středa, 07 srpen 2019 09:04

Festival J. C. F. Fischera připomene odkaz Petra Ebena

Autor:

 

Na Karlovarsku se pátým rokem koná Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera, nesoucí jméno barokního skladatele, krásenského rodáka. V kostele Církve československé husitské v Karlových Varech se ve čtvrtek večer sejdou mezzosopranistka Eva Garajová, violistka Kristina Fialová a varhanice, ředitelka i dramaturgyně přehlídky Michaela Káčerková. Festivalový koncert je benefiční, na podporu hospiců husitské diakonie, a zároveň je poctou Petru Ebenovi. Vedle Bachovy hudby právě od něj zazní tři skladby – Písně nelaskavé, Píseň Rút a Fantazie Rorate coeli.

 

1

 

Petr Eben by se letos dožil devadesáti let. Jeho odkaz je ceněn zejména varhaníky, ale jedním z nejhranějších českých skladatelů druhé poloviny 20. století je i díky dalším žánrům. Zemřel v roce 2007 ve věku 78 let. Vzpomíná se na něj jako na mimořádně vzdělaného, kultivovaného a laskavého člověka, jehož rozhled a zájmy přesahovaly hudební oblast. Byl umírněným novátorem, samoúčelně neexperimentoval. Nevzdal se hudebních motivů a melodií. Každá jeho skladba měla originální téma a řešení. Doménou mu zůstala práce se slovem. Často se pro inspiraci obracel k látkám z minulosti, k literatuře a výtvarnému umění. Písně nelaskavé pro alt a violu na texty Tadeusze Rózewicze, Endre Adyho, Anny Achmatovové a Vítězslava Nezvala vyjadřují samotu nelaskavých lidských vztahů, ale v závěrečné písni přidávají naději. Píseň Rút pro alt a varhany má za předlohu starozákonní knihu Rút. Fantazie pro violu a varhany Rorate coeli (Rosu dejte, nebesa) využívá jako téma adventní zpěv z repertoáru gregoriánského chorálu.

Z Bachova odkazu zazní na tomto koncertě Sonáta G dur z doby jeho působení u dvora v Köthenu, Preludium a fuga a moll z výmarského období a árie „Erbarme dich, mein Gott“ z Matoušových pašijí, které zazněly poprvé v Lipsku v roce 1729.

Mezzosopranistka Eva Garajová studovala v Bratislavě a vystupuje sólově, s orchestry a v opeře v Čechách i na Slovensku. Je zakladatelkou komorního cyklu Pražské múzy a uměleckým garantem festivalu v Karlově Studánce v Jeseníkách. Mladá violistka Kristina Fialová, která se bude podílet na uvedení Ebenovy hudby, je oceňovanou sólistkou i komorní hráčkou. Michaela Káčerková koncertuje v tuzemsku, a to sólově i se sbory, orchestry a barokními ansámbly, ale stejně tak jezdí do sousedních zemí, také do Itálie, Francie, Spojených států a Japonska.

 

11

 

Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) pocházel z Krásna na Chebsku, tehdy se obec jmenovala Schönfeld. Studoval na piaristickém gymnáziu v Ostrově nad Ohří, kde nějakou dobu pak působil v šlechtických službách, velkou část života však nakonec strávil u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Tamní orchestr dobových nástrojů Ensemble Rastatter Hofkapelle byl letos v červnu hostem festivalu. V Ostrově nad Ohří v kostele Zvěstování Panny Marie uvedl několik Fischerových duchovních i instrumentálních děl. Další koncerty - například Kvarteta Apollon, Ensemble Hilaris nebo varhaníka Waclawa Golonky - se letos uskutečnily v Krajkové, v Jáchymově a Rudné.

 

9

 

Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie. K dispozici jsou v okolí dobré nástroje, včetně krásných romantických varhan v karlovarském kostele sv. Petra a Pavla, který postavili v 19. století německy hovořící luteráni a který dnes užívá Církev československá husitská. Festival pomáhá upozorňovat na existenci historických nástrojů, na jejichž údržbu a mnohdy i záchranu je třeba získávat peníze.

Závěrečný koncert festivalu je ohlášen na 29. srna do Císařských lázní v Karlových Varech. Karlovarský symfonický orchestr zahraje pod taktovkou Jakuba Kydlíčka jednu z Fischerových suit a Vodní hudbu Georga Friedricha Händela. Ve čtvrtek 5. září se však koná ještě festivalový „Epilog“Jiří Bárta v kostele sv. Petra a Pavla v Karlových Varech zahraje šest Bachových suit pro sólové violoncello.

 

12

 

10

 

Foto: Archiv festivalu, archiv Klasika plus

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.