Soubor Ensemble Inégal chystá v podzimní sezóně dva výjimečné koncerty věnované tvorbě českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Ansámbl zahájí sezónu v neděli 4. září od 19:30 hodin koncertem v kostele U Salvátora v Salvátorské ulici na Praze 1. Na něm Ensemble Inégal uvede dvě velká, pro posluchače zatím neznámá Zelenkova díla – Missu Charitatis, ZWV 10 z roku 1727 a Litaniae Xaverianae, ZWV 154 z roku 1723. První ze skladeb zazní ve světové koncertní premiéře. Hudební těleso se pod vedením dirigenta a varhaníka Adama Viktory věnuje objevování a studiu Zelenkových děl už víc než dvacet let.

„Významnou událostí pro milovníky barokní hudby bude i koncert zahajující 9. ročník mezinárodního Zelenka Festivalu Praha – Drážďany: koncert se uskuteční 12. října od 19:30 hodin v kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně,“ uvádí soubor. Na programu bude první ze čtyř Zelenkových cyklů slavnostních nešpor Psalmi Vespertini I. – virtuózní skladby o člověku a Boží přítomnosti dotýkající se posluchačova srdce. Vedle souboru Ensemble Inégal zde vystoupí i vynikající drážďanské vokální těleso Dresdner Kammerchor.

Jak připomíná zakladatel a vedoucí souboru Ensembe Inégal Adam Viktora, skladbami Jana Dismase Zelenky byl nadšen i Johann Sebastian Bach, který je uváděl v kostele svatého Tomáše v Lipsku, stejně jako Zelenkův současník, německý básník Kittel. „Ten o Zelenkovi psal v tom smyslu, že jeho hudba nám umožňuje již zde na zemi ‚okusit radost nebeskou‘,“ uvádí Viktora a doplňuje, že Zelenkova hudba je srdcervoucí a jeho dílo má jako celek mimořádnou kvalitu. Posluchačům i interpretům imponuje skladatelským uměním i invencí. To, co dokázal Bach na poli protestanském, Zelenka jako bravurní komponista vytvořil a dovršil na poli katolickém. „Pro mne je Zelenka nejvýznamnější hudební bytostí barokního nebe,“ svěřuje se dirigent.

Pro mnoho posluchačů však zůstávají Zelenka i jeho tvorba stále neznámé. Běžné publikum je zvyklé na neustále se opakující tituly jako Händelův Mesiáš, Vivaldiho Čtvero ročních dob a Bachovy Janovy pašije. „Ostatních 99 % barokní hudby, včetně té Zelenkovy, zůstává stále neobjeveno. Kdekoli jsme ale Zelenku v zahraničí hráli, ať to bylo v Německu, Belgii, Francii, Španělsku, Švédsku a tak dále, vždy se opakuje podobný scénář. Konsternované publikum, udivení pořadatelé a dotazy typu: Jak je možné, že jsme to neznali? A proč se to nehraje častěji?“ říká Adam Viktora s tím, že téměř veškerá dochovaná Zelenkova hudba je přitom dostupná. Pečlivě uložená, z velké části naskenovaná a přístupná online čeká v Drážďanské zemské knihovně, až ji někdo vyhledá a znovu oživí. A právě to Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal neúnavně dělá.

Nyní takto oživí a ve světové koncertní premiéře uvedou Missu Charistatis, ZWV 10, slavnostní mši, ve které jako jediné Zelenka použil místo trubek dvojici lesních rohů. Na stejném koncertě 4. září zaznějí i Litanie Xaverianae, ZWV 154 z roku 1723. Obě skladby se soubor Ensemble Inégal chystá i poprvé nahrát na CD.

Jako skladatel, kontrabasista a později i kapelník při drážďanském královském dvoře byl Zelenka v privilegovaném postavení. Mohl si proto dovolit skládat svou hudbu pro ty nejlepší interprety. Jako komponista měl například k dispozici skupinu italských kastrátů, špičkových zpěváků vyškolených za nemalé náklady, kterým mohl napsat i ty nejnáročnější party. On sám byl navíc virtuózním hráčem na smyčcové nástroje – provedení jeho skladeb tak vyžaduje od instrumentalistů výjimečnou technickou i výrazovou kvalitu. Znovu uvést jeho hudbu je proto pokaždé velmi náročné.

Nastudování Zelenkova díla je tak podle Viktory intenzivním a rozhodně i nejdobrodružnějším úkolem celé objevitelské práce. „Nestačí zahrát jen čistě a bez chyb. Doslova u každé noty si musí být všichni zúčastnění vědomi toho, odkud a kam směřuje, jak bude dlouhá i jakou úlohu hraje v místě, kde se nachází. Porozumět je nutné samotnému Zelenkově rukopisu. Jeho notový zápis je totiž někdy nejednoznačný a špatně čitelný,“ líčí Adam Viktora a doplňuje, že je třeba vystihnout správná tempa s ohledem na charakter a afekt všech částí. A pomocí artikulace a deklamace usilovat o správné uchopení emocí, kterých je Zelenkova hudba plná. „Když se to podaří a všichni instrumentalisté i zpěváci jsou v souladu se zvoleným způsobem ztvárnění, vzniká něco nepopsatelného. V takové chvíli Zelenkova hudba rozšiřuje naše obzory, prohlubuje naše poznání i citlivost. Jako posluchači i interpreti můžeme díky němu obdivovat víc, než jsme si dosud mysleli,“ uzavírá za soubor Ensemble Inégal jeho zakladatel a vedoucí.

Foto: René Volfík, Pardubické hudební jaro