Zajímavá postava mladé dirigentské generace, František Loder, chystá koncert svých děl. Kromě dirigování se totiž věnuje skladbě, svou uměleckou dráhu navíc začínal v oboru kytary. Koncert, který se uskuteční 26. června od půl osmé večer v koncertním sále Pražské konzervatoře, v prostorách Pálffy paláce ve Valdštejnské ulici, přinese vystoupení studentů a absolventů Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU.
„Taková jména, jako Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů nám pořád dělají čest a slávu ve světě, byť ne všichni vědí, že jsou to Češi.“
„Dnes se někdy stane, že čínský Brahms je Brahmsovi bližší než leckterý evropský.“
„Když hraju se svými potomky, tak jsou to většinou akce, které nemusíme moc připravovat; když jeden udělá rubato, druhý udělá stejné.“
Rozhovor s Ivanem Klánským vznikal na akademii v pátek 19. května před koncertem, kterým pan profesor mimo jiné oslavil své pětasedmdesáté narozeniny. Povídání s děkanem Hudební fakulty AMU, koncertním pianistou, pedagogem a členem Guarneri tria bylo nejen o tomto koncertu, ale třeba také o aktuální pozici mladých hudebníků ve světě, srovnání asijských a evropských interpretů a o knize s názvem Klavírní myšlení Ivana Klánského Eugenie Koblížkové.
„Jímavý i vášnivý Koncert cis-moll Francise Poulenca svou symfonickou stylizací klavírního doprovodu klade velké nároky na interpreta, pianistka se jich však zhostila velmi úspěšně.“
„Do nejmenších detailů vyvážená i dynamická souhra, vynikla něha, noblesa i virtuozita bicích nástrojů a hluboké vzájemné pochopení obsahu skladby působilo až meditativně.“
„Byl to nádherný večer a dík za úspěšnou spolupráci patří především Moravské filharmonii Olomouc.“
Páteční večer 16. prosince v olomoucké Redutě se nesl ve znamení spolupráce domácí Moravské filharmonie Olomouc s českými akademiemi múzických umění. Zástupcem pražské AMU byl dirigent Václav Dlask, brněnskou JAMU reprezentovali klavíristka Anna-Sofie Mojzešová, dirigenti Marek Madeja a Tomáš Küfhaber a bicista David Paša. Orchestrální koncert nabídl publiku díla Dvořáka, Poulenca a Rautavaary a sklidil u něj velký ohlas.
„Člověk by měl myslet nejen na sebe, ale na celý národ, ze kterého pochází.“
„Když je možnost, je potřeba hrát i novou hudbu v kostele. Lidi je potřeba vychovávat, a to velmi opatrně. Ne je urážet.“
„Doporučuji všem, aby se fyzicky pokud možno udržovali v kondici, aby ‚jedli do polosyta a pili do polopita‘, aby se modlili anebo meditovali, aby poznali, proč tu vlastně jsou, a byli za to vděční.“
Varhaník Karel Paukert obdržel 13. října čestný doktorát na Akademii múzických umění v Praze. Za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, v jejímž rámci zvláště po odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno našeho umění v Evropě a Americe, obdržel pak ještě koncem října státní cenu – Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Při příležitosti jeho návštěvy Prahy bylo možné s ním pohovořit. Jeho vzpomínky jsou už zachyceny v řadě předchozích rozhovorů nebo v cyklu Osudy Českého rozhlasu, který také Karla Paukerta hostil v pořadu Telefonotéka. Záznamy těchto pořadů je možné si vyslechnout a rozhovory přečíst. Proto se rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz zaměřil spíše na konkrétnější problematiku spojenou se světem varhan.
Karel Paukert, varhaník, umělecký kurátor, hudební pedagog a hobojista, převzal v Praze čestný doktorát Akademie múzických umění. Sedmaosmdesátiletý Čechoameričan obdržel titul za zásadní přínos rozvoji oboru varhanní hry a za šíření a propagaci české hudby v zahraničí. Po studiu na Pražské konzervatoři působil na Islandu a v belgickém Gentu a v roce 1964 emigroval do USA. Tam byl činný v Saint Louis, Chicagu a pak v Clevelandu – v Museum of Art a v Hudebním institutu. Ve městě byl donedávna také varhaníkem a sbormistrem v kostele svatého Pavla. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o jednoduchém receptu pro celý život – o snaze dosáhnout výš.
