KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pražské jaro v roce 2021 s Jurowským, Rattlem, Fischerem a Hrůšou english

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

Nejžádanější český dirigent současnosti Jakub Hrůša provede se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, prvořadým světovým tělesem, v jehož čele stál v Mnichově v letech 1961 až 1979 Rafael Kubelík, Mahlerovu Třetí symfonii. Jde podle jeho slov o „první Mahlerovo dílo, které ho jako teenagera kdysi bezmezně uhranulo, zatřáslo jím a vlastně významně předurčilo jeho životní dráhu.“ Také Simon RattleLondýnským symfonickým orchestrem uvede na Pražském jaru Mahlera, a to jeho Šestou symfonii – stejné dílo, které na festivalu řídil před deseti lety, kdy byl ještě šéfdirigentem Berlínských filharmoniků.

Vladimir Jurowski a berlínské rozhlasové těleso Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin budou hosty zahajovacího programu se Smetanovou Mou vlastí, erbovním dílem festivalu. „Projekty, kterým se věnuje, si pečlivě vybírá a vždy se ponoří hluboko pod povrch. Lze proto očekávat, že jeho provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici,“ prohlásil ředitel festivalu Roman Bělor.

Festivalem se vine dramaturgická linka věnovaná hudbě Igora Stravinského, která vyvrcholí na závěrečném koncertě uvedením opery-oratoria Oedipus Rex. Českou filharmonii bude při této příležitosti řídit britský dirigent Mark Wigglesworth. Dirigent Iván Fischer a jeho Budapešťský festivalový orchestr přivezou na Pražské jaro výhradně hudbu Franze Liszta, sólistou má být Seong-Jin Cho, vítěz Chopinovy soutěže z roku 2015. Naopak s čistě mozartovským programem se představí Mahler Chamber Orchestra, klavírista Leif Ove Andsnesem a sopranistka Christiane Karg.

Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos. „Věříme, že vše proběhne normálně, zvolili jsme podobu plnohodnotného festivalu. V případě nějakých omezení můžeme reagovat,“ řekl ředitel Pražského jara Roman Bělor při dnešním online setkání s novináři. Kompletní projekt se podle jeho slov dá případně postupně omezovat, ale udělat nějaký autocenzurní minimální projekt a pak k němu něco přidávat, by byl „absurdní postup“. Jak připomněl, v současné době nikdo ani u nás, ani na celém světě neví, co bude v květnu příštího roku, názory se liší často až o sto osmdesát stupňů. „Nemáme se koho zeptat, ani epidemiologové nevědí, co bude, což se koneckonců ukázalo už v průběhu tohoto roku. Samozřejmě ale nejsme naivní nebo optimističtí sebevrazi, budeme situaci bedlivě sledovat,“ dodal. Je mu jasné, že jde o globální problém, a tak mohou být omezení u nás, mohou být nějaká jiná omezení v jiných zemích, odkud má řada významných umělců přijet. V roce 2020 se Pražské jaro muselo uskutečnit jen ve změněné a omezené online podobě. 

Rezidenčním umělcem festivalu se příští rok stane klarinetista a skladatel Jörg Widmann. Celkem tři koncerty představí jeho oblíbené autory i ukázky z jeho vlastní hudby. Vystoupí se souborem Schumann Quartett, v recitálu s ruským klavíristou Denisem Kožuchinem a nakonec jako sólista Mozartova Klarinetového koncertu A dur s PKF–Prague Philharmonia a jejím šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem. V rámci rezidence rovněž povede mistrovský kurz.

Mezi dalšími osobnostmi se v roce 2021 v programu objeví houslista Gidon Kremer či klavírista Garrick Ohlsson. Sedm koncertů nabídne Víkend komorní hudby, v jehož rámci publikum uslyší mimo jiné i špičkové smyčcové kvarteto Modigliani.

V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly. U příležitosti 500 let od úmrtí renesančního skladatele Josquina Desprez připravil speciálně pro Pražské jaro Paul Van Nevel a jeho Huelgas Ensemble, jeden z nejlepších vokálních souborů svého druhu, program věnovaný jeho tvorbě. Josquin byl vizionářem, polyfonii uchopil podle svých představ. Koncert se zaměří na skladatelovo poslední tvůrčí období, které trávil v rodném regionu v dnešní severní Francii, kam se uchýlil po návratu z Itálie. Vůbec poprvé se českému publiku představí francouzský Ensemble Correspondances, přiveze hudbu barokního autora Marc-Antoina Charpentiera. Jedinečným zážitkem slinuje být také vystoupení britského ansámblu Phantasm, souboru viol da gamba, který na svém prvním vystoupení na Pražském jaru uvede anglickou hudbu ze 16. a 17. století.

Česká Cappella Mariana spolu s kanadským souborem Constantinople připravila program inspirovaný slavným cestopisem Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, šlechtice a skladatele, popraveného v roce 1621 na Staroměstském náměstí s dalšími představiteli českého stavovského povstání. Průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje či Káhiry bude Harantův barvitý text, vyprávěný Sašou Rašilovem. Hvězdou večera má být hráč na setar Kiya Tabassian, umělec s perskými kořeny.

Pražské jaro přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring. Slovy skladatele Miroslava Srnky, člena umělecké rady Pražského jara, „…Praha posiluje svoje jméno na evropské mapě nejnovější hudby. Celý prostor pražského DOXu se oživí zvukem na celý jeden víkend, na který se fanouškům nejnovější hudby začne vyplácet být v Praze“. Klíčovým bude v programu Klangforum Wien, jeden z nejdůležitějších ansámblů specializovaných na současnou hudbu; bude rezidenčním souborem po tři ročníky. Vystoupí na dvou večerních koncertech a formou veřejných workshopů a mistrovský kurzů bude předávat své dovednosti mladé generaci skladatelů a instrumentalistů.

Prague Offspring bude mít každý rok rezidenčního skladatele či skladatelku, na jejíž tvorbu se zaměří programy koncertů. V roce 2021 do Prahy přijede Rakušanka Olga Neuwirth, jedna z nejvyhledávanějších umělkyň současnosti. V rámci Prague Offspring zazní také několik premiér, letos kompozice od Martina Smolky, Jakuba Rataje, Lucie Vítkové, Adriána Demoče, Konstantina HeueraIan Mikysky.

Foto: Harald Hoffmann, Michael Slobodian, Marco Borggreve, Robert Niemeyer, Lukas Beck

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky