středa, 17 červenec 2019 12:00

Vivaldiho barokní opera na námět z české mytologie zazní v pátek v Praze

Autor:

V pátek se uskuteční na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao (O založení Prahy Libuší a Přemyslem) z roku 1734. Autorem libreta je Antonio Denzi, který využil hudbu Antonia Vivaldiho. Hrát se bude v mobilním divadle Florea Theatrum, které před pěti lety založil soubor Musica Florea. Představení začne v 21:00 hodin.

 

197-Mus-Florea

 

Opera Praga nascente da Libussa e Primislao zazněla v Praze poprvé v roce 1734, kdy ji v tehdejším Sporckově divadle uvedl impresário Antonio Denzi. V opeře vystupují postavy z české mytologie (Libuše, Přemysl, Vlasta, Šárka, Ctirad) a dvě komické figury (zdánlivě hluchoněmé páže-špion Lesbín a Přemyslova služka Dievíra). Vedle známých námětů, jako je stavba Prahy, Libušina věštba, vyslání koně za Přemyslem nebo dívčí válka, nechybí zápletky, intriky a další prvky barokního hudebního dramatu. 

 

197-Florea-Theatrum---Phasma-Dionysiacum-Pragense---Letn-scena-HAMU2017

 

Antonio Vivaldi není originálním autorem hudby k této opeře. Na rozdíl od Denziho libreta (nachází se v knihovně Národního muzea) se totiž hudba nedochovala. Víme ale, že Praga nascente bylo tehdy zcela obvyklé pasticcio, tedy opera vytvořená z již existujících árií různých skladatelů, včetně právě Antonia Vivaldiho, jehož hudbu Denzi běžně využíval a byl s ním v kontaktu. Denzi a Vivaldi se poznali v roce 1716 v benátském divadle San Moisé a poté, co Denzi přesídlil do Prahy, stal se Vivaldi jeho dodavatelem hudby. V Praze tak zněly celé Vivaldiho opery (dokonce i v premiéře, např. Argippo, Doriclea nebo Alvilda regina de Goti), ale i jejich části zakomponované právě do pasticcií,“ uvádějí o vzniku opery pořadatelé a doplňují: „Novodobou hudební rekonstrukci tohoto díla na čistě Vivaldiho hudbu vytvořil nyní Eduardo García Salas po rozsáhlém výzkumu Vivaldiho árií a po konzultacích s předními odborníky. V představení se objeví i baletní prvek, a to tanec českých Amazonek v choreografii Andrey Miltnerové, která je současně režisérkou inscenace.“ 

 

197-Florea-Theatrum---Phasma-Dionysiacum-Pragense---Letn-scena-HAMU-2017

 

Libuši (Libussa) ztvární Sylva Čmugrová, Přemysla (Primislao) Michaela Šrůmová, Vlastu Španělka Marta Infante, Ctirada (Stirado) Hasan El Dunia a v dalších rolích se objeví Manuel Gómez Ruiz, Lucia Knoteková, Eva Bennet a Filip Dámec. Taneční složku opery budou mít na starosti Romana Konrádová a Lenka Breeding. Malý sbor a orchestr Musica Florea řídí jeho umělecký šéf Marek Štryncl.

 

Florea-TheatrumValtice13

 

Musica Florea se rozhodla vytvořit světově unikátní projekt mobilního barokního divadla Florea Theatrum v roce 2014. Jeho základem je převozná dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními  technologiemi  vrcholného baroka. Po vizuální stránce je založena na esteticky působivém efektu hloubkové perspektivy, který je vytvářen důmyslnou kombinací bočních kulis, prospektů a sufit. Bohatost rozličných dekorací, historická malířská technika, původní osvětlení založené na součinnosti svíčkových a zrcadlových systémů, to vše autenticky zpřítomňuje poetiku jevištní architektury historických divadel. Vzorem se staly po několik staletí dochované, popřípadě dle dobových parametrů obnovené scénické konstrukce a divadelní mašinérie v Českém Krumlově, Litomyšli nebo ve švédském královském paláci v Drottningholmu. Scénu je možné adaptovat do existujících divadel nebo větších sálů - a s jednoduchým zastřešením též do venkovních prostor. I mimo historické budovy tak umožňuje plně autentické provozování barokních a klasicistních oper, melodramat, baletů, školských her a činohry typu commedia dell´arte. Zároveň je otevřena novým alternativním jevištním projektům.

 

 

Foto: Musica Florea

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se příblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u Symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení) a vícezdrojové financování (dotace, granty). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.