KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

SOČR v pátek zahájí novou sezónu s rezidenčním umělcem Sergejem Chačatrjanem english

V Dvořákově síni Rudolfina v pátek slavnostně zahájí novou sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Koncert začne v 19:30 hodin. Těleso v čele se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem představí nového rezidenčního umělce – houslistu arménského původu Sergeje Chačatrjana, který se ujme sólového partu v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče. První skladbou večera bude Ouvertura pro smyčce polského skladatele Witolda Lutosławského a závěr bude patřit Symfonii č. 8 G dur Antonína Dvořáka.

Výběr Lutosławského Ouvertury pro smyčce má svůj historický význam a určitý přesah. Autor totiž skladbu věnoval někdejšímu řediteli rozhlasového orchestru, svého času též programovému řediteli Československého rozhlasu, Mirku Očadlíkovi. Navíc, výběr skladby je logickým vyústěním předchozího působení Alexandra Liebreicha v čele Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích, kde se s hudbou polských skladatelů pravidelně setkával. Premiéra se uskutečnila v Praze v listopadu 1949 za řízení Grzegorze Fitelberga, který (do třetice zajímavého propojení) byl v té době také šéfdirigentem katowického rozhlasového orchestru. „Ze stejného období pochází Šostakovičův Houslový koncert č. 1. Autor ho rozepsal roku 1948, v čase neblaze proslulých výpadů Andreje Ždanova, Stalinova blízkého spolupracovníka pro kulturní záležitosti. Nastalé období temné éry v hudebním světě Sovětského svazu se uzavřelo až po pěti letech, se Stalinovou smrtí. Šostakovič koncert raději odložil, s premiérou vyčkal na lepší časy. Věnoval ho Davidu Oistrachovi, s nímž o skladbě intenzivně diskutoval a pod jehož vlivem provedl několik úprav,“ uvádí redaktorka Českého rozhlasu Jitka Novotná a doplňuje, že k premiéře došlo v říjnu 1955 v Leningradu – hrál David Oistrach a Leningradská filharmonie s Jevgenijem Mravinským.

Svou Osmou symfonii napsal Antonín Dvořák v roce 1889. Je známá pod přízviskem „Anglická“. Vzniklo to tím, že autorův hlavní nakladatel Simrock vyžadoval, aby skladba byla menšího rozsahu, protože velké a náročné skladby pro něj nebyly dostatečně rentabilní. Dvořák se proto na tři léta Simrockem rozešel a symfonii vydal u londýnské firmy Novello.

Rezidenční umělec nastávající sezóny SOČRu, Sergej Chačatrjan, získal v roce 2000 první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Jeana Sibelia v Helsinkách a stal se tak historicky nejmladším vítězem této renomované soutěže. Své mimořádné nadání potvrdil o pět let později, když vybojoval zlatou příčku v Soutěži královny Alžběty v Bruselu. Vedle špičkových orchestrů se na pódiích potkává s nejlepšími světovými dirigenty, jakými jsou Herbert Blomstedt, Valerij Gergijev, Gianandrea Noseda, Vasilij Petrenko či Juraj Valčuha. Sergej často hraje v duetu s klavíristkou a svou ženou Lusine. Společně vystoupili na recitálech v londýnské Wigmore Hall, Concertgebouw Amsterdam, Palais des Beaux Arts v Bruselu, Victoria Hall v Ženevě, Carnegie Hall a Alice Tully Hall v New Yorku nebo Philharmonie Luxembourg. Jejich nejčerstvější nahrávka s titulem My Armenia, která vzdává hold arménské hudbě a připomíná sté výročí arménské genocidy, získala cenu Echo Klassik. V Sergejově diskografii se vyjímají také koncerty Sibelia a Chačaturjana s orchestrem Sinfonia Varsovia a Emmanuelem Krivinem nebo oba Šostakovičovy koncerty s Orchestre National de France a Kurtem Masurem. S houslistou se v sezóně orchestru návštěvníci znovu setkají v dubnu roku 2020, kdy opět pod vedením Alexandra Liebreicha přednese sólový part s opusovým číslem 77, tentokrát ovšem v Koncertu pro housle a orchestr D dur Johannesa Brahmse.

Foto: Archiv SOČR, Marco Boggreve

Josef Zedník

Zpěvák, publicista

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál také na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal). Také pracoval několik let pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Má rád své nejbližší a pejska Endyho. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.



Příspěvky od Josef Zedník



Více z této rubriky