V Sále Martinů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění bude ve čtvrtek 13. října ve 14 hodin předán čestný titul doctor honoris causa varhaníku Karlu Paukertovi. Čestný doktorát je spolu se jmenováním profesorem a Zlatou medailí rektorky AMU nejvyšším oceněním života a díla, které univerzita uděluje. Čechoameričan Karel Paukert titul obdrží za zásadní přínos rozvoji oboru varhanní hry a za šíření a propagaci české hudby v zahraničí.
Dva mezinárodně proslulí klavíristé a pedagogové různých generací Alfred Brendel a Boris Giltburg povedou od 30. září do 2. října v pražském Rudolfinu sérii mistrovských kurzů v rámci Akademie Ivana Moravce. Tu připravuje klavírista Jan Bartoš ve spolupráci s Českou filharmonií. Na mistrovských kurzech s Alfredem Brendelem vystoupí Kukal Quartet s Tomášem Jamníkem a Trio Bohémo. Boris Giltburg bude pracovat s mladými talentovanými klavíristy z Pražské konzervatoře a Akademie múzických umění v Praze.
Česká republika začne 1. července na šest měsíců předsedat Radě Evropské unie. K této příležitosti je připraveno mnoho kulturních a doprovodných událostí. Jednu z nich přichystala Akademie múzických umění v Praze spolu s belgickou LUCA School of Arts. Koncert, na kterém zaznějí skladby Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Pieta Swertse a Miloslava Kabeláče, zahrají společně hudebníci obou škol v neděli 3. července od 19:30 hodin v Sále Martinů a Kamermuziekzaal v Leuven. Vzájemně je propojí jedinečná technologie sdružení CESNET. Koncert bude také živě přenášen na iVysílání České televize, kde bude poté ke zhlédnutí i ze záznamu.
Legenda české houslové školy, Václav Hudeček, oslaví 7. června významné životní jubileum, sedmdesáté narozeniny. Při této příležitosti obdržel v předvečer medaili Ministerstva kultury ČR za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí „Artis Bohemiae Amicis“ a Čestné občanství hlavního města Prahy, čímž se zařadil mezi umělecké osobnosti jako jsou například Rafael Kubelík, Mstislav Rostropovič, Miloš Forman a další. Tyto pocty jsou odměnou za padesát pět let aktivní koncertní kariéry a současně za jeho mnohaletou podporu mladých hudebních talentů.
V neděli 23. ledna se v Sále Martinů v Praze bude od 18 hodin konat Vzpomínkový koncert k nedožitým sedmdesátinám houslisty Pavla Hůly, někdejšího primária Kocianova kvarteta, bývalého člena souboru Pražští komorní sólisté, zakladatele komorního orchestru Praga Camerata, pedagoga pražské AMU a od roku 2009 každoročně předsedy poroty Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí. Zahrají na něm kolegové z kvartet, jeho dcera, houslistka Lucie Sedláková Hůlová s manželem a violoncellistou Martinem Sedlákem i jejich děti jako pokračovatelé rodinné hudební tradice. „Na závěr zahraje orchestr Praga Camerata, který v roce 2001 táta založil, a jehož vedení nyní s manželem přejímáme,“ uvedla dcera Lucie s tím, že AMU velkoryse poskytla termín i sál také proto, že její otec tam měl být právě teď v lednu jmenován docentem. Habilitační práci řádně odevzdal, ale jmenování už se nedožil. „Tátův hudební a koncertní život byl naplněn vrchovatě, poslední roky byl však omezen kvůli nevyléčitelné nemoci, kterou si nechtěl připouštět a stále měl plány... Odešel nečekaně rychle, proto jsme se rozhodli vzpomínkový koncert uspořádat,“ doplnila Lucie Sedláková Hůlová. Zde si můžete připomenout RozhovorPlus Petra Vebera z května 2019. Pavel Hůla se narodil 23. ledna 1952 a zemřel 7. prosince 2021.
