KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Česká filharmonie se světovou premiérou Pražské symfonie Detleva Glanerta english

Šéfdirigent a hudební ředitel prvního českého orchestru Semjon Byčkov uvede od čtvrtka 8. do soboty 10. prosince Čtvrtou symfonii „Pražskou“ současného německého skladatele Detleva Glanerta, napsanou speciálně pro Českou filharmonii na motivy lyrických fragmentů Franze Kafky. Pěveckých partů se ujmou mezzosopranistka Catriona Morison a basbarytonista Christian Immler, kteří s orchestrem vystoupí poprvé. Hudební večery ve Dvořákově síni Rudolfina budou prvním setkáním s Českou filharmonií i pražským debutem také pro dvaadvacetiletého norsko-švédského houslistu Johana Dalenea. Ten se publiku představí v Houslovém koncertu finského skladatele Jeana Sibelia. Páteční koncert bude od půl osmé živě přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.

Jedním z uměleckých cílů, jež si s Českou filharmonií vytyčil Semjon Byčkov, je uvádění hudby současných autorů. Nejde však jen o skladby, které již byly napsány a nastudovány jinde. Česká filharmonie sama oslovila devět českých a pět zahraničních skladatelů, kteří pro ni napsali nebo napíší nová díla. Jedním z nich je také dvaašedesátiletý Detlev Glanert,“ uvádějí pořadatelé. S šéfdirigentem České filharmonie pojí rodáka z německého Hamburku nejen blízké osobní přátelství, ale i umělecké souznění. Byčkov Glanertovy skladby opakovaně uvádí napříč Evropou a považuje ho za jednoho nejzajímavějších hudebních skladatelů dneška.

Detlev Glanert je uznáván především jako autor vokálně-instrumentálních děl a na svém kontě má čtrnáct oper. Práci s textem a lidským hlasem se však nevyhýbá ani v Pražské symfonii inspirované českou metropolí a Franzem Kafkou. Po přečtení jeho celého díla z úryvků méně známých básní tohoto významného představitele pražské německé literatury sám sestavil libreto. Symfonii koncipuje jako sled dvanácti písní, které na sebe bezprostředně navazují a vytvářejí tak plynulý, asi pětačtyřicetiminutový proud hudby.

Česká filharmonie měla Glanertovu hudbu v uplynulých letech uvést celkem třikrát. V lednu 2019 zazněla kratší orchestrální skladba Weites Land na motivy Brahmsovy Čtvrté symfonie. Na březen 2020 pak byla naplánována česká premiéra monumentálního Requiem za Hieronyma Bosche, jehož vznik si u příležitosti pětistého výročí úmrtí slavného nizozemského malíře objednal Královský orchestr Concertgebouw. Z této mimořádné hudební události však vlivem koronavirové pandemie sešlo. Stejný osud potkal o rok později také Pražskou symfonii, a tak se její světová premiéra bude konat až nyní. V červnu 2023 uvede Semjon Byčkov skladbu v nizozemské premiéře s Královským orchestrem Concertgebouw v Amsterodamu a v německé premiéře s Orchestrem lipského Gewandhausu. Zatímco uvedení symfonie se podařilo přeplánovat, umělecky a logisticky náročnější Requiem, které pro své provedení vyžaduje vedle symfonického orchestru také čtveřici zpěváků, recitátora a dva sbory, na pražskou premiéru stále čeká.

Před Glanertovou Pražskou symfonií zazní Koncert pro housle a orchestr d moll Jeana Sibelia, jehož světová premiéra se uskutečnila v roce 1904. Nynější sólista Sibeliova Houslového koncertu Johan Dalene o skladbě uvedl, že ji má rád už mnoho let. Je to dílo, z jehož technické náročnosti lze okamžitě vyčíst, že Sibelius byl houslista. Využívá všech nástrojových možností a dokáže velmi přesvědčivě popsat skandinávskou přírodu. „První věta začíná z naprostého klidu, inspirovaného finskými tichými, klidnými lesy. Hudba je místy doopravdy temná, jindy radostně nespoutaná a chvílemi, zvláště ve druhé větě, hluboce lyrická. Poslední věta je houslovým i čistě hudebním ohňostrojem. Je výrazně rytmická, divoká, virtuózní a plná finské energie známé jako ‚sisu‘. Britský kritik Donald Tovey ji velmi přesně a vtipně popsal jako ‚polonézu pro lední medvědy‘,“ dodal sólista.

Johan Dalene si už ve svém mladém věku vytváří silnou pozici na mezinárodní hudební scéně; spolupracuje s předními orchestry ve slavných koncertních sálech doma i v zahraničí. V roce 2019 získal první cenu v prestižní Soutěži Carla Nielsena, letos v říjnu se stal Umělcem roku britského magazínu Gramophone. Věnuje se také komorní hudbě. V březnu 2022 mu vyšlo už třetí album, na němž spolu s Královskou stockholmskou filharmonií zaznamenal houslové koncerty Nielsena a Sibelia. To mu vyneslo už potřetí umístění „Editor’s Choice“ na žebříčku magazínu Gramophone. Předchozí CD – se severskou hudbou – získalo prestižní ocenění Diapason d’Or.

Foto: Fredrik Schlyter, Paula Winkler, Petr Kadlec

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky