývalých Elektrických podniků v Bubenské ulici. Program této početné družiny zpívajících Islanďanů doplní hlas jejich krajanky, mezzosopranistky Arnheiður Eiríksdóttir, sólistky Národní Divadla v Praze. O klavírní doprovod se postará Ahmad Hedar.
„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“
„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“
„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“
Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.
„Především ve druhé části večera se Arnheiður Eiríksdóttir představila v úryvcích z rolí, jež ztvárňuje na prknech Národního divadla.“
„Komorní filharmonie pod vedením Rastislava Štúra potvrdila, jak dokonale má přečteného Wolfganga Amadea Mozarta.“
„Díky přídavku sólistky zpívanému a capella možná poprvé v historii zněla pardubickým Domem hudby islandština.“
Na pozvání Komorní filharmonie zavítala na dvojici lednových abonentních koncertů islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, působící již třetím rokem jako sólistka Opery Národního divadla v Praze. Dáma, patřící na první české scéně k nejvytíženějším pěvkyním, se v této sezoně stala hlavní protagonistkou večerů v Sukově síni Domu hudby, jejichž program byl sestaven výhradně z operního repertoáru. Taktovky se chopil slovenský dirigent Rastislav Štúr, jenž má s doprovázením výrazných osobností řadu cenných zkušeností. „Pohrát“ si však dovede i s relativně malými ploškami orchestrálních předeher, při jejichž provedení vždy zdůrazní nejzajímavější pasáže a dá vyniknout jednotlivým efektům.
Hostem lednových koncertů pardubické filharmonie bude mezzosopranistka a sólistka Opery Národního divadla v Praze Arnheiður Eiríksdóttir. Ta se představí při příležitosti dvojího uvedení koncertního programu v pondělí 23. a ve středu 25. ledna. Koncerty, které hudebně povede Rastislav Štúr, se budou konat v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích, vždy od 19 hodin.
„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“
„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“
„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“
Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.
Státní opera Praha uvede premiéru Straussovy opery Růžový kavalír jako remake původní, velmi úspěšné inscenace berlínské Komické opery režiséra Andrease Homokiho, se scénou Franka Philippa Schlößmanna a kostýmy Gideona Daveyho. Hudebně dílo nastudoval a bude řídit Gabriel Feltz, který působí jako hudební ředitel Opery v Dortmundu i na mnohých německých a švýcarských operních scénách. V hlavních rolích vystoupí Petra Alvarez Šimková, Arnheiður Eiríksdóttir, Vera Talerko, Timo Riihonen, Martin Bárta a Petr Nekoranec. Premiéry se konají ve čtvrtek 24. a v neděli 27. listopadu od 19 hodin.
Národní divadlo připravilo na konec listopadu premiéru opery Růžový kavalír od Richarda Strausse. Operní ředitel Per Boye Hansen se rozhodl přinést do Prahy úspěšné zpracování, které už léta těší berlínské milovníky opery. Inscenaci v režii Andrease Homokiho a v hudebním nastudování Gabriela Feltze návštěvníci pražské Státní opery poprvé uvidí 24. listopadu.
„Nový hudební ředitel se rozhodl v sérii svých inauguračních představení Rusalky vsadit především na pěvecké obsazení, označované za exkluzívní.“
„Orchestr Národního divadla zněl pod taktovkou svého nového šéfa velmi soustředěně. Bylo znát, že se Robert Jindra snaží předvést orchestr v co nejlepší formě.“
„Galapředstavení Rusalky s hvězdnými hosty a s novým hudebním ředitelem u dirigentského pultu diváci ocenili nadšenými ovacemi včetně aplausu vestoje.“
Nedělním představením Rusalky se ujal funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla Robert Jindra. Oblíbená inscenace v režii Jiřího Heřmana byla ozdobena řadou zvučných jmen a výjimečných výkonů: jako Rusalka vystoupila Kateřina Kněžíková, v roli Prince Pavol Bršlík, dvojroli Ježibaby a Cizí kněžny přesvědčivě podala Jana Kurucová, Vodníka rakouský basista Günther Groissböck. V dalších úlohách se představili Ivan Kusnjer, Arnheiður Eiríksdóttir, Yukiko Kinjo, Irina Rurac a Stanislava Jirků.
Do Síně slávy pražského Národního divadla byla při zahájení nové sezóny uvedena poslední srpnové pondělí Hana Vláčilová, od sedmdesátých let do roku 1999 sólistka baletu. Věnovala první české scéně celou svou taneční kariéru. Později předávala své zkušenosti dál, a to jako šéfka Laterny magiky nebo baletu Státní opery, ale především jako pedagožka, znalkyně a inscenátorka klasického baletního repertoáru. Cenu generálního ředitele ND převzala při stejné příležitosti islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir, od sezóny 2020/2021 sólistka Opery Národního divadla. Zpívá například Rosinu v Lazebníku sevillském, Varvaru v Kátě Kabanové, Cherubína ve Figarově svatbě nebo Dorabellu v Così fan tutte. Předtím byla po dva roky členkou operního studia při Opeře v Kolíně nad Rýnem. Zpěv vystudovala na konzervatoři v Reykjavíku a na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V ND se stala svým talentem, nadšením a přístupem k oporám celého souboru… Dalšími nositelkami ceny, kterou předával ředitel Jan Burian, jsou Irina Burduja, která působí od roku 2012 v baletním souboru, od roku 2022 jako první sólistka, a Anna Fialová, členka činohry.
