„Není to nymfomanie. Nabokov nabízí až filozofický pohled v tradici ruských autorů.“

„Skladatel knihu četl v autorově vlastním ruském překladu, který byl v Sovětském svazu v té době zakázaný.“

„Inscenační tradice ještě neexistuje, podle dirigenta jde o složitý úkol.“

Česká premiéra opery Lolita skladatele Rodiona Ščedrina je v rukou mladého ruského dirigenta Sergeje Nellera, slovenské režisérky Slávy Daubnerové a scénografa Borise Kudličky. Hudební dílo vzniklo před čtvrtstoletím na motivy stejnojmenného knižního bestselleru rusko-amerického autora Vladimira Nabokova o vášnivém vztahu vzdělaného čtyřicátníka k nezletilé dívce. Inscenaci uvidí publikum poprvé 3. a 5. října ve Stavovském divadle a do 10. ledna se uskuteční ještě sedm dalších představení.

„Lolita není jen příběhem zralého muže a sexuchtivé dvanáctileté dívky. Je v ní skryto tajemství, není to vůbec jednoduchá kniha. Není to nymfomanie. Ve skutečnosti nabízí až filozofický pohled v tradici ruských autorů – je pokusem o uchopení podstaty krásy a ženské přitažlivosti,“ řekl v Praze novinářům Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý. Nabokovův román vyšel v 50. letech anglicky a vzbudil kontroverze. Skladatel ho četl nelegálně v autorově vlastním ruském překladu, který byl v Sovětském svazu v té době zakázaný. Lolita má dvě filmové podoby a stala se předlohou k muzikálu a činohře. V Rusku vyšla kniha oficiálně až po roce 1990.

Skladatel poznamenal, že anglická a ruská verze se dost liší – jsou to podle něj v podstatě dvě různé knihy. Operu Lolita, mnohovrstevný příběh, v němž se prolínají témata smyslnosti, lásky a hříchu, složil na své vlastní libreto z podnětu Mstislava Rostropoviče, který pak dirigoval její světovou premiéru v roce 1994 ve Stockholmu. V Rusku se hrála pouze v roce 2003 v Permu na Urale, Mariinské divadlo v Petrohradu uvedlo pod taktovkou Valerije Gergijeva jen jedno dějství, a to koncertně. V roce 2011 uvedlo Ščedrinovu Lolitu divadlo ve Wiesbadenu v Německu.

„Inscenační tradice ještě neexistuje, jde o složitý úkol,“ konstatoval dirigent Sergej Neller. Partituru charakterizoval jako dynamickou, přitažlivě napsanou, plnou napětí. „Rád bych, aby posluchač vnímal operu Rodiona Konstantinoviče jako esteticky krásnou. Je to melodická, lyrická hudba – a chci zdůraznit, aby právě to vyniklo,“ dodal.

Titulní roli v Praze ztvární sopranistka Pelageya Kurennaya. Lolita se podle jejích slov nepodobá žádné z postav, které dosud hrála: „Démon s tváří dítěte… Ale nechci ji hrát dětskou, snažím se v ní najít tajemství, jít do hloubky.“ Ze Ščedrinovy hudby má pěvkyně při zkouškách podle svých slov husí kůži. „Den za dnem se do jeho hudby víc a víc zamilovávám,“ prohlásila.

Romanopisci a básníkovi Nabokovovi, jehož život se uzavřel v roce 1977, přinesla Lolita po počáteční vlně odporu celosvětový věhlas. V tvorbě Rodiona Ščedrina je Lolita páté jevištní dílo inspirované ruskou literaturou – postupně napsal operu Mrtvé duše a balety Anna Karenina, Racek a Dáma s psíčkem. Jeho patrně nejslavnějším dílem je nicméně baletní adaptace Bizetovy Carmen, kterou vytvořil v roce 1967 pro svou ženu, primabalerínu Maju Pliseckou.

Foto: Hana Smejkalová, archiv ND