Ve středu 16. listopadu od 19 hodin se bude ve Velkém sále Kongresového centra Zlín konat druhý koncert abonentního cyklu B Filharmonie Bohuslava Martinů. Jeho program budou lemovat dvě díla Gustava Holsta, která posluchače nejprve provedou Dálným východem, aby je v závěru pomyslně přenesla až k planetám. Provedení orchestrální suity Planety doplní jedinečná videoprojekce z dílny Ondreje Kamenského z Hvězdárny a planetária Brno, která vznikla pro projekty Moravia Brass Bandu. Spoluúčinkovat bude sbor Cantica Laetitia. Houslista Roman Patočka přednese Houslový koncert č. 3 Camilla Saint-Saënse. Koncert povede hlavní hostující dirigent FBM Tomáš Brauner.

„Anglický pozdně romantický hudební skladatel Gustav Holst se při své kompoziční činnosti nezřídka nechal inspirovat mimoevropskými hudebními kulturami. Do jeho tvorby pronikly kupříkladu starověké posvátné sanskrtské texty či písně, které skladatel zaslechl v alžírských ulicích,“ uvádí dramaturgie orchestru. Roku 1915 obrátil Holst svou pozornost k hudbě země vycházejícího slunce, a to na základě žádosti japonského tanečníka Michia Itōa, který toho času pobýval v Londýně. Skladatel tanečníkův požadavek vyslyšel a záhy zkompletoval šestidílnou Japonskou suitu sestavenou z předehry, interludia a čtyř tanců. Holst nebyl znalcem japonské hudby a většina hlavních témat suity proto vychází z tradičních japonských melodií, které Itō skladateli pískal.

Ani Camille Saint-Saëns nikdy neskrýval své velké zaujetí pro exotické motivy, jejichž prvky uplatnil v mnoha svých kompozicích. Pařížský rodák je mimo jiné autorem tří houslových koncertů, z nichž v pořadí třetí, který zazní v průběhu koncertu, je mnohými považován za vůbec nejkvalitnější. Vznikl v březnu roku 1880 a autor ho dedikoval španělskému houslistovi Pablu de Sarasatemu, jednomu z největších virtuózů své doby. „Dílo se vyznačuje značnou technickou náročností, bohatou melodickou invencí i impresionistickou jemností, v níž nezanikají náznaky španělské příchuti,“ doplňují pořadatelé.

Holst v době vzniku Japonské suity paralelně pracoval na své pravděpodobně nejslavnější orchestrální kompozici, Planetách. Sedmivětá orchestrální suita, v níž každá z částí nese název některé z planet sluneční soustavy – vyjma Zemi, kterou skladatel záměrně vynechal –, hudebně vyjadřuje působení jednotlivých vesmírných těles na lidskou psychiku. Přibližně padesátiminutová skladba se dočkala prvního souborného provedení v Londýně v roce 1920 a brzy získala na široké popularitě.

Ve čtvrtek 24. listopadu vystoupí Filharmonie Bohuslava Martinů v Kongresovém centru se svým šéfdirigentem Robertem Kružíkem a houslistou Ivanem Ženatým. Na programu budou díla Sibelia, Nielsena a Bartóka. Poslední listopad a 1. prosinec budou patřit adventním koncertům vokální skupiny Fragile.

Foto: Dominik Bachůrek, z archivu R. Patočky, Fb skupiny Fragile