čtvrtek, 01 prosinec 2022 15:36

Koželuhova Vánoční kantáta v obnovené světové premiéře v Pardubicích

Autor:

Komorní filharmonie Pardubice s Českým chlapeckým sborem Boni pueri, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristou Petrem Nekorancem a barytonistou Jakubem Hliněnským vystoupí v sobotu 3. prosince od 19 hodin v Sukově síni Domu hudby. Pod taktovkou Marka Štilce tam zazní Vánoční kantáta Leopolda Koželuha, a to po více než dvou stech letech v obnovené světové premiéře.

 

2022-12-01-Van-kantata-KfPar-8

 

Vánoční kantáta Leopolda Koželuha, českého autora narozeného ve Velvarech, který se prosadil a proslavil ve Vídni, nese originální titul Cantata pastorale per la Nativita N. S. G. C. Dochovala se jen v partech, jejichž poznámky a celkový stav svědčí o častém provozování v tehdejší Evropě na konci osmnáctého a na počátku devatenáctého století,“ uvádí muzikolog Jiří Štilec a doplňuje, že rukopisnou partituru a party díla, které se dlouhou dobu považovaly za zcela ztracené, nalezl v archivu ve Florencii švédský badatel Daniel Bernhardsson, který dlouhodobě spolupracuje s Markem Štilcem na projektu „Češi ve Vídni“.

 

2022-12-01-Van-kantata-KfPar-3

 

Skladba se dochovala ve sbírce notovin Ferdinanda III. Toskánského, druhorozeného syna českého krále a císaře Leopolda II. a vnuka Marie Terezie. V roce 1799 musel v době napoleonských válek Ferdinand III. opustit rodné Toskánsko a uchýlit se do Vídně, kde patrně mohl dát podnět ke vzniku Vánoční kantáty. V té době patřil Leopold Koželuh, dvorní kapelník, k předním hudebním osobnostem Vídně. Přesné datum vzniku ani datum premiéry této rozsáhlé a hudebně zajímavé a invenční kantáty, která na mnoha místech připomíná spíše dialogické vánoční hry nebo operu, není zatím známé. Pokračuje stále intenzívní badatelská práce, která by tyto údaje mohla doložit. Ani jméno libretisty dosud neznáme.

Český překlad, který je dílem Jitky Ženíškové a Jiřího Štilce, který pořídil definitivní kritickou verzi dosud nevydané partitury a klavírní výtah tohoto díla, vychází v některých částech z italského originálu, v některých částech se odchyluje tak, aby bylo dílo srozumitelné českému posluchači a středoevropskému kontextu. Libreto kombinuje novozákonní klasický příběh narození Ježíše Krista v Betlémě s některými starozákonními motivy – Mojžíš jako zákonodárce a zachránce Židů. V libretu se tyto motivy objevují zejména jako dialog rodičů (soprán a baryton) a dětí (soprán, alt). V kombinaci se sbory pastýřů a andělů dokreslují další části, kterých má kantáta celkem čtrnáct, celkovou slavnostní vánoční atmosféru a přinášejí zcela průzračnou melodiku s názvuky lidových motivů a kontrastní střídání sólistických a sborových čísel.

 

2022-12-01-Van-kantata-KfPar-4

 

Svou náladou Vánoční kantáta jakoby evokuje skoro současné dobové dílo z devadesátých let osmnáctého století Jakuba Jana Ryby Českou mši vánoční. Celkový dialogický a do značné míry pastorálně dramatický charakter umožňuje jevištní ztvárnění díla a provedení v kostýmech. „Vánoční kantáta Leopolda Koželuha začíná instrumentální předehrou a končí velkolepou téměř bachovskou sborovou fugou se stálou protivětou. Dílo zazní po více než 200 letech v obnovené světové premiéře,“ zakončuje své pojednání Jiří Štilec.

 

2022-12-01-Van-kantata-KfPar-9

 

Foto: Fb KfPar, Wikipedie (volné dílo)

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.