Síla severské přírody, bájí, lásky a zlomených srdcí v dílech severských skladatelů – tak zní podtitul koncertu mladé islandské mezzosopranistky Arnheiður Eiríksdóttir žijící u nás. Hudební setkání se bude konat na zahradě Werichovy vily na pražské Kampě v úterý 30. srpna od 19 hodin. Pěvkyni na klavír doprovodí Ahmad Hedar, který s pěvci spolupracuje pravidelně. Oba umělci společně vystoupí také 17. září na Arktickém festivalu v islandském Reykjavíku a v blízké době jsou v plánu i koncerty v USA.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od čtvrtka 9. června ponese ve znamení premiérového dění. Ve jmenovaný zítřek nabídne Večer festivalových premiér. Poprvé na něm zazní Koncert pro housle a dva smyčcové orchestry Trigon od Lukáše Hurníka. Jde o v dobrém slova smyslu hudební „souboj“ tří velkých německých „B“, tedy Bacha, Beethovena a Brahmse.
Pořadatelé cyklu Klasika u Wericha zvou na klasické koncerty a recitály v podání výjimečných talentovaných českých a nově i zahraničních umělců, které doplní doprovodný program pro rodiny s dětmi na zahradě Werichovy vily. Druhý ročník komorního festivalu vážné hudby se bude konat od úterý 31. května do 13. září. Pro rodiny s dětmi jsou v plánu dvě nedělní odpoledne, a to 26. června a 17. července.
Komorní filharmonie Pardubice přichází s novou sezónou a obnovuje abonmá ve stejném rozsahu, na jaký byli její posluchači zvyklí. Během řady koncertů se představí jak přední čeští, tak zahraniční sólisté, kteří budou ve značné převaze. Hostující umělci pokryjí širokou škálu sólových nástrojů. Na ty tradičnějších, jako jsou housle či klavír, zahrají Václav Hudeček, Marek Kozák, Igor Ardašev nebo Michal Mašek. Objeví se ale také sólová trubka, hoboj, violoncello, varhany, marimba či kontrabas, který se vidí málokdy. Dramaturgie zaručuje obsahovou pestrost, co se sólových nástrojů i titulů jednotlivých koncertních programů týče, a kromě žánru takzvané „klasiky“ opět nabídne i několik soudobých skladeb.
„Básnění, bouři a vábivé hlasy řeky Volhy nechává režisér na dirigentovi.“
„Skvělou pěvecko-hereckou studii vytvořil při premiéře Jaroslav Březina.“
„Je to málo proměnlivé, hodně strohé, ale divadelně přece jen docela působivé. Velká kouzla se tu však nedějí.“
Bez přestávky, jako devadesátiminutové lyrické drama. Tak hraje od pátku pražské Národní divadlo Janáčkovu Káťu Kabanovou. Za novou inscenací stojí dirigent Jaroslav Kyzlink a režisér Calixto Bieito. Oč minimalističtější je scéna, o to bohatší je hudba, oč realističtější je herecká drobnokresba, o to abstraktnější je vizuální podoba příběhu. První dojem z pronikavě nasvíceného jeviště, otevřeného už před začátkem představení, vzbuzuje nedůvěru a předsudky, ale zároveň víru, že Janáčkovu hudbu ani tak slovutně kontroverzní režisér nedokáže snad zničit. Nakonec ale divák jeho výklad musí chtě nechtě přijmout.
„Od předehry až po poslední tóny je z orchestřiště slyšet přesná hra, plná detailních akcentů a vzruchů, bravurní, vtipná, živá, lyrická i dramatická.“
„V roli Fiordiligi dominovala premiérovému představení Kateřina Kněžíková, nejzkušenější ze sólistů.“
„Takové že jsou všechny? Proboha, proč to zjišťovat!“
Opera pražského Národního divadla má od soboty na repertoáru druhé ze tří děl, která zkomponoval Wolfgang Amadeus Mozart na libreta Lorenza Da Ponte: mistrovské hudební divadlo s názvem Così fan tutte – Takové jsou všechny. Dirigent Karsten Januschke inscenaci podpírá mimořádně zřetelným a detailně dokonalým hudebním nastudováním. Ani trochu nejde jen o lehkovážnou buffu. Možná v první polovině. Později aktérům nebezpečné hry s city trochu tuhne úsměv a režisérka Tatjana Gürbaca traktuje hru tak, že znejistí i posluchače.
„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“
„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“
„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“
Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.
