Operní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy uvede jedno z nejznámějších děl světové operetní tvorby – Čardášovou princeznu maďarského skladatele Emmericha Kálmána. Premiéry se konají v pátek 16. a v neděli 18. prosince.

Kálmán začal operetu komponovat v roce 1914 během svého pobytu v Mariánských Lázních a ta původně nesla název Ať žije láska! Příběh se odehrává na počátku dvacátého století. Zpěvačka a tanečnice Sylva Varescu, hvězda budapešťského kabaretu, okouzlí mladého vídeňského knížete Edwina, který se do ní okamžitě zamiluje. Sylva má ale odjet na turné do USA. Aby tomu kníže zabránil, nabízí Sylvě manželství. Současně s tím ale od jeho rodičů přichází oficiální oznámení Edwinových zásnub se sestřenicí Anastázií. Od tohoto momentu následuje série nedorozumění a komických momentů. Skladateli se v díle podařilo poutavým způsobem hudebně ztvárnit nejrůznější lidské emoce, slabosti i touhy.

„Čardášová princezna je má první operetní režie. A musím se přiznat, že mě ta práce nesmírně bavila. Titul jsem si doslova zamilovala. Zejména proto, že se dokážu vžít do duše ženy, která je jako ‚zpěvačka ze šantánu‘ sice všemi obdivována, jakmile však zhasnou reflektory jeviště, její hodnota je měřena světlem všedního dne a společenským nastavením,“ uvedla režisérka Magdalena Švecová s tím, že hlavní role patří všem a vlastně nikomu. Navíc tento titul není prvoplánově jásavý. Dílo je opředeno zvláštní nostalgií. Zrcadlí mimo jiné svět rozpadající se monarchie a to dává režijnímu uchopení větší prostor.

Hudební nastudování bylo svěřeno mladému dirigentovi, libereckému rodákovi Josefu Kurfiřtovi, který na Čardášové princezně oceňuje, že přináší celou paletu emocí, což z ní dle jeho názoru dělá stálici operetního repertoáru. Kálmán navíc posluchačům servíruje jeden hudební hit za druhým. „Jsem přesvědčen o tom, že žádný návštěvník neodejde z divadla, aniž by si cestou domů broukal některou z melodií, které během představení uslyší,“ říká s úsměvem dirigent a dodává: „Spolupráce s libereckým operním souborem je pro mě pokaždé srdeční záležitostí, jelikož jsem v ní doslova vyrostl. Ostatně první Čardášová princezna, kterou jsem viděl, byla právě v DFXŠ pod taktovkou pana dirigenta Babického před osmnácti lety.“

Scéna Davida Janoška je inspirovaná bordó a smaragdovými barvami temně sametových kabaretů a květinových salonů. Květiny jsou zvoleny jako symbol života, krásy, šťavnatosti, hojnosti až po jejich zánik, zmar, odkvět krásy v prázdno a nicotu. Scéna projde několika proměnami od pestrého kabaretu až po smutný opuštěný prostor, kde nenacházíme nic než lidské osudy. Stejně tak, jak je dynamický život, a to nejen ten operetní, bude rozpohybovaná i scéna, která je celá otočná, aby umožňovala výrazné, rychlé a kouzelné proměny. Centrálním prvkem bude pojízdné kruhové jeviště a čtyři otočné separé boxy, které na scéně Šaldova divadla umožní odehrát mnoho dílčích situací.

Opereta by nebyla kompletní, pokud by v ní chyběla výrazná pohybová složka, o kterou v této inscenaci pečoval choreograf Martin Šinták, který uvedl, že mu Čardášová princezna nabízí širokou škálu pohybů, stylů a zajímavých krokových variací. Od temperamentního čardáše až po vídeňský valčík. „Vždy se snažím splnit zadání režiséra, v tomto případě režisérky Magdaleny Švecové, se kterou jsme se rozhodli držet klasickou linii operety, tudíž je kladen velký důraz na veškerý jevištní pohyb, prózu a hlavně zpěvní party. Detailně jsem se zaměřil na choreografii pro sólisty, snažil jsem se také rozpohybovat sbor a samozřejmě skvělé kolegy z baletního souboru, abychom lidem nabídli pestrý koktejl tak, jak by to mělo v operetě být. Naše Čardášová princezna je živá, temperamentní, okouzlující a láskyplná,“ doplnil Šinták. Detaily inscenace a pěvecká obsazení najdete zde.

Foto: DFXŠ (Facebook), ilustrační ze zkoušky