úterý, 15 říjen 2019 17:13

Státní opera se otevře 5. ledna 2020

Autor:

 

 

IMG20191015131716

 

Rekonstrukce budovy Státní opery přijde zhruba na 1,3 miliardy korun. Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian to řekl, když si staveniště prohlížel ministr kultury Lubomír Zaorálek. Termín předání stavby divadlu, naplánovaný na 15. prosince, nikdo nezpochybnil.

Veřejnosti se Státní opera po téměř tříleté generální rekonstrukci otevře v neděli 5. ledna 2020 operním galavečerem, který diváky provede nejslavnějšími kapitolami její historie. Datum není náhodné – uplyne přesně 132 let od zahájení provozu tehdejšího Nového německého divadla.

První premiérou mají být v opravené budově na podzim Wagnerovi Mistři pěvci norimberští, kteří byli na programu i při zahájení úvodní sezóny nové divadelní budovy v 19. století. Dalším z vrcholů sezony ve Státní opeře se pak má stát inscenace Szymanowského opery Král Roger.

 

IMG20191015131152

 

Původně nižší rozpočet rekonstrukce navýšila podle Jana Buriana zejména změna technologie točny, jejíž lepší parametry však považuje ředitel za naprosto klíčovou věc. „Podaří se dostat do staré budovy technologie jedenadvacátého století. Bude to mít pozitivní vliv na všechny inscenace,“ řekl. Větší problémy, než se čekalo, se zřejmě ukázaly také se vzduchotechnikou. “I tak se u víceprací pohybujeme v mezích zákona, kolem třiceti procent. Konečná cena bude plus mínus miliarda a tři statisíc korun, včetně DPH,“ prohlásil.

 

IMG20191015133635

 

Historická vyobrazení ukazují, že divadlo leželo v krásné zahradě, obklopeno širokými třídami, kde korzovali lidé. To se změnilo v sedmdesátých letech, kdy byla ze dvou stran postavena magistrála. Státní opera je podle mluvčího Národního divadla Tomáše Staňka asi jediným divadlem na světě, které leží na dálnici, nad metrem a u nádraží. Rekonstrukce řešila, aby dovnitř nepronikal hluk z okolí. V případě přilehlé provozní budovy se proto dokonce vyměnil celý její plášť a v citlivých místech, jako je nové nahrávací studio nebo sborový sál, je před dvojitá okna ještě předsazena další skleněná stěna. Divadlo je od okolního světa odizolováno.

 

IMG20191015132256

 

V historické budově, opravované naposledy na přelomu 60. a 70. let 20. století, dožily nejen rozvody, ale i technologie. Divadlo plánuje životnost těch nynějších nových na čtyři desetiletí. Okolní hluk se nad už nebude zvyšovat, investoři doufají, že například určitě automobily budou hlučnost už jen snižovat, nikoli zvyšovat. Ale i tak je protihluková ochrana raději lehce předimenzovaná.

Divadlo Neues deutsches Theater, postavené nedaleko hlavního pražského nádraží, bylo v letech 1888 až 1938 divadelním centrem pražské komunity českých Němců a německy hovořících Židů. Budova je dílem vídeňské firmy architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Navrhli budovu v novorenesančním slohu, v Praze v té době uplatněném například Josefem Zítkem na Národním divadle, Josefem Schulzem na Národním muzeu a oba architekty na jejich společném díle - Rudolfinu.

 

IMG20191015132137

 

IMG20191015132202

 

IMG20191015140050

 

IMG20191015131355

 

Foto: Petr Veber

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.