Koncertní cyklus Moniky Knoblochové Café crème dnes uvede novodobé premiéry skladeb Josefa Václava Spurného. Jeho skladby po mnoho generací zůstávaly ukryty v archivech. Na světlo světa je přivedl Libor Mašek, hráč na violoncello a violu da gamba a badatel, který je spolu s kolegy Hanou Flekovou (viola da gamba), Janem Krejčou (theorba) a Monikou Knoblochovou (cembalo) představí posluchačům v kostele sv. Vavřince pod Petřínem.
Josef Václav Spurný je dosud téměř neznámý violoncellista a skladatel 1. pol. 18. století, o kterém je toho zatím známo jen velice málo. Jeho hudba je ale zajímavá a zaslouží si být hrána. Na některých titulních listech jeho sbírek je označován jako skladatel ve službách „Prince de Carignan“, jde zřejmě o Viktora Amadea I. Savojského. S velkou pravděpodobností jde o první tisky sólové violoncellové literatury od autora českého původu a a v evropském měřítku jednoho z prvních cellistů, který psal ve vysokých polohách za použití technické novinky, palcové polohy. V současné chvíli jsou známy 4 sbírky sonát, každá z nich obsahuje 6 skladeb.
Nedělní program ve Vavřinci doplní ještě další autoři, kteří vydávali v tom čase svou hudbu v Paříži tiskem. Jedním z nich je Joseph Bodin de Boismortier, který vydal několik sbírek hudby pro dvě violoncella, dvě violy da gamba nebo dva fagoty. Viola da gamba se přitom tehdy nezadržitelně blížila ke konci své sólové epochy a byla postupně vytlačována violoncellem. Dalším autorem bude Jean-Baptiste Barriere, jeden z prvních francouzských violoncellistů a první Francouz, který měl v Paříži sólový recitál. Ve svém díle pro violoncello dokázal těžit z obou nejvýraznějších stylů, italského i francouzského. Posledním autorem večera pak bude Jean Baptiste Canavas, původně Ital Canavasso domestikovaný v Paříži.
Hudební salón Café crème Moniky Knoblochové letos uvádí 11. ročník. Představuje hudbu „starou“ i moderní, které často kombinuje v jediném programu, přináší různorodé dramaturgie propojující složku hudební s tancem, literaturou, divadlem nebo loutkami. Salónní atmosféru koncertů podporuje i drobné domácí pohoštění, které je servírováno vždy po skončení koncertu. Do konce letošního roku nabídne ještě 8. prosince koncert s názvem Melancholie staré Anglie s hudbou psanou pro gambový consort. Dominantní zemí, kde kvetla consortová hudba, byla právě Anglie, a skladby pro ni psali nejlepší skladatelé své doby. Přesto je tato hudba v Čechách velmi málo hrána. Program představí autory jako O. Gibbons, W. Byrd, T. Tomkins, T. Morley nebo M. Locke. Protože tato hudba byla často pěstována i v kruzích nadšených a vzdělaných amatérů, kteří se hudbě věnovali ve volných chvílích po práci, program doplní četba úryvků z deníku Samuela Pepyse, úředníka a nadšeného hudebního amatéra, žijícího v polovině 17. století v Londýně.
Foto: Archiv Café crème
