Nejstarší český akademický pěvecký sbor oslaví 75. výročí od svého založení dvěma koncerty. První z nich bude vedle pocty k 150. výročí narození Sergeje Rachmaninova věnován Orffově kantátě Carmina Burana ve verzi s klavírem a bicími nástroji. K tomuto koncertu těleso přizvalo i dva spřátelené sbory – Pražský smíšený sbor a Collegium Technicum z Košic. Sólisty budou sopranistka Zuzana Koś Kopřivová, tenorista Ondřej Benek a barytonista Jakub Hliněnský. Koncert, který povedou Ondřej Kunovský a Jakub Zicha, se koná v Betlémské kapli v pátek 9. června od půl osmé večer. Níže citujeme text čestného předsedy Unie českých pěveckých sborů, Jiřího Koláře.

Sborovému zpěvu patří v bohaté struktuře hudebně interpretačního umění mimořádné postavení. Je dáno již tím, že se mu věnují převážně neprofesionálové, milovníci hudby (amatéři). Podle průzkumu, který prováděla v letech 2013–2015 Evropská asociace pěveckých sborů, existuje jen v Evropě více než milion neprofesionálních pěveckých sborů s více než 37 miliony zpěváků. Počet profesionálních sborů, pracujících samostatně nebo při operních scénách, je v tomto směru v zanedbatelné menšině. Je to dáno samozřejmě i tím, že působení v pěveckém sboru nevyžaduje ve srovnání s hrou na hudební nástroje mnohaleté odborné studium. Finančně náročné je i pořízení kvalitního hudebního nástroje. Zpěvní hlas a pěvecká technika se oproti tomu rozvíjí systematicky přímo v práci pěveckého sboru, v úzkém, intimním styku s vhodným hudebním dílem.

Vokální hudba a sborový zpěv zvlášť mají však ve srovnání s instrumentální hudbou ještě jednu výraznou výhodu. Každá hudba vypráví příběhy, nebo alespoň navozuje určité nálady. V instrumentální hudbě, včetně hudby programní, však nejsou tyto příběhy zcela konkrétní. Tuto konkrétnost získávají teprve spojením hudby s textem. Hudba přesvědčivost slovního vyprávění příběhu podstatně zesiluje a jeho výrazově jednotné tlumočení pěveckým sborem je posluchači nejbližší, nejsrozumitelnější a není v tomto ohledu ničím nahraditelné.

Unie českých pěveckých sborů není přímým členem Evropské asociace pěveckých sborů, a výše uvedeného průzkumu se proto nezúčastnila, ale podle uvedených zjištění je „hustota“ pěveckých sborů vzhledem k počtu obyvatel u nás výrazně nižší než např. v Rakousku, Nizozemí, Slovinsku, Švýcarsku, Švédsku nebo Polsku. A musíme jen doufat, že připravovaná nová koncepce školní výuky tento stav ještě nezhorší. Umělecká úroveň předních domácích sborů všech kategorií je však dlohodobě velice kvalitní, což dokazují jejich výsledky na mezinárodních domácích i zahraničních sborových festivalech a soutěžích a potvrzuje to svou 75letou historií a současnou uměleckou úrovní i letošní jubilant – nejstarší domácí akademický sbor, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy i jeho hosté na společném červnovém jubilantském koncertu – Pražský smíšený sbor a Smíšený pěvecký sbor Technické univerzity v Košicích Collegium Technicum, který v letošním roce slaví své 40leté jubileum. Na významných úspěších VUS UK mají zásluhu vynikající sbormistři, kteří sboru věnovali svou péči – J. Tausinger, J. Kout, L. Mátl. O. Dohnányi, M. Němcová, J. Kratochvíl, J. Brych –, v níž současně pokračuje Jakub Zicha.

Vivat et floreat Cantus choralis academicus, ať žije VUS UK!

Foto: archiv VUS UK