Dny Bohuslava Martinů jsou nuceny zrušit sobotní koncert 4. prosince, na kterém měla vystoupit Moravská filharmonie Olomouc a violistka Kristina Fialová. Důvodem je onemocnění nebo karanténa některých členů orchestru. Koncert se ruší bez náhrady, vstupné bude posluchačům vráceno. Program měl patřit tvorbě Martinů a Italské symfonii Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Pořádající Nadace Bohuslava Martinů se posluchačům omlouvá a srdečně zve na další festivalové koncerty. V pondělí 6. prosince vystoupí laureáti Soutěže NBM 2020 v oborech dechové nástroje a cembalo, v pátek 10. prosince přijede Západočeský symfonický orchestr v rámci oslav 75. výročí založení AMU. O den později, 11. prosince vystoupí Komorní filharmonie Pardubice.
„První věc je neupínat se nekriticky k nějakým trendům… Něco napodobovat je zhoubné. A druhá věc je přesně obrácená: když člověk ulpí ve svém zakonzervovaném světě a brání se novým vlivům, vede to ke stejnému – nezajímavé produkci.“
„Středověk má k soudobé hudbě hodně velký vztah.“
„Nejedná se o zhudebnění básně, spíše o hudbu k básni… V podstatě je to alegorie, která nás všechny stylizuje do role běženců, kteří před něčím utíkají, ale vůbec nevědí kam.“
V pátek čeká skladatele Hanuše Bartoně premiéra jeho díla s názvem Do nikam na texty Jany Štroblové. V pražském českobratrském kostele U Salvátora zazní v podání herečky Radky Fidlerové a varhaníka Alfreda Habermanna. Téma připomíná apokalypsu – Bůh vyhnal z ráje nejen lidi, ale i sám sebe… „Text je vysoce aktuální, zabývá se věcmi, které se nás všech dotýkají,“ přibližuje událost skladatel a svou úlohu skromně popisuje slovy, že „…je tam od toho, aby textu pomáhal…“. Nejde prý o koncert, spíše o recitační představení s hudbou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz však Hanuš Bartoň hovoří o komponování i v obecnějších souvislostech. Vzpomíná také na své učitele a přibližuje, jak sám skladbu na AMU vyučuje.
„Název Akademický jubilejní orchestr 2021 dostal, aby bylo jasné, že se příště už zase nikdy v takovém složení nesejdeme. Bude to zázrak.“
„Školu jsem ukončil jako poslední žák Václava Neumanna. A měl jsem štěstí, že i mimo školu jsem narazil na výborné osobnosti. Hlavně mám na mysli dirigenta Zdeňka Košlera.“
„Na naší škole se teď pod vedením děkana Ivana Klánského vytvořila moc pěkná atmosféra.“
Pětasedmdesáté výročí založení Akademie múzických umění připomene v pátek v pražském Rudolfinu symfonický koncert Akademického jubilejního orchestru 2021, tělesa sestaveného především z bývalých i současných studentů školy. V přímém přenosu na ČT art zazní Dvořákův Houslový koncert a tři básně ze Smetanova cyklu Má vlast. Nastudováním programu a jeho řízením pověřila Hudební a taneční fakulta Leoše Svárovského, svého pedagoga a zároveň někdejšího absolventa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dirigent práci s orchestrem, ve kterém na koncertě usednou i některé významné osobnosti hudebního světa ze sféry sólového hraní a komorních žánrů. Charakterizuje současné studenty a popisuje, co od nich může učitel získat, a vzpomíná i na svá studentská léta.
"Byl jsem jak vojínem základní služby, tak i řádným studentem AMU a kromě toho jsem už od září 1966 dirigoval v Divadle na Vinohradech."
"V březnu 1969 jsem vyjel na čtrnáctidenní turné po Západním Německu s dívčím smyčcovým orchestrem Puellarum Pragensis. To bylo skutečně neuvěřitelné, co tehdy bylo možné."
"O půl roku později mně bez vysvětlení sebrali všechny doklady, obdržel jsem zákaz a nikam nemohl. To už spadla klec."
V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává podrobně nahlížet. Tentokrát jde o další část vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, a to o letech strávených při povinné vojenské službě v Armádním uměleckém souboru.
