Česká filharmonie ve spolupráci s Collegiem Vocale 1704 nastuduje pod vedením dirigenta Václava Lukse Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby a Korunovační mši C dur Wolfganga Amadea Mozarta. Sólových partů se ujmou sopranistka Slávka Zámečníková, altistka Václava Krejčí Housková, tenorista Jaroslav Březina a barytonista Roman Hoza. Na varhany bude hrát Pablo Kornfeld. Mimořádné vánoční koncerty České filharmonie se budou ve Dvořákově síni Rudolfina konat v úterý 20. prosince od 18 a 20:30 hodin. Druhý z koncertů bude možné sledovat na YouTube.

„Když v roce 1796 komponoval Jakub Jan Ryba pro provedení v rožmitálském kostele svoji Českou mši vánoční, zněla mu dost možná v uších všudypřítomná hudba Mozartova. Rožmitálský kantor totiž rakouského génia nesmírně obdivoval a jeho hudba pro něj byla ztělesněním hudební dokonalosti,“ říká dirigent Václav Luks a dodává, že Mozartova Korunovační mše vznikla pro provedení při velikonoční bohoslužbě v salcburské katedrále roku 1779 a titul si vysloužila teprve díky oblibě svého provádění při různých pozdějších slavnostních příležitostech. Hudba tohoto Mozartova díla byla tedy určena pro zcela jiné prostředí a zcela jiné publikum, než pro jaké komponoval svá díla Jakub Jan Ryba. Přesto v prostých harmoniích „Rybovky“ nemůžeme přeslechnout mozartovský vzor a jedinečnou melodickou invenci nesmírně hudebně vzdělaného kantora, který zkomponoval také velké množství velmi náročné a umělecky ambiciózní hudby a který dokázal i do prosté hudby pastorální mše vložit otisk své geniality.

Skladba se prostřednictvím opisů rychle rozšiřovala do celých Čech a její provozování pokračovalo i po Rybově smrti. Ačkoliv jde o dílo dobově výjimečné, nezdá se, že by Ryba přikládal svému pojetí české vánoční mše zvláštní význam. Ve svých denících se nikde o mši „Hej, mistře“ nezmínil. Ani o jejím vzniku, ani o provedení, figuruje pouze jako položka v jeho vlastním soupisu skladeb. „Zřejmě mimochodem, bez většího úsilí, se tedy Rybovi podařilo vytvořit geniální dramatické dílo, které – jakkoli skladebně prosté – je působivé dokonalým vyvážením všech užitých prostředků,“ uvádí dramaturgie.

Česká filharmonie nastudovala Rybovu Českou mši vánoční dosud pouze dvakrát. Na vánočních koncertech v roce 2014 ji uvedl tehdejší šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek a přenášela se do kin po celé České republice. O tři roky později mši dirigoval Vojtěch Jouza.

Korunovační mše C dur Wolfganga Amadea Mozarta je dokladem plného průniku hudebního klasicismu do oblasti duchovní hudby. Mozart s genialitou sobě vlastní provedl syntézu předchozího a vytvořil nový typ mešní kompozice, z něhož vycházely další generace skladatelů. Mozart si skladby z roku 1779 zjevně cenil, neboť ji během následující dekády znovu použil při mnoha příležitostech. Mše C dur zazněla mimo jiné i při korunovaci Františka II. na císaře Svaté říše římské národa německého v létě 1792. Název „Korunovační“ pravděpodobně vznikl jako pracovní označení mše mezi hudebníky vídeňské dvorní kapely, brzy se však obecně rozšířil a roku 1862 byl uveden i v prvním vydání Köchelova seznamu Mozartových skladeb.

Česká filharmonie hrála Korunovační mši C dur pouze na dvou koncertech ve Smetanově síni Obecního domu v březnu 1944. Za řízení Rafaela Kubelíka tehdy program doplnila další dvě Mozartova díla – Serenáda G dur a Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll.

Foto: Petra Hajská, Česká filharmonie (Facebook)