sobota, 14 září 2019 19:00

Opera North v Leedsu nastudovala Řecké pašije

Autor:

„Jediné, co nás samotné odlišuje od uprchlíků nebo žadatelů o azyl je, že máme štěstí…“

„První verze opery je bližší současnému hudebnímu divadlu.“

„Opera North hostuje s Řeckými pašijemi také v dalších britských městech.“

 

1

 

Operní soubor Opera North v Leedsu na severu Anglie má dnes večer na programu premiéru nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů. Stojí za ní dirigent Garry Walker a režisér Christopher Alden. Divadlo nezvolilo autorem přepracovanou „curyšskou“ podobu, ale první verzi díla - takzvanou londýnskou, za skladatelova života neuvedenou, kterou v 90. letech zrekonstruoval a oživil muzikolog Aleš Březina. Měla premiéru v Bregenzu a hrála se už mimo jiné v Londýně či v Soluni a vidělo ji při hostování zahraničních umělců i Brno.

Předlohou pro libreto byl skladateli v padesátých letech román řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný. Poklidný život řecké vsi je narušen náhlým otřesem – na náves přicházejí běženci z vydrancované a opuštěné vesnice a žádají o azyl… „Jde o jednu z velkých oper poloviny dvacátého století, o tom není žádná pochybnost,“ vyjádřil se o Řeckých pašijích režisér Alden. A samozřejmě i téma uprchlíků je nesmírně aktuální a univerzálně sdělné pro každého: „Chceme upozornit, že jediné, co nás samotné odlišuje od uprchlíků nebo žadatelů o azyl je, že máme štěstí….“

 

2

 

Řecké pašije mají silný sociální, až revoluční náboj týkající se lidské solidarity, ale dotýkají se i tématu dvojí morálky a částečně i duchovních otázek. Jsou naplněny strhujícím dramatismem, lyrikou i vážným apelem. Plánované uvedení v druhé polovině 50. let se v Londýně v Covent Garden neuskutečnilo a Martinů pak ze dvou třetin operu napsal znovu a odlišně, způsobem blízkým oratoriím. Premiéru měla po jeho smrti v Curychu v roce 1961. V první verzi je opera víc kaleidoskopicky rozvrstvena, je komplikovaněji, živější, bližší Kazantzakisově barvité předloze.

Druhá verze, kterou zná už několik desetiletí, je podle Christophera Aldena podobná tradičnímu stylu velkých oper, zato první je bližší současnému hudebnímu divadlu, včetně většího množství dialogů střídajících se s hudbou. Martinů podle něj v tomto díle výrazně zkouší rozšířít hranice operní formy; je to vzrušující – a proto se Alden rozhodl Řecké pašije inscenovat, a právě v první verzi.

 

3

 

Běžné denní starosti několika mužů a ženy, vybraných právě knězem pro nadcházející pašijové hry, se vytrácejí: síla jejich víry a jejich přidělené role začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Zejména ovčák a snílek Manolios prožívá strašný boj o zpodobení Krista… Příběh končí tragédií, smiřující obětí – jako v Bibli. „Jako dva potůčky krve procházejí dílem dvě velká témata: lidské dědictví křesťanských ctností a závazky člověka vůči humanitě,“ charakterizoval Martinů námět opery.

Během podzimu se uskuteční šest dalších představení. Opera North hostuje s  inscenací "Greek Passion" také v dalších britských městech.

 

veb-Leeds-DSC0372

 

Foto: operanorth.co.uk, Petr Veber 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.