Beethovenova Missa Solemnis v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704, Dvořákovy Slovanské tance v původní verzi pro čtyřruční klavír, které přednesou Igor Ardašev a Renata Lichnovská, a další komorní koncert s houslistou Josefem Špačkem, violistou Pavlem Niklem, violoncellistou Tomášem Jamníkem a klavíristou Lukášem Vondráčkem – to jsou lákadla MHF Dvořákova Praha, která se budou konat od pondělí do středy, a to vždy od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina.

Pondělní program festivalu slibuje jedinečný hudební zážitek. Zazní totiž velké dílo Ludwiga van Beethovena, Missa Solemnis, op. 123. Jde o prubířský kámen každého sborového tělesa. Beethoven při kompozici kladl ty nejvyšší nároky na zpěváky, zejména ve fugových částech. Ani sólové party nejsou procházkou růžovou zahradou, ale festival pozval ke spolupráci pěvce, kteří jistě obhájí své již mezinárodně prověřené kvality. „Beethoven jako by se v Misse solemnis ponořil hluboko do času i do samotné hudby, částečně zapomněl na vlastní styl a přivolával umění starých vlámských mistrů polyfonie. Beethoven zkomponoval Missu solemnis v letech 1819–1823 a věnoval ji tehdejšímu olomouckému arcibiskupovi, arcivévodovi Rudolfu Janovi,“ uvádějí pořadatelé.

Sopránového sóla se zhostí Simona Šaturová, alt bude zpívat Václava Krejčí Housková, tenorový part Jaroslav Březina a basové sólo Jan Šťáva. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 bude řídit Václav Luks.

„Kdyby Dvořákův cyklus Slovanské tance měl jen první řadu, dal by se s jednou výjimkou přejmenovat na tance české. Pouze její druhé číslo totiž inspirovala ukrajinská dumka, zatímco všechna ostatní vycházejí z domácích zdrojů,“ uvádí festival k úternímu koncertu a dodává: „Teprve druhá řada, která vznikla o osm let později, se rozhlíží šířeji po „slovanském světě“ a vedle furianta, skočné či sousedské nachází své místo také srbské kolo, polská polonéza či valašský odzemek. Na Dvořákově Praze se interpretace celého cyklu ujme vynikající klavírní Duo Ardašev – Slovanské tance totiž zazní v původní verzi pro čtyřruční klavír. Ta je o něco intimnější než pozdější orchestrální úpravy, ale také průzračnější – inspirace z lidových zdrojů působí přímočařeji a klavírní podoba prozrazuje zřetelněji Dvořákovo skladatelské umění i jeho vývoj. Mezi oběma řadami Slovanských tanců vznikl mimo jiné Houslový koncert či oratorium Svatá Ludmila – Dvořák jako skladatel stále rostl a druhá řada Slovanských tanců jde od určité prostoty první řady dál směrem k mnohem propracovanější autorské výpovědi.“

Středeční koncert se bude skládat ze skladeb tří autorů, a sice Ludwiga van Beethovena, Ernsta von Dohnányi a Antonína Dvořáka. Houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl, violoncellista Tomáš Jamník a klavírista Lukáš Vondráček se tak podělí s diváky o radost z komorní hry. Dramaturgie festivalu ke koncertu uvádí: „Svůj první klavírní kvartet napsal Antonín Dvořák s mozartovskou svižností za pouhých osmnáct dní. Rozhodně se ale nejedná o odbyté dílo, třiatřicetiletý Dvořák v něm naopak dokazuje, že se z něj právě v této době stává zcela osobitý a mimořádný skladatel. Dvořákovy klavírní kvartety jsou letos zásadními příspěvky do řady Dvořák Collection, která tvoří dlouhodobě pilotní linii festivalu. Ústřední osobností jejich provedení je klavírista Lukáš Vondráček, který si k tomu pozval houslistu Josefa Špačka, violistu Pavla Nikla a violoncellistu Tomáše Jamníka. Spolu s Vondráčkem budou hráči na smyčcové nástroje nejen vzájemně propojenými interprety Dvořákových kvartetů, ale na prvním společném koncertě festivalu se představí také jako smyčcové trio. Velké letošní výročí připomenou provedením Smyčcového tria c moll Ludwiga van Beethovena a připojí k němu Serenádu pro smyčcové trio C dur Ernsta von Dohnányiho. Ve srovnání s klasikem Beethovenem vzbuzuje Dohnányiho Serenáda dojem, jako by Dvořák autorovi při její kompozici nenápadně radil.“

Dnešní, nedělní program, si můžete připomenout ve VýhleduPlus.

Foto: Michal Adamovský, Petra Hajská, H. Slavík, Jakub Jíra