Cyklus Musica non grata, jehož hlavním cílem je znovuobjevovat díla autorů pronásledovaných nacionálním socialismem, uvede v sobotu 23. dubna od 19 hodin v historické budově Národního divadla v české premiéře Symfonii č. 21 „Kaddish“ Mieczysława Weinberga. Orchestr Národního divadla zahraje pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólového partu se ujme sopranistka Marie Fajtová, na úvod o kontextu díla promluví ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Polský skladatel pronásledovaný nacistickým i komunistickým režimem Mieczysław Weinberg věnoval svou poslední symfonii „Kaddish“ obětem povstání ve varšavském ghettu, jehož výročí si v dubnu připomínáme. Dílo se silně dotýká osudu Weinbergových rodičů a sestry Ester, kteří byli zavražděni v Němci okupovaném Polsku někdy mezi léty 1942 a 1944. Houslová sóla odkazují k Weinbergovu otci, kterého skladatel slýchával hrát v dětství na housle. V symfonii dále zaznívají divoké imitace klezmer ansámblů, vstupy sólového klavíru s citacemi Chopinovy Balady č. 1 g moll, která se často hrávala ve varšavském ghettu, a závěrečnou větu zdobí působivé sopránové sólo.

„V posledních letech získalo toto dílo mezinárodní věhlas díky nahrávce City of Birmingham Symphony Orchestra a orchestru Kremerata Baltica s Gidonem Kremerem pod taktovkou Mirgy Gražinytė-Tyly, která nazpívala i závěrečné sopránové sólo,“ uvádějí pořadatelé. Nahrávka v roce 2020 získala prestižní britskou Cenu Gramophone a nominaci na cenu Grammy.

„Kompoziční tvorba Mieczysława Weinberga patří do určité míry stále ke skrytým hudebním klenotům hudby 20. století; k pokladům, k jejichž znovuobjevení postupně dochází teprve v několika posledních dekádách. Nejinak tomu je i v případě skladatelovy v pořadí jednadvacáté symfonie, jež nese podtitul Kaddish,“ říká k prvnímu uvedení tohoto díla v České republice dirigent Tomáš Brauner s tím, že vylíčit náležitě veškeré přednosti tohoto mimořádného opusu by vydalo na několik rozsáhlých odstavců. Stručně shrnuto se jedná o dílo plné silných a neopakovatelných emocí, které umějí zanechat hluboký otisk v posluchačích i interpretech – zvlášť při vědomí, že na „Kaddish“ lze nahlížet jako na pomyslný hudební odraz nesnadné životní pouti, kterou Weinbergovi osud přichystal.

Národní divadlo uvádí, že se Mieczysław Weinberg narodil a první hudební kroky udělal v polsko-židovské Varšavě meziválečného období. Většinu dospělého života prožil v Sovětském svazu poté, co se mu podařilo v roce 1939 utéct pěšky z okupované Varšavy. V roce 1953 prožil několik měsíců ve stalinistickém vězení, po obvinění ve vykonstruovaném politickém procesu. Svým stylem hudebního vyjádření a významem pro ruskou hudbu se dnes řadí po bok Sergeje Prokofjeva a svého celoživotního přítele Dmitrije Šostakoviče, nicméně v posledních letech se k odkazu skladatele hlásí především rodné Polsko a díky několika mezinárodně ceněným projektům jeho popularita vzrůstá i v dalších částech světa.

Uvedení „Kaddishe“ je součástí minisérie tvořené dvěma koncerty, která vzniká ve spolupráci s Polským institutem v Praze a tematicky se vztahuje k životu židovské komunity ve Varšavě v první polovině dvacátého století. Druhým koncertem bude 5. května recitál polsko-izraelské zpěvačky Olgy Avigail Mieleszczuk se skupinou Tango Attack věnovaný jidiš tangu a populární hudbě předválečné Varšavy.

Foto: German Federal Archives / Wikimedia Commons, Petra Hajská, weinbergsociety.com