KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

ČRo D-dur: Dětské sbory a hudba 20. století, včetně výročí Sergeje Rachmaninova english

„Hurníkovu Kantátu Missa Vinea Crucis natočil jeden z našich nejlepších dětských sborů Jitro.“

„Pilným skladatelem pro dětské sbory je Jiří Teml. Jeho skladby často uvádí další špičkový dětský sbor s dlouhatánskou tradicí – Kühnův dětský sbor.“

„Celý svět si zejména v těchto dnech připomíná dvojité výročí Sergeje Rachmaninova – 150 let od narození (1. 4. 1873) a 80 let od úmrtí (28. 3. 1943).“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 3. do 26. 3. 2023?

Přiznám se, že výběr pro tento týden byl mimořádně obtížný, neboť programová nabídka stanice Český rozhlas D-dur je ve dnech kolem prvního jarního dne nabitá významnými a zajímavými skladbami. Dovolím si pominout vzdálenější historii a soustředím se na hudbu 20. století. Pro řadu posluchačů, ale i pro část interpretů, končí „kvalitní“ hudba s odchodem (případně dozvuky) romantismu 19. století. Jenže „dobrá a poslouchatelná“ hudba se dá psát i modernějšími skladebnými postupy, ačkoliv to od posluchače i od interpreta vyžaduje mnohem otevřenější a předsudky nezatížený přístup. Je to stejné jako u výtvarného umění. Pokud budeme hledat u abstraktních obrazů konkrétní zpodobnění skutečnosti a nenecháme se vtáhnout do obrazového světa představ tvůrce – a obvykle v nás mohou vyvolávat úplně jiné představy, než autor zamýšlel – nemůžeme porozumět. Protože dosáhnout pocitu, který maďarsko-americký psycholog Mihaly Csikszentmihalyi nazval „flow“, tedy pocitu štěstí, který se dostaví v okamžiku vnitřního splynutí s vnímanou skutečností, například se znějící hudbou či se sledovaným výtvarným dílem, lze jen s vynaložením alespoň trochy spolupráce. Onen kýžený estetický prožitek (a umělecká díla vnímáme právě s cílem jej dosáhnout) je naprosto individuální, náš a zasloužíme se o něj jen my sami. Samozřejmě, že s pomocí dobrého autora a dobrého interpreta.

Je typické, že k soudobé hudbě – či umění obecně – jsou mnohem otevřenější děti a mladí lidé, kteří nebývají ještě tak zatíženi tradicí. A tak mnozí soudobí tvůrci s chutí píší pro dětské sbory, jejichž výkony jsou často naprosto úžasné. Tradice našich dětských pěveckých sborů je opravdu obdivuhodná, dodnes tyto kolektivy získávají ocenění na zahraničních pódiích a soutěžích.

Hned na začátku týdne je můžeme srovnat se zahraničním tělesem. Ve sborovém cyklu Benjamina Brittena (je to jeho rané dílo, opus 7) s názvem Pátek odpoledne totiž zpívá Nový londýnský dětský sbor, jehož sbormistrem je Ronald Corp, na klavír hraje Alexander Wells. (po 20. 3., 9:08).

Pro děti psal velmi rád Ilja Hurník, ostatně byl i výborným popularizátorem a pedagogem; s Petrem Ebenem je spoluautorem tří dílů České Orffovy školy (dnes beznadějně nedostupné), vytvořil řadu výchovných koncertů Jak se dělá hudba, a pokud si dobře vzpomínám, v 60. letech je dokonce uváděl na svých koncertech pro školy také symfonický orchestr Armádního uměleckého souboru. Jeho osmi-deskový komplet Umění poslouchat hudbu nemá, patrně ani v evropském kontextu, dodnes konkurenci. Napsal celou řadu skladeb pro děti, které patří k těm, jež sbory rády zpívají. Kantátu pro dětský (ženský) sbor a orchestr nebo varhany Missa Vinea Crucis natočil jeden z našich nejlepších dětských sborů Jitro, v jehož čele stojí od roku 1977 sbormistr prof. Jiří Skopal. (út 21. 3., 13:20).

Liberecký dětský sbor Severáček založili v roce 1958 manželé JiřinaMilan Uherkovi, po smrti manželky v roce 1989 jej Milan Uherek vedl až do roku 1997, aby nakonec sbor předal svým následovníkům. Se jménem manželů Uherkových jsou spojeny největší úspěchy na mezinárodních soutěžích, na stovkách koncertů doma i v zahraničí, při pravidelných natáčeních atd. Na nahrávce cyklu Říkadla Leoše Janáčka zpívají také sólisté ze Severáčku, hraje Hanuš Bartoň (klavír) a instrumentální soubor, provedení nastudoval a řídí Milan Uherek. (čt 23. 3., 12:33).

Pilným skladatelem pro dětské sbory je Jiří Teml. Jeho skladby často uvádí další špičkový dětský sbor s dlouhatánskou tradicí – Kühnův dětský sbor. Byl založen již v roce 1932 sbormistrem Janem Kühnem původně pro potřeby Československého rozhlasu v Praze. Od roku 1952 byl přičleněn k České filharmonii a od té doby sklízí mimořádné umělecké úspěchy po celém světě, vystoupil už na všech pěti kontinentech, vyhrává na prestižních soutěžích, představil se na nejvýznamnějších scénách (mj. La Scala v Miláně, Carnegie Hall v New Yorku), spolupracuje s Národním divadlem, Českou filharmonií a dalšími českým orchestry, natočil desítky nahrávek české i světové hudby. Kühnův dětský sbor oslavuje letos již svoji 90. sezónu a v jeho čele, byť již s nástupci, stále od roku 1967 stojí prof. Jiří Chvála, který v květnu oslaví neuvěřitelných 90 let. Kantátu Jiřího Temla Ptačí rozhlásek pro dětská sóla, dětský sbor a orchestr natočil Jiří Chvála ve spolupráci s Boženou Kronychovou (klavír), členy České filharmonie a Sukovým kvartetem. (čt 23. 3., 8:53).

Karlovarský dívčí sbor založil v roce 1965 na střední pedagogické škole sbormistr Jiří Štrunc a vedl jej až do své smrti v roce 2015. Soubor dosáhl brzy vynikající úrovně a často nahrával v plzeňském rozhlasovém studiu. Jedním z jeho snímků je cyklus Jana Málka Kvítí milodějné na českou a moravskou lidovou poesii pro dívčí sbor, flétnu, housle, violu a klavír. 3. sešit cyklu natočil sbormistr se svým sborem ve spolupráci s Vojtěchem Lindaurem (flétna), Janem Sedláčkem (housle), Janem Vackem (viola) a Karlem Frieslem (klavír), významnými osobnostmi plzeňského hudebního života s hudebníky, kteří dnes žijí již jen v našich vzpomínkách a nahrávkách z plzeňského studia. (Pá, 24. 3., 8:45).

Celý svět si – a tedy i stanice D-dur – si zejména v těchto dnech připomíná dvojité výročí Sergeje Rachmaninova – 150 let od narození (1. 4. 1873) a 80 let od úmrtí (28. 3. 1943). Dva čtyřhodinové bloky věnující se této mimořádné osobnosti hudby 20. století připravil Rafael Brom v pravidelném bloku sobotního a nedělního dopoledne (so 25. 3., 8:00-12:00; ne 26. 3., 8:00-12:00). Jeho 2. symfonii si navíc v záznamu pondělního koncertu SOČR za řízení Marka Šedivého můžete vyslechnout ve středu večer (22. 3., 20:00).

