Osudové lásky velkých skladatelů – tak zní titul koncertu, který připravila na čtvrtek 1. a pátek 2. prosince od 19 hodin Moravská filharmonie Olomouc. Na dva večery si do olomoucké Reduty pozvala mladého pianistu z Budapešti Józsefa Baloga. Pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Zsolta Hamara uvede Klavírní koncert č. 3 jejich maďarského rodáka Bély Bartóka, na programu je také hudba Roberta Schumanna a Andrzeje Panufnika. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci, kterou bude moderovat Jiří Vejvoda.

Koncert zahájí drobné dílko pro smyčcové nástroje Landscape (Krajina) od významného polského představitele hudby dvacátého století Andrzeje Panufnika. „V jeho melancholických hudebních toulkách krajinou bez hranic se zrcadlí jak pouto k rodné zemi, kterou tvůrce v těžkých 50. letech opustil, tak city k britské fotografce a spisovatelce Camille Jesselové. Do konce života se hrdě hlásil ke své národnosti, inspiraci polskou kulturou lze nalézt téměř v celém jeho díle,“ uvádí dramaturgie s tím, že emigrovat musel také skladatel Béla Bartók. Po vypuknutí druhé světové války se s rodinou přestěhoval do Spojených států, kde mu v roce 1945 diagnostikovali leukémii. Na doporučení lékaře trávil s manželkou, vynikající maďarskou klavíristkou Dittou Pásztory, letní měsíce u jezera. Bartók se rozhodl svou ženu překvapit a jako dárek pro ni na sklonku života zkomponoval Koncert pro klavír a orchestr č. 3. Jeho nejlyričtější dílo je plné něhy, pokory a radosti ze života, zakomponoval do něj i motivy maďarské lidové hudby, téma úcty k přírodě a obdiv k ptačímu zpěvu.

Oba večery v Redutě uzavře hudba německého romantika Roberta Schumanna. Jeho vztah s osudovou ženou, klavíristkou Clarou, prošel mnoha peripetiemi. Se sňatkem totiž nesouhlasil Clařin otec Friedrich Wieck, u kterého Schumann studoval hru na klavír. Po dlouhých letech tajného setkávání a rodinných roztržek, které vyvrcholily soudem, se teprve v roce 1840 podařilo zamilovanému páru uzavřít manželství.

Podobně dlouhou genezi měl i vznik Čtvrté symfonie, první verzi sice dokončil Schumann v roce 1841, kdy se s velkou podporou své manželky konečně pustil do skládání symfonické tvorby, o deset let později se však rozhodl celé dílo přepracovat – a dobře udělal, mohutná úprava instrumentace a lepší načasování postačilo k úplné rehabilitaci díla.

„Společným prvkem programu koncertu je osud a postoj k němu. V případě Andrzeje Panufnika a Bély Bartóka jde o úděl lidí ve střední Evropě, v případě Roberta Schumanna o boj s vlastními démony. Jsem velmi rád, že Bartókův Koncert pro klavír a orchestr č. 3 přednese József Balog, jeden z nejlepších maďarských klavíristů své generace,“ doplnil k programu šéfdirigent Moravské filharmonie Zsolt Hamar.

Foto: archiv filharmonie, Daniel Schulz