Přehlídka pořadů a filmů s tématy hudby a tance, Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, se letos bude konat po osmapadesáté, a to od středy 22. do soboty 25. září. Každý rok zasedá mezinárodní porota, která vybírá z přihlášených pořadů vítěze ve třech kategoriích, ve kterých udělí ocenění Český křišťál. Dále zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdávají Česká televize a Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Diváci mohou filmy zhlédnout ve videotéce umístěné na Nové scéně, mohou se také osobně zúčastnit projekcí či festival prožít prostřednictvím ČT art nebo webu festivalu. Seznam všech pětadevadesáti nominovaných projektů s informacemi je k dispozici zde. Zahájení 58. ročníku se ujme houslista Václav Hudeček. Koncert živě přenáší Česká televize na programu ČT art ve středu od čtvrt na devět večer.
„Cílem bylo ukázat, že když nad mladými lidmi nikdo nebude ‚držet bič‘, jsou schopni to zvládnout sami, zábavnou formou a na dobré úrovni.“
„Operu Dove è amore è gelosia jsme si zvolili také jako téma našich bakalářských prací. V rámci výzkumu se dostaneme k takovým podrobnostem, jako byla cena kostýmů nebo výše honoráře violoncellisty v orchestru.“
„Místo, kde se festival odehrává, je malebné a plné přírody, takže se určitě vyplatí přijet s celou rodinou.“
V nadcházejícím týdnu se uskuteční druhý ročník festivalu s názvem ClassFest. Sedlčanský region ožije zvuky barokního orchestru a hlasy zpěváků z řad studentů. Návštěvníky také čeká swingový večer s kapelou Prague BuskMen a nebude chybět ani doprovodný program v podobě výstavy fotografií Michaely Pondělíčkové. Promyšlenou dramaturgií chce festival podnítit zájem o klasickou hudbu u generace mladších posluchačů. O připravovaném letošním ročníku jsme hovořili se zakladateli a organizátory - Vincencem Ignácem Novotným a Janem Kukalem.
„Otec byl soudce, vášnivý klavírista, který výborně četl z not a Jiřího zasvětil do světa vážné hudby.“
„Zanechal až neuvěřitelné kvantum práce.“
„Myslím, že je obecná tendence technickou stránku dirigování trochu podceňovat.“
Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit… V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Zachytil díky osobnímu přátelství podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Podstatnou součástí fotoknihy a přípravy na monografii bylo oskenování rozsáhlého rodinného archivu Jiřího Bělohlávka, které spolu s dalšími dokumenty sehnanými z celého světa čítá přes 15.000 zpracovaných dokumentů, fotografií a plakátů. Do sesbíraného materiálu nechává autor podrobně nahlédnout. Od dnešního dílu jde o shrnující texty, které spolu se stránkami z fotoknihy zveřejňoval s velkým ohlasem během jara 2021. Doplňkem budou tematické úvahy, které Jiří Bělohlávek namluvil na diktafon a posílal mu je jako mp3 soubory v emailech.
U příležitosti oslav tři čtvrtě století od založení Akademie múzických umění v Praze se bude v pátek 8. října 2021 konat Slavnostní koncert. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina se setkají studenti, pedagogové a absolventi Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění. Na programu koncertu, který odvysílá v přímém přenosu ČT art, zazní hudba Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncert představuje vrchol oslav existence největší umělecké vysoké školy v České republice. Oslavy v akademickém roce 2020/2021 doprovází bohatý program, bohužel ovlivněný pandemií koronaviru – kromě pětasedmdesáti videopřání od současných studentů, pedagogů, zaměstnanců a významných absolventů AMU se od 24. června do 29. srpna 2021 v parku Kampa koná výstava mapující historii celé AMU.
„Vlastně už na škole často člověk narazí na některé překážky, takže jsme se rozhodly založit studio, které by mohlo hudebníkům pomáhat, vytvořit pro ně přátelské prostředí.“
„Mahu našla na stránkách Skautského institutu program První krok, do kterého se může přihlásit každý, kdo má nějaký svůj projekt, který chce rozjet.“
„Když se Múzu podařilo dostat do povědomí, chceme ji dál rozvíjet. Rády bychom během prázdnin udělaly alespoň jeden dva koncerty.“
KlasikaPlus tentokrát přináší rozhovor s autorkami projektu Studio Múza, který během jara poskytl hudebníkům cvičební prostory v samém středu Prahy. Johana Matunová a Mahulena Vondrášková z HAMU promluvily o sobě, o záměrech svého projektu, o zkušenostech, které nasbíraly v průběhu jeho zkušební verze, i o plánech se Studiem do budoucna.
„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“
„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“
„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“
V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.
