neděle, 05 duben 2020 18:38

Pražské jaro letos nebude.
Pětasedmdesátý ročník se kvůli pandemii uskuteční jen alternativně

Autor:

„Letošní ročník Pražského jara se s ohledem na platná omezení nebude moci uskutečnit v plánované podobě.“

"Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí."

„Pražské jaro už koncem března zrušilo pro letošek svou interpretační soutěž.“


 

kirill-petrenko--chris-christodoulou49052887033o

 

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se letos poprvé v historii v klasické podobě nebude konat. Pětasedmdesátý ročník se kvůli pandemii uskuteční jen v alternativní podobě desítky živě přenášených koncertů na internetu, případně v televizi a rozhlase, a s dalšími doprovodnými online aktivitami.

„Je obtížné předvídat, která restriktivní opatření budou nadále platná v termínu letošního Pražského jara, a závazné stanovisko nelze z pochopitelných důvodů od příslušných orgánů státní správy očekávat. Pražské jaro se proto rozhodlo najít alternativní podobu," uvedl ředitel Roman Bělor. „S velkou lítostí oznamujeme, že letošní ročník Pražského jara se s ohledem na platná omezení nebude moci uskutečnit v plánované podobě. Rozhodli jsme se proto najít alternativní program, aby i v této obtížné situaci hudba přinášela naději,“ vysvětlil mluvčí festivalu Pavel Trojan

Pětasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro s pěti desítkami programů měl mít zahajovací koncert neobvykle už 7. května, kdy do české metropole měli přijet Berlínští filharmonikové s šéfdirigentem Kirillem Petrenkem a s hudbou Gustava Mahlera. Tradiční úvodní Má vlast se v úterý 12. května s Českou filharmonií Semjonem Byčkovem měla pak stát koncertní Poctou Bedřichu Smetanovi: stejně jako při prvním ročníku v roce 1946, kdy také nezazněla při zahájení. V případě závěrečného koncertu se pořadatelé naopak chtěli pro letošek vrátit k tradici uvedení Beethovenovy Deváté symfonie.

V případě Mé vlasti Pražské jaro jedná s Českou televizí, aby byl do vysílání zařazen záznam některého z mimořádně úspěšných provedení minulých let. Beethovenova symfonie na počátku června vzhledem k velkému obsazení nezazní. "Ve spolupráci s Českou filharmonií proto zvažujeme alternativní závěrečný program. Původní myšlenka ovšem zůstane zachována – koncert by měl být ‚ódou na radost‘,“ uvedl Bělor. V chystaném náhradním festivalovém programu se lidé mohou těšit na pěvecký recitál basbarytonisty Adama Plachetky, který uvede Zimní cestu Franze Schuberta. Koncert bude živě přenášen z Dvořákovy síně Rudolfina, kam byl původně situován.

Pražské jaro připravuje řadu dalších streamovaných koncertů – mají v nich účinkovat mladí čeští umělci a přední čeští komorní hráči. Usiluje se o zachování koncertu Brno Contemporary Orchestra se světovou premiérou díla Jana Ryanta Dřízala objednaného festivalem. "Jsme v jednání se zahraničními umělci ohledně možnosti streamovat pro české publikum zamýšlené recitály ze zahraničí. Jak s Českou filharmonií, tak s Pražskými symfoniky, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia či Collegiem 1704 usilovně hledáme náhradní program jejich koncertů. Děláme vše pro to, aby v této alternativní podobě byla dána příležitost českým umělcům a kulturní život se tak nezastavil zcela," informoval Roman Bělor. Nový program podle něj bude upřesňován a průběžně korigován podle vývoje vládou definovaných podmínek života společnosti.

 

sir-andrs-schiff--peter-fischliluzern49052895573o

 

Letošní festival měl hostit houslistu Gidona Kremera, pianisty Murraye Perahiu, Leifa Ove Andsnese, Julianu Avdějevu a Garricka Ohlssohna, violoncellistku Alisu Weilerstein, pěvkyni Bernardu Fink, trombonistu Christiana Lindberga… Rezidenčním umělcem měl být pianista András Schiff. Z tuzemských sólistů zařadili organizátoři do programu mimo jiné mezzosopranistku Dagmar Peckovou, hornistu Radka Baboráka,  barytonistu Adama Plachetku, varhaníka Pavla Svobodu, dirigenta Jiřího Rožně, cembalistu Mahana Esfahaniho a hobojistu  Martina Daňka. Debut Pražského jara měl upozornit na dirigenta Roberta Kružíka. Očekávána byla vystoupení Vídeňských symfoniků s Philippem Herreweghem, BBC Symphony Orchestra, Academy of St. Martin in the Fields a souborů Collegium 1704, Freiburger Barockorchester a Ensemble Modern. Národní divadlo mělo uvést Weinbergerovu operu Švanda dudák... A často měla znít Beethovenova hudba; v prosinci plyne 250 let od skladatelova narození a jeho odkaz si Evropa díky výročí chtěla letos připomínat opravdu často.

Držitelům vstupenek bude vráceno vstupné. Přesný postup festival oznámí v druhé polovině dubna. „Stejně jako jiné kulturní subjekty závislé na prodeji vstupenek necháme na zvážení posluchačů možnost darovat část vráceného vstupného Pražskému jaru – jako podporu realizace alternativního programu, který bude dostupný zdarma, a na festivalové projekty budoucí,“ uvedl Roman Bělor.  

 

robert-kruk-349052890268o

 

Pražské jaro už koncem března zrušilo pro letošek svou interpretační soutěž. Měla se konat v oboru fagot a klarinet od 8. do 14. května a mělo se jí zúčastnit 98 mladých hudebníků z 23 zemí. Jak jme psali ZDE, klání je v těchto oborech přesunuto na rok 2022. 

Rozhodnutí, jak dál, stojí před organizátory festivalů Smetanova Litomyšl, Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě i jubilejního 25. ročníku festivalu Concentus Moraviae a řady dalších. Ruší se a budou se rušit také festivaly v okolních zemích. Pořadatelé například odvolali konání jak Velikonočního, tak Svatodušního festivalu v Salcburku. Očekává se vyjádření k termínu letního Salcburského festivalu. A už nyní se ví, že na přelomu července a srpna letos poprvé od druhé světové války nebude wagnerovský operní festival v Bayreuthu.     

 

Trojan-Blor

 

Foto: Pražské jaro

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.