Ve spolupráci se sólisty Národního divadla v Praze a Severočeským divadlem se bude v sobotu 11. června konat výpravné provedení naší národní opery oper – Smetanovy Libuše. Pro účely představení budou vystavěna v Klášteře u Nepomuka na návsi, kde jsou rozvaliny středověkého cisterciáckého konventu, dvě velká krytá pódia. Představí se kompletní orchestr, sbor a dvanáct sólistů v hlavních rolích. Opera Libuše se odehraje u příležitosti stého padesátého výročí vzniku díla pod místem nálezu Rukopisu zelenohorského, hlavního zdroje libreta. Titulní role se zhostí Eva Urbanová, roli Přemysla ztvární Svatopluk Sem.

„Téma kněžny Libuše se v historických pramenech objevilo několikrát, dvě jeho nejčistší zpodobnění najdeme v Kosmově kronice a v Rukopisu zelenohorském, nalezeném v roce 1817 na zámku Zelená Hora u Nepomuka,“ uvádějí pořadatelé s tím, že právě tento rukopis, který je dnes oficiálně považován za palimpsest z doby krátce před svým nálezem, byl hlavním inspiračním zdrojem pro libreto opery. Josef Wenzig, autor libreta Libuše, nepřevzal z tohoto dílka pouze námět a některé postavy, ale rovnou i celé věty.

Wenzig dokončil libreto v roce 1866, na překladu spolupracoval s Ervínem Špindlerem. Smetana hudbu finalizoval v roce 1872 a opera byla při prvním otevření Národního divadla uvedena až 11. června 1881, tedy devět let po svém dokončení.

Vznik Libuše spadá do politicky přelomové doby, která přinášela naději na částečné osamostatnění v rámci rakouské monarchie. K tomu ale v případě českých zemí nedošlo. „A zatímco Maďaři si staví vlastní parlament, Češi mohou zbudovat ‚jen‘ Národní divadlo. A v něm pak pěstovat umění, které bylo zároveň bojem za vlastní nezávislost a obrození,“ dodávají pořadatelé.

Původně byla opera uvažována jako korunovační u příležitosti už přislíbené korunovace Františka Josefa I. Josef Wenzig si proto přál, aby na konci proroctví byla zpívána píseň Kde domov můj. Vzhledem k následnému nenaplněných nadějí vlastenců a neuskutečnění korunovace Smetana zvolil naopak motiv husitského odbojného chorálu Ktož jsú boží bojovníci a zároveň patrně záměrně oslabil hudbu při nástupu panovnické osoby – Přemysla na knížecí stolec, kdežto slavnostní ráz ponechal až na samotný závěr, oslavu českého národa.

Smetanova Libuše má proto v české opeře i kultuře mimořádné postavení. Je přímou součástí snahy našich předků o obnovení české státnosti a národní nezávislosti. Smetana v parafrázi staré české pověsti o kněžně Libuši velebí zašlou slávu národa, ale především zdůrazňuje nadčasový ideál, který se dnes zdá být téměř nedosažitelný: vlídnost, skromnost, moudrost a svornost příslušníků jednoho národa, jedné společnosti. V exteriérech byla Libuše uváděna při významných příležitostech, na Děvíně u Bratislavy ji v roce 1959 zhlédlo sto padesát tisíc diváků, další provedení následovala na Řípu, na Pražském hradě či ve Smetanově Litomyšli. Pod Zelenou Horou bude opera uvedena poprvé v historii.

„Scénu a kostýmy pro Libuši na Nepomucku vytvořil přední výtvarník Josef Jelínek, Libušina bělouše zapůjčí Jezdecký klub Úslavan Blovice, který se pyšní největším soukromým chovem starokladrubského plemene koní. Eva Urbanová, která na Nepomucku žije, si v dubnu letošního roku připomněla 35. výročí profesionální kariéry,“ uvádí Pavel Motejzík, vedoucí nepomucké kultury.

„Od šestnácti let jsem doma na Nepomucku a po loňském úspěšném koncertu Open Air Nepomuk z nepomuckého náměstí jsme vymysleli provedení opery Libuše pod širým nebem. Velmi se těším, ráda vystupuji na venkovních scénách, protože takovýto přírodní amfiteátr udělá výjimečnou kulisu ať již ke koncertu, nebo ještě lépe k opernímu představení,“ říká Eva Urbanová.

Foto: Pavel Motejzík, Wikipedia (Martina Cimflová)