Čtvrtý ročník Věčné naděje odhaluje svůj podzimní program. Festival s unikátním posláním se zaměřuje na hudební skladatele, kteří tvořili v hrůzných podmínkách koncentračních táborů. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách. Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival tuto neděli 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou je členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů. O vstupenky na tento koncert můžete na našem portálu stále ještě soutěžit.

Letošní ročník se pyšní mimořádnou žánrovou pestrostí a otevřeností nejširšímu publiku. Svou nabídkou uspokojí milovníky klasiky, kabaretu, písňové i komorní tvorby, a navíc nabídne možnost sdílet životní zkušenosti pamětníků a historiků. „Festival si vybírá zajímavá a autentická místa, jako je například Winternitzova vila nebo Španělská synagoga, aby atmosférou lokace umocnil umělecký zážitek,“ říká členka správní rady festivalu Martina Jankovská.

Večerem v kostele svatého Vavřince 26. října provede publikum laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, sólový klavírista, vyhledávaný komorní hráč a skladatel Adam Skoumal. Ve svém programu skloubí katarzní výpověď Suity Karla Bermana, reflektující zkušenost z vyhlazovacího tábora. Podobně drásavý náboj má Sonáta Leoše Janáčka. Protipólem nabízejícím „věčnou naději“ budou lyrické Písně beze slov Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a cyklus Jaro Josefa Suka. Čteným úryvkem bude uvedena také audiokniha Erika Poláka s názvem Tři kapitoly. Ta letos dostala svou audio podobu díky hlasu herce Daniela Krejčíka.

Ve čtvrtek 4. listopadu přednese v Michnově paláci Graffovo kvarteto tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta, Gideona Kleina a Viktora Ullmanna. O den později rozezní PhilHarmonia Octet a operní pěvec Roman Janál kostel svatých Šimona a Judy skladbami Gideona Kleina a Gustava Mahlera. „Ke kompozici písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh se nechal Mahler inspirovat sbírkou německé lidové poezie,“ uvádí festival a doplňuje, že Kleinovo Divertimento vzniklo v době po okupaci Československa, kdy musel mladý skladatel po zavedení takzvaných Norimberských zákonů přerušit studium hudební vědy.

Dětská opera Praha odehraje v neděli 7. listopadu ve Stavovském divadle operu Brundibár Hanse Krásy. Brundibár o dětech a pro děti sice nebyl napsán v koncentračním táboře, v terezínském ghettu se mu však dostalo bezmála šedesáti repríz. Autentickou vzpomínkou uvede dopoledne Michaela Vidláková, která zažila Brundibára v Terezíně jako šestiletá.

Přednáška Vojtěcha Blodiga, náměstka ředitele Památníku Terezín, a Zuzany Peterové o ghettu Terezín v době druhé světové války a o každodenním životě v této nelehké době a nelidských podmínkách se bude konat ve středu 10. listopadu ve Winternitzově vile. Na violu tam zahraje Kristina Fialová Nouzovská.

„Festivalovým vrcholem bude vystoupení Bente Kahan 23. listopadu ve Španělské synagoze s komorním polským Orchestrem Leopoldinum pod vedením dirigenta Ronena Nissana s programem terezínských kabaretních písní, skladeb Ernesta Blocha, Viktora Ullmanna a Tadeusze Różewicze a ostravské básnířky Ilse Weber,“ zvou na koncert organizátoři s tím, že NFM Orkiestra Leopoldinum si vydobyl mezinárodní uznání a jeho nahrávky získaly řadu ocenění. Bente Kahan je herečkou, performerkou a hudebnicí židovského původu. Narodila se v Oslu, herectví studovala v Tel Avivu a New Yorku. Otec, rumunský rabín, ji podnítil ke zkoumání tematiky židovství a holocaustu. Jako autorka monodramat a pásem s hudbou nechává na jevišti ožít jidiš, hebrejštinu i jazyk ladino. K tvorbě Ilse Weber se obrátila na podnět jejího syna, Hanuše Webera. Ostravská básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice Ilse Weber byla s manželem Willim a mladším synem roku 1942 odvlečena do Terezína, staršího syna Hanuše se podařilo zachránit v rámci akce organizované Nicholasem Wintonem. Ilse byla s mladším synem roku 1944 zavražděna v Osvětimi, Willi po válce nalezl básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost zveřejnit, v době komunistického antisemitismu narazil na podezření z propagace „sionismu“. Verše Ilse Weber byly později vydány v Izraeli a Švédsku.

Vydáním audioknihy Erika Poláka Tři kapitoly a koncertem Bente Kahan se festival Věčná naděje připojil k připomínce letošního osmdesátého výročí počátku deportací Židů z českých zemí a vzniku ghetta v Terezíně. V tomto duchu se nese poselství letošního festivalu.

„Můj otec vzpomíná na své dětství židovského chlapce, které je plné nejistot, obav, ale i naděje. Jemu osud přál, proto našim úkolem je tyto události připomínat a usilovat, aby se nic takového nemohlo opakovat,“ dodává Jiří Polák, zakladatel festivalu.

Festival Věčná naděje zahájil letošní program dvojicí jarních online koncertů. Kvartet Pro konec času tehdy provedli houslista Jiří Vodička, klarinetista Irvin Venyš, klavírista Martin Kasík a violoncellista Jiří Bárta. Koncertu ve Španělské synagoze se zhostili jazzoví hudebníci David Dorůžka, Robert Fischmann a Martin Novák. Oba koncerty, stejně jako dokument Terezínští autoři o životě a díle terezínských skladatelů, lze stále zhlédnout na YouTube kanálu festivalu.

Foto: archiv festivalu, Pixabay