Pražský komorní balet uvádí tuto neděli 22. května v pražském Divadle na Vinohradech premiéru představení Mraky důvěrné. Komponovaný večer pro soubor připravila dvojice choreografů Petr Zuska a Jiří Pokorný. Začátek je v 19 hodin. O hudební doprovod se v první části postará Zemlinského kvarteto.

Choreograf a divadelní režisér Petr Zuska, který dlouhá léta působil coby umělecký šéf Baletu Národního divadla, vytvořil pro tento večer choreografii Listy důvěrné na stejnojmenný smyčcový kvartet Leoše Janáčka, který na premiéře živě provede Zemlinského kvarteto.

Druhou částí premiérového večera je choreografie Jiřího Pokorného Černý Mraky Nepláčou, upravená na míru Pražskému komornímu baletu. Pokorný je úspěšným českým choreografem mladší generace. Jako jeden z mála Čechů byl dlouholetým členem proslulého Kyliánova Nederlands Dans Theater, poté několik sezon tančil ve skupině Kidd Pivot kanadské choreografky Crystal Pite. V současnosti je víc tvůrcem než interpretem, spolupracuje s tanečními soubory a tvoří po celém světě.

Smyčcový kvartet Listy důvěrné pochází z Janáčkovy vrcholné tvůrčí periody. Zkomponoval ho těsně před svou smrtí v roce 1928, inspirací mu byl vlastní dlouholetý milostný vztah s vdanou, téměř o čtyři dekády mladší ženou. Zuskova interpretace ale Janáčkův příběh nekopíruje. „Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové,“ vysvětluje Petr Zuska. „Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase.“ Svou taneční novinku v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje in memoriam dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB Dr. Ivanu Dunovskému, který by zanedlouho oslavil své sedmdesáté narozeniny.

 „Janáčkovu hudbu hrajeme rádi a často, a tak jsme byli nadšeni, když nás Pražský komorní balet přizval ke spolupráci na choreografii na jedno z nejemotivnějších komorních děl vůbec – jeho druhý smyčcový kvartet Listy důvěrné,“ doplňuje Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta. „Zuskova choreografie sama o sobě je postavena na emocích, nikoliv na příběhu, je tedy jistým způsobem abstraktní a pocitová. Připadá nám, že tento přístup se k Janáčkově hudbě velmi hodí, naše spolupráce nám dává nové impulsy a ukazuje nové pohledy na nám velmi dobře známou hudbu.“

Černý Mraky Nepláčou jsou dynamickou choreografií, jejímž ústředním tématem je přetvářka. Vizuálně dílo stojí na specifickém využití detailu výpravy, v tomto případě masky. Prvotní autorův impuls pro choreografii vzešel z kontrastu neživotné životnosti, kterou známe z klasického malířského žánru zátiší. „Utrhneme-li jablko ze stromu, to si sice zachovává nějakou svou tvář, vnější masku, ve stejný moment ale také vlastně umírá. Tuhle myšlenku jsem chtěl přenést do lidské roviny a na jeviště,“ vysvětluje Jiří Pokorný. „My lidé se také schováváme za nějakou masku či fasádu, pod níž se skrývá naše pravá identita. Hrajeme různé role, maskujeme se celou škálou tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. To byla má základní idea. Původní strukturu choreografie, která vznikla už před devíti lety, jsem sice zachoval, určité pasáže jsem ale pozměnil a upravil na míru tanečníkům Pražského komorního baletu. S nimi jsem pracoval otevřeným způsobem tak, aby mohli do choreografie přinést také něco ze sebe.“

Foto: Serghei Gherciu