Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.

Do nové sezóny vstoupí orchestr s Mahlerovou Symfonií č. 2 „Vzkříšení“ pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Hned na úvod tak pokračuje v linii velkých symfonických děl autorů rakousko-německé provenience. „Sem se řadí Wagner, Bruckner nebo Richard Strauss. Všechny tyto velké kusy, s výjimkou Wagnera, povede šéfdirigent, který je předním světovým znalcem Brucknera,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Ústředním tématem sezóny je Rok české hudby připomínaný několika projekty napříč koncertními cykly. Jedním z tradičnějších je například projekt Dvořák – Suk – Martinů, na jehož provedení se budou podílet dva výrazní představitelé mladší generace českých interpretů – houslista Jan Mráček a dirigent Robert Kružík. Ne zcela typickou poctou české hudbě je koncert Rapsodie v modrém 100 s díly Schulhoffa, Gershwina a Korngolda.

„Je to vlastně výroční koncert, uvedená díla či jejich autoři slaví v tomto roce kulatá výročí. Tento náš příspěvek k Roku české hudby klade poněkud provokativní otázky, zda jsme ochotni přijmout německo-židovského pražského rodáka Schulhoffa, jehož mateřštinou byla němčina, ale aktivně se hlásil k české hudební kultuře. Nebo brněnského rodáka Korngolda, který Brno opustil v útlém věku a svou tvorbu rozvíjel zcela jinými vlivy. Ptáme se tak, kde jsou hranice pro to, čemu říkáme česká hudební kultura,“ řekl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Dalším, spíše netradičním, příspěvkem je projekt Bedřich Smetana 200, kombinující zakladatele české národní hudby s Lisztem a Wagnerem, kteří jeho tvorbu velmi ovlivnili. Smetanu připomene také narozeninový koncert šéfdirigenta Daviese. Se svou životní i uměleckou partnerkou Maki Namekawou provede Mou vlast ve Smetanově autorské úpravě pro čtyřruční klavír. „Doplníme ji vizualizacemi Coriho O´Lana z Ars Electronica,“ informoval Davies. Smetana zazní v sezóně ještě jednou, a to v unikátním projektu V orchestru, při kterém mohou posluchači sedět přímo vedle hudebníků.

V koncertu V očekávání jara a míru kombinujícím Jarní symfonii Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, se v sobě pojí dvě sezonní linie: pocta české hudbě a také koncepční péče o málo uvaděné, avšak vynikající autory. „Ostatně Rejchu, stejně jako Nováka, jsme vydali v nové edici našich nahrávek,“ připomněl Mikeš. Spolu s nimi v nové sezoně zazní pravidelně uváděný Alfred Schnittke, Lepo Sumera nebo Mieczysław Weinberg.

Z významných sólistů přivítá orchestr tenoristu Christopha Prégardiena, houslistu Alexandera Sitkovetského, sopranistku Martinu Jankovou anebo cembalistu Mahana Esfahaniho. Ten se představí ve všech třech skladbách jednoho večera – jako vůdčí hlas Krásovy Komorní hudby, jako sólový nástroj doprovázený orchestrem v Poulencově Concertu champêtre a v koncertantním partu Weinbergovy Sedmé symfonie. K orchestru se také vrátí dirigent Michael Schoenwandt, aby uvedl Sibeliovu Symfonii č. 1, Tomáš Netopil s kombinací Rachmaninova, Mahlera a Schnittkeho, Alexander Liebreich s výše zmíněnými Krásou, Poulencem a Weinbergem; dirigentský debut u orchestru prožije Takeshi Moriuchi.

Foto: Dag Markl, Anas Brahm, Fb filharmonie Brno, Dominik Bachůrek