KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Víkend soudobé hudby Prague Offspring jako součást festivalu Pražské jaro english

„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“

„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“

„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.

Rezidenčním souborem Pražského jara se pro projekt Prague Offspring stal pro letošní a dva příští ročníky proslulý vídeňský ansámbl Klangforum Wien, specializovaný na novou tvorbu. Záměrem víkendového minifestivalu vloženého do třítýdenní přehlídky bude 27. a 28. května ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt. Dějištěm bude komplexu budov DOX+, pro moderní umění nanejvýš vhodný. Znít budou kompozice tuzemských autorů i hudba renomované rakouské skladatelky Olgy Neuwirth, která je letošní rezidenční umělkyní Prague Offspring. Přítomní uslyší také velkou objednávku Martina Smolky a několik miniatur mladší generace, včetně studentů.

Propojení české scény soudobé hudby s tou zahraniční se může odehrát jedině naživo – přímou spoluprací se souborem Klangforum Wien,“ uvedli pořadatelé. Proto v době covidových restrikcí připravovaný projekt Prague Offspring nezahájili. „Budeme moci naživo vnímat virtuozitu, soustředěnost i zápal hudebníků pro novou hudbu, kterou hrají,“ řekl dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, také Olga Neuwirth umělecky vyrostla z prostředí experimentující avantgardy, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji. „Naším cílem není esteticky se omezovat, myslíme i na otevřenější formáty. A důležitým je pedagogický moment. Ti nejmladší hranice nevnímají a nijak jim není bráněno ve způsobu, kterým přispějí. A s otevřeností počítáme i nad rámec koncertů. Jde o společný víkend…. Proto se první Prague Offspring nekonal ve streamované verzi, proto jsme počkali až na letošek, na ´live´ verzi,“ řekl na setkání s novináři skladatel Miroslav Srnka, člen umělecké rady festivalu.

V premiéře zazní skladba Martina Smolky s názvem Andělské schody. Ve vzpomínkách z dětství prožívaného v době normalizace název odkazuje ke stejnojmennému úseku silnice u Mníšku pod Brdy, lemovanému nápisy Se Sovětským svazem na věčné časy… Vedle Martina Smolky na objednávku Pražského jara pro Prague Offspring napsali kratší skladby také Jakub Rataj, Lucie Vítková, Adrián Demoč, Konstantin HeuerIan Mikyska. Festivalové publikum se může těšit na setkání s umělci, přednášky a panelové diskuze, na performativní instalaci Matouše Hejla či na okamžiky, kdy na koncertní sál jako na hudební nástroj zahrají performeři Martin JaníčekFilip Jakš.

Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům na uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie a amerického dirigenta Davida Robertsona. Sólistou bude Ivo Kahánek. Na stejném koncertě zazní také zřídka uváděná monumentální 4. symfonie Charlese Ivese, amerického modernisty první poloviny dvacátého století.

Jedinečnou koncepci přinese během letošního festivalu rovněž projekt Vize a sny. V jednom dni nabídne tři koncerty českých i zahraničních hudebníků specializujících se na historicky poučenou interpretaci staré hudby, koncerty kombinující ovšem tentokrát hudbu starých mistrů s tvorbou současných autorů. Zaznít mají světové premiéry od skladatelů Michala Nejtka, Jana Ryanta DřízalaJiřího Gemrota a díla Ivana Moodyho či Calliope Tsoupaki. Inteprety jsou The Breathtaking Collective (tedy sopranistka Hana Blažíková a hráč na historický dechový nástroj cink Bruce Dickey), dále Tiburtina EnsembleCollegium Marianum.

Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků s dirigentem Andrisem Nelsonsem zazní Dvořáková Šestá symfonie, Devátá symfonie Dmitrije ŠostakovičeMärchen-Poem Sofie Gubajduliny, loni devadesátileté umělkyně, která se řadí mezi žijící klasiky. Dílo nonkonformní ruské autorky tatarského původu vychází z české pohádky.

Smetanovu Mou vlast zahraje na úvodním koncertě letošního festivalu Pražské jaro 12. května West-Eastern Divan Orchestra, orchestr mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Řídit ho má při jeho prvním tuzemském účinkování jeho zakladatel Daniel Barenboim, který se tímto způsobem snaží od roku 1999 úspěšně podporovat dialog lidí a různých kultur na Blízkém východě.

Mezi dalšími očekávanými událostmi je hostování City of Birmingham Symphony Orchestra a jeho šéfdirigentky, kterou je mladá litevská umělkyně Mirga Gražinytė-Tyla, nebo dvojí vystoupení dirigenta Françoise-Xaviera Rotha, který bude mít v České republice debut: jednak s ansámblem dobových nástrojů Les Siècles, jednak s orchestrem Gürzenich-Orchester Köln.

Programy tuzemských těles slibují zajímavé hosty i neotřelou dramaturgii. Na programu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a jeho šéfdirigenta Alexandera Liebreicha mají být díla Césara Francka, Ludwiga van BeethovenaWitolda Lutosławského. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK se představí Petr Popelka, od podzimu 2022 pak šéfdirigent rozhlasových symfoniků, umělec stojící evidentně na začátku strmé dráhy; chystá díla Ericha Wolfganga KorngoldaRafaela Kubelíka a báseň Pan od Vítězslava Nováka. Debut Pražského jara má patřit dirigentu Marku Prášilovi, který se představí s orchestrem PKF-Prague Philharmonia. Bohatý program nabídne Víkend komorní hudby. Koncert nazvaný Salon ZUŠ se opět stane vyvrcholením celoroční spolupráce stipendistů Akademie MenART.

Věříme, že po dvou letech budeme moci nabídnout a užít si normální festival,“ poznamenal ředitel Pražského jara Roman Bělor s poukazem na skutečnost, že minulé dva ročníky zásadně ovlivnila pandemie koronaviru. Nezamlčel však současně, že „…na nás všech leží stín…“ současné agrese Ruska vůči Ukrajině.

Foto: Tina Herzl, Harald Hoffmann, Vojtěch Havlík, Jay Fram, Manuel Vaca, archiv festivalu

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky