„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“

„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“

„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023…?

Nový rok 2023! Doba přání – ať je ten nový lepší než ten starý. Doba předsevzetí – shodím aspoň 10 kilo, budu pravidelně cvičit, nebudu nechávat nic na poslední chvíli, pravidelně budu navštěvovat rodiče, začnu konečně s tou angličtinou, nastolím správnou životosprávu, budu chodit včas spát, omezím lelkování u televize, budu se více věnovat dětem… Známe to všichni. Jenže: sliby – chyby. Málokdo si za 14 dnů na svá pevně přijatá předsevzetí vzpomene. A tak já mám letos jediné předsevzetí: nic si nepředsevezmu. Kromě toho, že toto rozkošné slovo v 1. osobě jednotného čísla času přítomného příšerně zní, je to předsevzetí vcelku rozumné. Proč bych si „před se“ měl něco „vzít“ (možná by bylo lepší „před-se-dát“), když to stejně nesplním, natolik se dobře znám. Proč začínat právě na Nový rok? Začít lze s čímkoliv přece po celý rok a kdykoliv. Teď, hned!

A přece nový rok vždy vybízí k určitému uspořádání času a také vzpomínek. Tak například já si „vygůglil“ z internetu všechna důležitá kulatá i půlkulatá výročí skladatelů, dirigentů, hudebníků, libretistů, prostě těch, kteří budou tvořit mapu našich hudebních stálic v roce 2023. Tak namátkou: vzpomeneme 100. výročí narození jedné z největších star operního nebe sopranistky Marie Callas (2. 12. 1923), 50. výročí úmrtí dirigenta Karla Ančerla (3. 7. 1973), 100. výročí narození skladatele Viktora Kalabise (27. 2. 1923), 90. výročí narození Krzysztofa Pendereckého (23. 11. 1933), dvojité výročí má Richard Wagner (1813-1883), svá výročí mají Francis Poulenc, Johannes Brahms, Sergej Prokofjev, Edvard Hagerup Grieg a další a další mnohé slavné nežijící i žijící osobnosti. Velká příležitost pro dramaturgy a ředitele hudebních těles, jak sestavit jednoduše programy koncertů…

Schéma programu stanice Český rozhlas D-dur se ovšem úderem půlnočních zvonů s novým rokem nezměnilo a předsevzetím všech, kteří program tvoří, je stálé: nabízet hudbu ze staletími osvědčených pramenů a těšit své věrné i nahodilé posluchače.

Zmínil jsem významné osobnosti, ale stanice D dur přináší i jména méně častá či dokonce neznámá, někdy povědomá z úplně jiných souvislostí. Věděli jste třeba, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem, z rodu českých kantorů, kteří šířili ve svém nevelkém a uzavřeném světě hudbu často na vysoké profesionální úrovni? Psal zejména duchovní skladby, z jeho několika mší se hrává Mše pro sóla, sbor, varhany a orchestr č. 1 d moll, která byla natočena Plzeňským rozhlasovým orchestrem za řízení Josefa Hercla (ne 8. 1., 22:33).

Málo známý je u nás španělský skladatel Vicente Martín y Soler. Narodil se v roce 1754 ve Valencii, hudbu studoval v Itálii. V roce 1785 se na tři roky usadil ve Vídni, kde poznal hudbu Mozartovu a kde se seznámil s Lorenzem da Ponte; na jeho libreta vytvořil tři své vrcholné opery, které mu vysloužily přízvisko „Mozart z Valencie“. Měl ale toulavé boty – v roce 1786 přijal pozvání ruské carevny Kateřiny II. a odjel do Petrohradu, kde s tříletou přestávkou vyplněnou pobytem v Londýně žil až do smrti v roce 1806. Napsal 23 oper (italských a také tři v ruštině, pro dvě z nich dodala náměty sama carevna) a 10 baletů. Opera „Dianin strom“ na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas a poslechnout si ji i s výkladem redaktora Rafaela Broma (čt 5. 1., 0:00 – 4:00)

Více je známé jméno Giovanni Battisty Sammartiniho (1700/01–1775), italského skladatele především chrámové hudby. Se sólisty a souborem Capriccio Italiano Ensemble řízeného dirigentem Danielem Ferrarim zazní duchovní kantáta pro sóla, sbor, komorní orchestr a basso continuo Il painto degli Angeli della Pace (pá 6. 1., 10.00 hod.). A úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich (so 7. 1., 21:41) – a hned po něm zazní další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky Václava Smetáčka (so 7. 1., 21:46) – obě miniatury natočil klavírista Tomáš Víšek.

Ale nakonec přece jen doporučím osvědčené „stálice“ – pozoruhodný večer s názvem V tanečním rytmu připravil a uvádí ve středu 4. 1. od 20:00 hodin do půlnoci kolega Jindřich Bálek. Slavní dirigenti zde opravdu dirigují – a budou to Jiří Bělohlávek, Rafael Kubelík a tři jubilanti: Claudio Abbado (oslavili bychom jeho devadesátiny), Herbert von Karajan (vzpomeneme 115. výročí jeho narození) a František Jílek (uplyne 30 let od jeho úmrtí). A dočkáte se opravdu skvělých skladeb – zazní Dvořákovy Slovanské tance, Smetanovy České tance (v podání klavíristky Jitky Čechové), Janáčkovy Lašské tance, Ravelova „valčíková fantazie“ a dvě roztančené symfonie – 7. Beethovenova a 6. Dvořákova. Tak pěkný poslech v prvním týdnu roku 2023.

Foto: Svatojakubské Audite Organum (Facebook), Wikipedia (volné dílo), archiv Tomáše Víška, Pražské jaro – Ivan Malý, Pixabay