středa, 25 září 2019 18:00

SOČR v pátek zahájí novou sezónu s rezidenčním umělcem Sergejem Chačatrjanem

Autor:

V Dvořákově síni Rudolfina v pátek slavnostně zahájí novou sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Koncert začne v 19:30 hodin. Těleso v čele se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem představí nového rezidenčního umělce – houslistu arménského původu Sergeje Chačatrjana, který se ujme sólového partu v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče. První skladbou večera bude Ouvertura pro smyčce polského skladatele Witolda Lutosławského a závěr bude patřit Symfonii č. 8 G dur Antonína Dvořáka.

 

11

 

Výběr Lutosławského Ouvertury pro smyčce má svůj historický význam a určitý přesah. Autor totiž skladbu věnoval někdejšímu řediteli rozhlasového orchestru, svého času též programovému řediteli Československého rozhlasu, Mirku Očadlíkovi. Navíc, výběr skladby je logickým vyústěním předchozího působení Alexandra Liebreicha v čele Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích, kde se s hudbou polských skladatelů pravidelně setkával. Premiéra se uskutečnila v Praze v listopadu 1949 za řízení Grzegorze Fitelberga, který (do třetice zajímavého propojení) byl v té době také šéfdirigentem katowického rozhlasového orchestru. „Ze stejného období pochází Šostakovičův Houslový koncert č. 1. Autor ho rozepsal roku 1948, v čase neblaze proslulých výpadů Andreje Ždanova, Stalinova blízkého spolupracovníka pro kulturní záležitosti. Nastalé období temné éry v hudebním světě Sovětského svazu se uzavřelo až po pěti letech, se Stalinovou smrtí. Šostakovič koncert raději odložil, s premiérou vyčkal na lepší časy. Věnoval ho Davidu Oistrachovi, s nímž o skladbě intenzivně diskutoval a pod jehož vlivem provedl několik úprav,“ uvádí redaktorka Českého rozhlasu Jitka Novotná a doplňuje, že k premiéře došlo v říjnu 1955 v Leningradu – hrál David Oistrach a Leningradská filharmonie s Jevgenijem Mravinským.

 

8

 

Svou Osmou symfonii napsal Antonín Dvořák v roce 1889. Je známá pod přízviskem „Anglická“. Vzniklo to tím, že autorův hlavní nakladatel Simrock vyžadoval, aby skladba byla menšího rozsahu, protože velké a náročné skladby pro něj nebyly dostatečně rentabilní. Dvořák se proto na tři léta Simrockem rozešel a symfonii vydal u londýnské firmy Novello.

 

12

 

Rezidenční umělec nastávající sezóny SOČRu, Sergej Chačatrjan, získal v roce 2000 první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Jeana Sibelia v Helsinkách a stal se tak historicky nejmladším vítězem této renomované soutěže. Své mimořádné nadání potvrdil o pět let později, když vybojoval zlatou příčku v Soutěži královny Alžběty v Bruselu. Vedle špičkových orchestrů se na pódiích potkává s nejlepšími světovými dirigenty, jakými jsou Herbert Blomstedt, Valerij Gergijev, Gianandrea Noseda, Vasilij Petrenko či Juraj Valčuha. Sergej často hraje v duetu s klavíristkou a svou ženou Lusine. Společně vystoupili na recitálech v londýnské Wigmore Hall, Concertgebouw Amsterdam, Palais des Beaux Arts v Bruselu, Victoria Hall v Ženevě, Carnegie Hall a Alice Tully Hall v New Yorku nebo Philharmonie Luxembourg. Jejich nejčerstvější nahrávka s titulem My Armenia, která vzdává hold arménské hudbě a připomíná sté výročí arménské genocidy, získala cenu Echo Klassik. V Sergejově diskografii se vyjímají také koncerty Sibelia a Chačaturjana s orchestrem Sinfonia Varsovia a Emmanuelem Krivinem nebo oba Šostakovičovy koncerty s Orchestre National de France a Kurtem Masurem. S houslistou se v sezóně orchestru návštěvníci znovu setkají v dubnu roku 2020, kdy opět pod vedením Alexandra Liebreicha přednese sólový part s opusovým číslem 77, tentokrát ovšem v Koncertu pro housle a orchestr D dur Johannesa Brahmse.

 

Foto: Archiv SOČR, Marco Boggreve

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u jeho symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.