Pražské jaro dnes nabídne výjimečné hudební putování
Program inspirovaný slavným cestopisem Putování Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic připravil na dnešní večer Festival Pražské jaro. Výjimečný dramaturgický počin přednesou Cappella Mariana spolu s kanadským souborem Constantinople, text bude vyprávět Saša Rašilov, který se tak stane průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje či Káhiry. Koncert se uskuteční v Pražské křižovatce tentokrát bez obecenstva v sále. V přímém přenosu ho odvysílá web Pražského jara a také KlasikaPlus.cz na svém Facebooku.
Kromě skladeb Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic zazní i hudba vzdálených zemí. „K projektu byl přizván fenomenální hráč na setar a umělecký vedoucí ansámblu Constantinople Kiya Tabassian, který je díky svým perským kořenům povolaným garantem k nalezení společného hudebního jazyka,“ říká umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád a dodává: „Během 16. a 17. století živost hudby a umění obecně ve východních tradicích od Persie po východo-středomořské kultury přispěla k budování multikulturních společností. Dialog a vzájemné obohacování se bylo mezi umělci z různých kultur běžným.“ Podobné hudební výměny tak můžeme najít ve vybraných dobových dílech těchto kultur, obsažených v hudebních rukopisech osmanských, perských a postbyzantských pramenů 17. století. Tyto skladby dnešní program kombinuje s dalšími mistrovskými díly přenášenými ústní tradicí po staletí z jedné generace na druhou, aby dokreslily hudební kolorit míst, která Harant na své cestě navštívil a sám je slyšel. „Putování je jako maják, který bude oběma ansámblům průvodcem, geografickou, historickou, kulturní a vnitřní cestou – objevováním vzdálených horizontů,“ uzavírá Semerád.
Cappella Mariana je vokální soubor, který se specializuje na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka a také na uvádění pozapomenutých děl vokální polyfonie zejména z domácích archivů i děl italské, vlámské či anglické renesance. Vznikl v roce 2008 a působí pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda, který po ukončení studia na Univerzitě Karlově v Praze a Conservatoire national supérieur v Paříži objevuje prameny od gregoriánského chorálu až po renesanční polyfonii, připravuje originální projekty, ve kterých starou hudbu zasazuje do kontextu 21. století.
Virtuos na íránský strunný nástroj setar a uznávaný skladatel Kiya Tabassian má kořeny v perské klasické hudbě. Jeho učiteli ve hře na setar byli Reza Gassemi a Kayhan Kalhor, v kompozici se zdokonaloval pod vedením Gillese Tremblaye. V roce 1998 Tabassian založil soubor Constantinople se sídlem v kanadském Montrealu, kam o osm let dříve emigroval z rodného Teheránu. Díky osobitému propojování historických hudebních pramenů se současnou estetikou a živoucí tradicí Středního východu soubor brzy získal výsadní postavení na mezinárodní scéně. Kiya Tabassian sám vytvořil na čtyřicet originálních programů,které úspěšně prezentoval po celém světě.
Foto: Michael Slobodian, archiv festivalu Pražské jaro
Příspěvky redakce
- Ústí nad Orlicí získalo klavír Jiřího Bělohlávka
- Trio Incendio benefičně v Českém Krumlově
- Plzeňská filharmonie komorně, symfonicky i pietně
- Masterclass s dirigentem Markusem Poschnerem. Online pro všechny
- Akademie komorní hudby ve vlašimské velkokapacitní prádelně
Více z této rubriky
- Trio Incendio benefičně v Českém Krumlově
- Plzeňská filharmonie komorně, symfonicky i pietně
- Masterclass s dirigentem Markusem Poschnerem. Online pro všechny
- Akademie komorní hudby ve vlašimské velkokapacitní prádelně
- Hudební divadlo na Vídeňce v nové sezóně. Zahájení s Petrem Popelkou a světová premiéra Miroslava Srnky