KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Ostrava uvede Maškarní ples, stejnou verzi jako před 100 lety english

Premiéru slavné Verdiho opery Maškarní ples provede Národní divadlo moravskoslezské tento čtvrtek 12. prosince. Hudebně operu nastudoval Marek Šedivý, režie se ujal Marián Chudovský. Dílo zazní ve své „americké verzi“, stejně tak jako v úplně první sezoně divadla v letech 1919/20.

V příběhu milostného vzplanutí guvernéra Riccarda k Amelii, manželce jeho pobočníka a přítele Renata, s tragickým koncem, se představí v alternacích v roli Riccarda Luciano MastroVadim Zaplechny, v roli Renata Dragutin MatićMartin Bárta a v roli Renatovy manželky Amelie Anna WilczyńskaFlaka Goranci. První jmenovaní budou účinkovat na premiéře 12. prosince, která začíná ve Dvořákově divadle v půl sedmé. Druhá premiéra proběhne v sobotu 14. prosince.

Pro režiséra Mariána Chudovského je Maškarní ples třetí Verdiho operou nastudovanou pro Národní divadlo moravskoslezské. Ve svém pojetí vsadil na masku nikoli jen ve smyslu zábavy, ale jako na všudypřítomný atribut chování a konání. „Chceme diváka přesvědčit o nadčasovosti milostného příběhu, který je typický pro každou dobu – pro člověka 19. století stejně jako století jednadvacátého. Strach z prozrazení nevěry, výčitky, nerozhodnost, zda dát přednost zodpovědnému chování. Hrůza, kterou muž zažije, když zjistí, že mu manželka byla nevěrná s nejlepším přítelem, touha po pomstě – to vše rezonuje emocemi i dnes. Moc bych si přál, aby se nám touto Verdiho operou povedlo oslovit současného diváka,“ popisuje režisér Chudovský.

Verdi se v Maškarním plese inspiroval skutečnou událostí, vraždou švédského krále Gustava III. v roce 1792. Po zásahu cenzury přenesl Verdi s libretistou Antoniem Sommou dílo do amerického Bostonu, došlo k přejmenování hrdinů a změnil se i způsob provedení vraždy. V této podobě měla opera světovou premiéru v roce 1859. „Americká“ verze opery zazněla také v první sezoně Národního divadla moravskoslezského v letech 1919/1920. Tehdy ztvárnil guvernéra Richarda pěvec, scénograf i režisér Karel Kügler, jeden ze zakladatelů souboru opery NDM. Poté bylo dílo v různých verzích, i v původní „švédské“, inscenováno v NDM ještě šestkrát.

Foto: Martin Popelář, Národní divadlo moravskoslezské

Tereza Kramplová

Tereza Kramplová

Hudební manažerka

Pochází z klavírnické a divadelní rodiny. Díky rodinné manufaktuře KLIMA Piano, kterou založil její dědeček Milan Klíma, měla možnost aktivně reprezentovat pianina a klavíry špičkové kvality na veletrzích v Evropě i Americe. Po libereckém gymnáziu vystudovala klavír na Pražské konzervatoři a obor hudební management na Akademii múzických umění v Praze. Klasické hudbě se věnuje celý život, už od studií působí v nejužším týmu festivalu EuroArt Praha, kde mimo jiné v rámci agentury EuroArt rozjížděla kariéru Ivo Kahánkovi, Tomášovi Jamníkovi nebo Zemlinského kvartetu. Osm let působila na pozici manažerky Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, v současnosti je výkonnou ředitelkou festivalu Za poklady Broumovska a manažerkou projektů Broumovská klávesa a Letní hornové kurzy Broumov.



Příspěvky od Tereza Kramplová



Více z této rubriky