středa, 23 říjen 2019 09:43

Plný provoz ve Státní opeře začne v září 2020

Autor:

Do otevření Státní opery zbývá sedm desítek dní. Po galakoncertu ohlášeném na 5. ledna 2020 nicméně ještě nezačne plný každodenní běžný provoz. Ten je podle dlouho známého harmonogramu plánován až od září. První půlrok je určen k testování nových technologií i dispozice obnovených prostor; bude potřeba se s budovou a jejími možnostmi seznámit a přizpůsobit se jim. A také dokončit některé práce. Uvnitř i v okolí.

 

0

 

Na programu koncertu, který budovu vrátí hudebnímu divadlu, budou vybrané operní árie, ansámbly a předehry symbolizující klíčové momenty tuzemských dějin i historie budovy, od roku 1888 do roku 1945 Nového německého divadla: premiéry, mimořádné inscenace, slavné osobnosti, hostování významných zahraničních divadel, opery, které se tu hrály, i takové, které se divadlo chystá uvést… Režie večera má být dílem Alice Nellis. Průvodní slovo bude patřit dramatikovi Pavlu Kohoutovi.

Pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense se představí významní domácí sólisté i hosté, mimo jiné sopranistka Lise Davidsen, tenorista Pavel Černoch, basista Peter Mikuláš či Eva Urbanová a Kateřina Kněžíková. Znít bude hudba Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany a Giacoma Pucciniho, ale také předehra k Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští, která divadlo v roce 1888 otvírala, nebo finále Beethovenovy opery Fidelio, připomínající, že v prosinci roku 2020 uplyne 250 let od skladatelova narození. Přímý přenos večera bude vysílat Česká televize a ze záznamu pak ZDF a další evropské televizní stanice.

 

4

 

Ve zkušebním poloprovozu vrátí Státní opera na scénu některé dřívější inscenace; mají mezi nimi být například Fidelio, Madama Butterfly, Bohéma, Tosca, Nabucco, Aida, Macbeth. V koprodukci s divadly ve Varšavě a ve Stockholmu nastuduje Szymanowského Krále Rogera. Od září 2020 bude Státní opera hrát už v podstatě denně a s regulérním počtem premiér. Tou první mají být v listopadu Wagnerovi Mistři pěvci norimberští.

„Generální rekonstrukce historické a provozní budovy a celého podzemí Státní opery potrvá jenom tři roky,“ říká, s důrazem na slovo „jenom“, ředitel Národního divadla Jan Burian. Počítá období od faktického zahájení rekonstrukce v roce 2017 a pro srovnání uvádí dlouholetou opravu Národního muzea nebo některé příklady ze zahraničí. V Praze jde v tomto případě podle jeho slov o „výkon hodný pochvaly“.

 

2

 

V polovině října je jasné, že zbývá například finalizovat podlahy a povrchy včetně vymalování chodeb kolem hlediště a látkových tapet, namontovat sedadla a řada dalších věcí. Hodně práce zbývá rovněž kolem technologií souvisejících s jevištěm.

Státní opera, tehdy Smetanovo divadlo, prošla větší opravu naposledy na přelomu 60. a 70. let dvacátého století. Teď dostává historická budova unikátní točnu a další nové jevištní technologie. V hledišti budou nová křesla s displeji čtecího zařízení. Divadlo bude mít novou oponu, pořízenou podle původní z 19. století. Ve druhém podzemním podlaží vznikla moderní zkušebna, renovací prošly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů. Nový vzhled získala vedlejší provozní budova.

 

1

 

Předání stavby Národnímu divadlu je naplánováno na 15. prosince 2019. Rekonstrukce přijde na 1,3 miliardy korun s DPH.

Milníky generální rekonstrukce od uzavření divadla na konci roku roku 2015 až do dnešních dnů představuje výstava v provozní budově Národního divadla na náměstí Václava Havla.

 

Foto: Národní divadlo

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.