Baletní soubor Národního divadla moravskoslezského v květnu zatančí šest představení inscenace Rossiniho karty pro diváky ve městech Herzliya, v Haifě a Jeruzalémě. Do významného centra světového moderního tance zavítají tanečníci NDM vůbec poprvé.

V Ostravě měla inscenace složená ze dvou choreografií premiéru v listopadu 2019 a letos 25. května ji pro místní diváky uvede divadlo naposledy. Soubor baletu NDM za ni získal přehlídce Balet 2019 cenu za nejlepší kolektivní výkon. Rita Pires a Koki Nishioka obdrželi za sólové výkony širší nominace na Cenu Thálie v roce 2020. 

Baletní večer dostal název podle díla italského choreografa Maura Bigonzettiho Rossiniho karty. Bigonzetti je velkým obdivovatelem Gioacchina Rossiniho a pro svou choreografii použil některé z jeho neznámějších skladeb. Italský skladatel byl velký labužník – rád a s velkou vášní vařil i jedl. Bigonzettiho dílo je vytvořeno i jako pocta této Rossiniho zálibě. Světovou premiéru mělo dílo v roce 2010, v Ostravě je uvádí od listopadu 2019.

„Bigonzetti před divákem rozvíjí kaleidoskop jednotlivých scén, sled paralelních obrazů života spojených s příslušnými kartami, vykládanými za sebou jakoby bez vzájemné návaznosti. Nicméně právě toto zdánlivě prosté řazení scén ‚u stolu‘ umožňuje předvést fascinující zvraty nálad a emocí od dramatických ke komickým a umožní nečekaně propojovat obsahy a významy oscilující mezi erotikou, marností a ironií. Prostě to je velkolepá taneční hostina s nádhernou hudbou! A k tomu připravil choreograf překvapení v podobě oblíbeného receptu slavného gurmána nebo náznaku zpěvu baletních sólistů, kteří skončí… v propadlišti,“ naznačuje Lenka Dřímalová. 

Mauro Bigonzetti tančil mimo jíné v baletu Římské opery, svou první choreografii vytvořil v roce 1990. Působil ve vedení několika světoznámých souborů, od roku 2012 se věnuje plně práci choreografa na volné noze.

V první části večera diváci uvidí dílo španělského choreografa Juanja Arquése. Jeho existenciálně laděné Následky jsou inspirovány nekonečným vývojem vztahu mezi přírodou a člověkem a (mnohdy destruktivními) vlivy moderních technologií. Úvodní část vyjadřuje sílu přírody a přírodních katastrof. Podpořena je hudbou Rjúičiho Sakamota, která připomíná zvuk tektonického pohybu na dně moří. Druhá vyjadřuje jediným duetem muže a ženy naději a nezdolnou sílu lidí pokračovat ve svých životech i po osobních tragédiích a znovu najít klid a rovnováhu. Doprovází ji emotivní hudba Jóhanna Jóhannssonna (skladatel byl dvakrát nominován na Oscara za hudbu k filmům). „V poslední části choreografie se objevují odkazy na moderní technologie, které se mohou vymknout naší kontrole. Doprovázeno jemnými elektronickými zvuky počítačů a klávesnic v minimalistické hudbě Alvy Nota a Rjúičiho Sakamota,“ přibližuje Lenka Dřímalová.

Do Izraele byl baletní soubor Národního divadla moravskoslezského pozván také díky doporučení choreografa Itzika Galiliho, jehož dílo O Balcão de Amor v rámci inscenace All That Jazz, Rock, Blues nastudoval ostravský soubor v roce 2017 a sám choreograf už tehdy nešetřil chválou. V příští sezóně pro změnu on sám povede inscenační tým opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky (ujme se režie a choreografie).

Foto: Serghei Gherciu