Symfonický orchestr Českého rozhlasu s bývalým šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem uvedou při svém nadcházejícím koncertu v Rudolfinu hudbu raného romantismu i skladbu soudobou. Od Lery Auerbach publikum vyslechne Symfonii č. 6 pro violoncello, sbory a orchestr Vessels of Light, skladbu inspirovanou příběhem japonského diplomata, který během druhé světové války zachránil tisíce židovských životů. Po přestávce zazní Velká symfonie C dur Franze Schuberta. Ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupí v pondělí 27. března od půl osmé večer společně se SOČRem violoncellistka Kristina Reiko Cooper, Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který připravila Věra Hrdinková. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ve středu 29. března od dvaceti hodin ČRo D-dur.
Mezinárodně uznávaná rakousko-americká skladatelka, dirigentka a pianistka, ale také básnířka, spisovatelka a výtvarnice Lera Auerbach se narodila na Uralu. Po zániku Sovětského svazu odjela studovat na Juilliard School do New Yorku. V Americe i v Evropě rozvinula bohaté aktivity jako klavíristka. Současně si u ní od devadesátých let objednávají skladby renomované hudební instituce, festivaly, umělci a soubory. Tvorba Lery Auerbach odráží komplexní umělecké vidění světa. Její hudba je propracovaná, emotivní a odvážně nápaditá. Zatím poslední symfonie Lery Auerbach vznikla na objednávku památníku obětí a hrdinů holokaustu v Jeruzalémě Jad Vašem a podnět k dílu dala violoncellistka Kristina Reiko Cooper, jejíž otec byl mezi zachráněnými. Dílo je věnováno těm, kteří riskují všechno, aby zachránili ostatní.
Hudba Franze Schuberta tvoří pomyslný most mezi klasicismem a raným romantismem. Měl velký melodický talent a prokázal mimořádný umělecký dar vystihnout poetické a lyrické nálady. Jeho poslední symfonie, takzvaná Velká, mu vynesla značné uznání a zařadila ho jako symfonika hned za Beethovena. Premiéru výjimečně rozsáhlé skladby měla realizovat vídeňská Společnost přátel hudby, ale dílo se nepodařilo nastudovat. První uvedení se tak uskutečnilo až roku 1839 v Lipsku, a to díky iniciativě Roberta Schumanna a za řízení Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Foto: z archivu Kristiny Reiko Cooper
