pátek, 09 listopad 2018 08:27

Bystrouška, Jenůfa, Káťa, Makropulos a všechny další Janáčkovy ženy pěkně pohromadě

Autor:

„Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova.“

 „Se dvěma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil.“

 „Lišku Bystroušku zařadila do své nabídky platforma OperaVision.“

 

47OLB6183

 

Kompletní uvedení jevištního díla v podání několika zahraničních souborů i všech tří tuzemských národních divadel - a jako první večer premiéra nové inscenace Příhod lišky Bystroušky. To je výhled na mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018, který se uskuteční od 17. listopadu do 5. prosince.

 

veb-PB210136

 

Za týden v sobotu večer se po roční rekonstrukci otevře v Brně publiku Janáčkovo divadlo, největší divadelní sál v Česku s bezmála jedenácti sty místy. Stejně jako v roce 1965, když bylo zcela nové, i nyní provoz zahájí opera Příhody lišky Bystroušky. Je prvním představením šestého ročníku festivalu, na němž bude mimo jiné uvedeno i všech devět oper samorostlého mistra, který patří neoddělitelně k tradicím města a jehož hudba nestárne.

 

290LB9907

 

Hned druhý den odpoledne se při té příležitosti uskuteční poprvé z Brna live operní stream, živé internetové vysílání. Lišku Bystroušku zařadila totiž do své nabídky platforma OperaVision, která propojuje tři desítky divadel v sedmnácti evropských zemích. Hlavním partnerem přenosu je Česká televize, která vytvoří záznam inscenace.

 

145OLB6562

 

Nová inscenace je dílem režiséra a uměleckého šéfa Janáčkovy opery Národního divadla Brno Jiřího Heřmana. Jde o první janáčkovský projekt jednoho z předních českých režisérů, jehož inscenace jsou typické svým duchovním přesahem a jedinečným pohledem na příběh i jeho postavy. „Janáček nám zanechal věčnou inspiraci k životu se všemi strastmi a radostmi. Pro zahájení festivalu a oslavu stých narozenin našeho státu není lepšího tématu a hudby,“ nechal se slyšet Jiří Heřman. Příhody lišky Bystroušky ho svou pichlavou a vřelou opravdovostí vždycky dojímaly, je to podle jeho slov oslava našeho života, který je krásný - a tu krásu stvoření bychom neměli nikdy zapomínat. „Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova,“ říká Heřman.

 

330LB9929

 

Lišku Bystroušku nastudoval šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno Marko Ivanović. Jde už o jeho třetí janáčkovský titul v Brně. Bystroušku ztvárňují v alternaci Jana Šrejma Kačírková a v Brně debutující Michaela Kušteková, Zlatohřbítka hrají a zpívají Václava Krejčí Housková a Jana Hrochová. Role Revírníka se ujal stálý host brněnského souboru Svatopluk Sem a spolu s ním Jiří Sulženko.

 

106OLB6408-Pano

 

Kompletní jevištní dílo Leoše Janáčka se v Brně letos objeví v inscenacích světových tvůrců, jakými jsou Ivo van Hove, Robert Carsen nebo Alvis Hermanis. Poprvé se v tuzemsku představí Velšská národní opera z Cardiffu, která přiveze inscenaci Z mrtvého domu režiséra Davida Pountneyho. Vlámská opera nabídne Věc Makropulos slavného maďarského filmového režiséra Kornéla Mundruczó. S oběma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil. A Velké divadlo Stanislava Moniuszka z Poznaně představí Její pastorkyňu Alvise Hermanise inspirovanou dílem Alfonse Muchy.

 

18489758101542814675621266448035606364983287o

 

Brněnský soubor zařadil do festivalu také svou inscenaci Káti Kabanové, k níž je vlastníkem licence Opera Vlaanderen, Antverpy/Gent. Patřila už k vrcholům minulého festivalu a je dosud na repertoáru. Jde o dílo jednoho z nejlepších žijících operních režisérů Roberta Carsena, jehož produkce vynikají osobitou poetikou, dramaturgickou sevřeností a emotivním, živým a nesmírně působivým divadelnictvím a jsou trvale na repertoáru nejvýznamnějších operních domů. Inscenace s působivou scénografií, kde vodní hladina pokrývá celé jeviště a zrcadlí Kátiny emoce i tragický osud, je asi nejznámější z pěti Carsenových tvůrčích dotyků s Janáčkovými operami. Byla už uvedena ve více než dvaceti světových divadlech.

 

4372554721635442103637066698528245786083328o

 

Janáčkův Osud prezentuje na přehlídce svou zcela čerstvou inscenací Národní divadlo moravskoslezské Ostrava. Výlety páně Broučkovy přiveze na festival pražské Národní divadlo – logicky, jde o jedinou Janáčkovu operu, která měla v Praze premiéru. Na objednávku festivalu Janáček Brno 2018 připravila Opera Diversa ve spolupráci s Národním Divadlem Brno inscenaci Janáčkovy operní prvotiny – Šárky. Brněnská konzervatoř stejně tak nastudovala Počátek románu a k tomu balet Rákoš Rákoczy.

Festivalová koncertní řada obsahuje dva velké symfonické koncerty, v nichž  mimo jiné zazní i méně uváděné Janáčkovy kantáty Amarus a Na Soláni čarták. K nim se přiřadí komorní koncerty. Jejich protagonisty budou vynikající interpreti - britský skladatel Thomas Adès v roli klavíristy se sólovým recitálem, sopranistka Simona Houda-Šaturová, Pavel Haas Quartett a další. Na své si přijdou i milovníci moravského folklóru, jeden z koncertů je věnován Janáčkovi jako sběrateli lidové hudby. Po dobu festivalu ožijí hudbou i místa, jako jsou Výstaviště, Stadion Kounicova, vila Löw-Beer či Památník Leoše Janáčka.

 

22382396101546456494171262832011977484938090o

 

Slavnostní ceremoniál otevření divadla a zahájení festivalu se uskuteční v sobotu od 18:00 na piazzettě Janáčkova divadla. Na stejný den je také symbolicky naplánován tradiční převoz vánočního stromu z Bílovic nad Svitavou na brněnské náměstí Svobody, tentokrát povozem taženým koňmi. Vyvrcholí v 16:00. Nejde totiž jen o to, že skladatel psal operu o Bystroušce v Brně a že je úzce spojena s jeho okolím, že je kombinací hluboké životní filozofie skladatele na prahu sedmdesátky, barvitého vykreslení života z prvních let československé republiky a půvabu bílovických lesů; námět humorných bajek o chytré lišce, která pokaždé doběhla revírníka, má původ v tehdejší brněnské redakci Lidových novin u novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. A právě on stojí i za tradicí vánočního stromu republiky a založení dětského domova Dagmar. Na počátku bylo nemluvně odložené v lese a Těsnohlídek přišel na to, jak pomáhat opuštěným dětem. Uspořádal pod rozsvíceným stromem na náměstí v Brně charitativní sbírku, díky níž byl vystavěn první dětský domov.

 

88OLB6308

 

Další mimořádnou akcí k festivalu a k sobotní premiéře je výstava „Příhody lišky Bystroušky, rukopisy, dokumenty“, při které budou 19. - 21. 11. zcela výjimečně k vidění v Památníku Leoše Janáčka originály Janáčkových rukopisů vztahující se k jeho „brněnské“ opeře. 

 

veb-pamtnk-PB210896

 

Foto: Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské, Petr Veber 

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.