A nakonec dvě zásadní díla 20. století: Žalmová symfonie Igora Stravinského pro sbor a orchestr vznikla v roce 1930 na objednávku Bostonského symfonického orchestru k jeho 50. výročí založení. Stravinskij zvolil pro svoji kompozici verše z Knihy žalmů Starého zákona a vytvořil třídílnou zhruba jedenadvacetiminutovou skladbu s nebývalou hloubkou výrazu. Zpívá Sbor Bavorského rozhlasu, sbormistr Wolfgang Seeliger, hraje Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, řídí Lorin Maazel. (so 25. 3., 21:15).

Vrcholnou kantátovou kompozicí je rovněž Symfonie č. 7 Krzysztofa Pendereckého, s podtitulem Sedm bran Jerusalémských. Autor ji zkomponoval v roce 1996 k připomenutí třetího tisíciletí města Jeruzaléma. Symbol čísla sedm v ní hraje velkou roli, je to sedmá symfonie o sedmi větách s rozsáhlým systémem sedmitónových frází spojujících dílo dohromady, „zatímco častá přítomnost sedmi not opakujících se v jedné výšce tónu bude zřejmá již na první poslech, stejně jako sedm akordů fortissimo, které ukončí sedmou a poslední větu“, jak uvádí v poznámkách k nahrávce z roku 2006 Richard Whitehouse. Účinkují na ní Olga Pasichnyk (soprán), Aga Mikolaj (soprán), Ewa Marciniec (alt), Wieslaw Ochman (tenor), Romuald Tesarowicz (bas), Boris Carmeli (bas) a Varšavský filharmonický sbor, sbormistr Henryk Wojnarowski, nahrávku realizoval dirigent Antoni Wit. (po 20. 3., 22:47).

Foto: Wikipedia / Szalay Zoltán (CC BY-SA 3.0), Ctirad Špičan, Karel Kašák, Fb Č. filharmonie, Wikipedie / Pierre Choumoff (volné dílo), C. J. Multarzynski

Ilja Šmíd

Ilja Šmíd

Muzikolog, hudební manažer, pedagog, publicista

Je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni (český jazyk a hudební výchova), hudební vědu vystudoval na Karlově univerzitě. Zabýval se zejména českým folklorem (krátce působil v Akademii věd), kterému se věnoval i prakticky – upravoval lidové písně, natáčel je v Českém rozhlase, působil jako zpěvák, sbormistr a dirigent. Má bohaté zkušenosti z řízení uměleckých těles. V roce 1994 byl u zrodu Pražské komorní filharmonie (a působil v ní dvanáct let jako ředitel), byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK či uměleckým šéfem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Jako dlouholetý předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR byl současně i zástupcem ČR v mezinárodní asociaci živého umění PEARLE se sídlem v Bruselu. V roce 2018 byl krátce ministrem kultury. Je dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, zejména stanice Vltava, v letech 2013-2014 byl dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu, od vzniku stanice D-dur je jejím externím spolupracovníkem. Od roku 2015 je pedagogem na Katedře arts managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE, kde vyučuje předměty výkonného umění. Má zkušenosti z podnikatelské činnosti v hudebním průmyslu, založil hudební vydavatelství Clarton, v němž vydával hudební nosiče s klasickou hudbou včetně velkých orchestrálních titulů ve světových CD premiérách, nyní je spolumajitelem hudební agentury AuraMusica, která od roku 2015 pořádá koncertní sezónu Břevnovská hudební setkání. Pedagogickou a teoretickou činnost vyvažuje uměleckými tvůrčími aktivitami, věnuje se hudební kompozici, výrazně se zabýval popularizační činností, vytvářel a moderoval hudební pořady pro děti a mládež, má za sebou osm sezón v Rudolfinu s Pražskou komorní filharmonií, šest sezón s FOK, napsal přes 60 scénářů a uvedl na 200 koncertů po celé ČR. Ve volném čase sportuje (je vášnivým tenistou, dříve závodním volejbalistou), v poslední době propadl malování a má radost ze své vnučky, které rád předává svoji lásku k hudbě.



Příspěvky od Ilja Šmíd



Více z této rubriky