KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Olomoucký Titus tandemu Loulová & Havelka english

Dramaturgie Moravského divadla Olomouc nabídne další premiéru této sezóny. Titus Wolfganga Amadea Mozarta je po operách RusalkaModrouvousův hrad již třetí operní premiérou, kterou olomoucký soubor opery a operety pod vedením Veroniky Kos Loulové v této sezoně představí. Šéfka souboru je podepsána pod Titovou režií společně s hercem a režisérem Jiřím Havelkou, se kterým pro tuto příležitost utvořila tandem. Premiéra se uskuteční v pátek 19. května v devatenáct hodin.

V titulní roli Tita se vystřídají Vilém Cupák, Marek ŽihlaJakub Rousek. V roli Vitellie alternuje Radoslava MüllerBarborou Pernou. V roli Sexta se představí Vojtěch Pelka. Na inscenaci se také podílí sbor a orchestr Moravského divadla Olomouc.

Korunovační opera Titus (La clemenza di Tito) Wolfganga Amadea Mozarta vznikla na objednávku českých stavů u příležitosti korunovace Leopolda II. na českého krále. Svou premiéru měla v září 1791 ve Stavovském divadle v Praze. Spolu s Kouzelnou flétnou, která měla premiéru v září téhož roku ve Vídni, se jedná o dvě poslední Mozartova operní díla, která složil před svou předčasnou smrtí 5. prosince 1791.

„K Mozartovým operám mám velmi blízký vztah, jako režisérka jsem již měla možnost dotknout se Figarovy svatby, opery Così fan tutte nebo Kouzelné flétny. Opera Titus je tak pro mě setkání se čtvrtou operou skladatele, který patří do každého operního domu a do toho Olomouckého obzvláště,“ říká režisérka a šéfka souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc Veronika Kos Loulová s tím, že tato konkrétní opera bývá v Česku opomíjená, například vedle Dona Giovanniho, ačkoliv byla taktéž premiérována ve Stavovském divadle. Možná proto, že není plná milostných intrik, ale spíše těch mocenských. Síla Mozartova génia je v ní však silně přítomna.

Libreto opery Titus, které na základě textu Pietra Metastasia vytvořil Caterino Mazzolà, vypráví příběh, který se odehrává roku 79 n. l. v Římě. Vitellia usiluje o lásku císaře Tita, ten ji ale odmítá. Vitellia se proto rozhodne císaři pomstít a požádá Sexta, aby zapálil Řím a Tita zabil. Tento antický příběh je naplněn tradičními motivy lásky, zrady, pomsty, tragického omylu, ale také odpouštění a smíru.

Veronika Kos LoulováJiří Havelka k inscenaci této antické klasiky přistupují inovativně a kladou sobě i divákům otázky o tom, jak má vypadat tradiční podoba opery, jestli existuje něco jako její klasické zpracování a proč je opera vnímána i dnes jako forma, která má být spíše uchovávána a oprašována, než jako forma podléhající vývoji a inovaci. Důležitými tématy je tedy vnímání klasického díla v současnosti a představy o dávné historii. Dalším důležitým tématem tohoto zpracování je také divák samotný, inscenace se totiž zabývá i jeho očekáváním a způsobem utváření jeho názorů a interpretací. „U této inscenace se také snažíme akcentovat téma diváckého očekávání, hodnocení, které nám náš mozek dopředu nabízí a rovnou nás vyzývá k zaujímání postojů, i když s danými věcmi ještě nemáme konkrétní zkušenost,“ uvedl Jiří Havelka.

Hudební stránka inscenace nabídne silnou kombinaci Mozartovy očekávané hudební kvality a jeho pověstné hravosti a překvapivosti, která se často projevuje v propracovaných detailech. Posluchač Mozartových oper je zvyklý na efektní předehru a střídání recitativů nebo prózy a hudebních čísel. Předposlední opera slavného salzburského rodáka není výjimkou. „Předehra k Titovi si kvalitou v ničem nezadá se slavnějšími „kolegyněmi“ z Figarovy svatby, Dona Giovanniho nebo Kouzelné flétny. Zatímco v Mozartových známějších operách k hudebním vrcholům patří ansámbly a propracovaná finále, řekl bych, že v Titovi úlohu nejefektnějších hudebních čísel přebírají sólové árie, zatímco obě finále jsou spíš stručná,“ říká šéfdirigent orchestru Moravského divadla Olomouc, Petr Šumník.

O kostýmní stránku inscenace se postarala výtvarnice Andrea Králová, která je držitelkou tří Českých lvů za kostýmy k filmům ProtektorPouta a k seriálu Svět pod hlavou. Za scénografií olomouckého Tita stojí tvůrčí seskupení Wariot Ideal, které vzniklo roku 2009 na základě dlouholeté spolupráce mima Vojty Švejdy, zvukového mága a skladatele Jana Kalivody a světelného designéra a scénografa Jan Dörnera.

S touto Mozartovou operou se olomoucké publikum setkává teprve podruhé. Titus v režii Jaromíra Pleskota měl v tehdejším Divadle Oldřicha Stibora premiéru v listopadu 1988.

Foto: Daniel Schulz

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky