středa, 03 červenec 2019 08:45

Divadlo F. X. Šaldy v příští – 136. sezoně

Autor:

Třemi operními tituly, čtyřmi symfonickými koncerty, jedním operním gala a třemi baletními představeními vstoupí do sezóny 2019/2020 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Slavnostní zahájení nadcházejícího divadelního roku sezony proběhne na Náměstí dr. Edvarda Beneše 8. září v 19:30 hodin. Diváci uvidí kabaret SIALská trojčata a dozví se výsledky ankety Liberecká Thálie.

 

20

 

20. prosince tohoto roku bude mít v Šaldově divadle premiéru opera Leoše Janáčka Příhody Lišky Bystroušky. Dramaturgie se ujme Vojtěch Babka, režie Linda Keprtová, scénu vytvoří Michal Syrový a kostýmy Tomáš Kypta. Choreografii připraví Ladislava Košíková, sbormistryní bude Anna Novotná Pešková a hudbu bude od dirigentského pultu řídit Martin Doubravský. Spoluúčinkovat bude Dětský pěvecký sbor Severáček se sbormistryní Silvií Pálkovou a balet divadla. Pro liberecké publikum byla opera naposledy nastudována v roce 2003. 

Další premiérou – plánovanou na 6. března příštího roku – bude Mozartův Don Giovanni v režii Maďarky žijící a působící v nedaleké Žitavě a Zhořelci, Dorotty Szalmy. Scénu a kostýmy vytvoří David Marek, dramaturgyní bude Linda Keprtová a sbormistryní bude opět Anna Novotná Pešková. Hudebním garantem opery bude dirigent Stanislav Vavřínek. V Liberci je poslední nastudování opery Don Giovanni datováno v roce 1991. 

 

1

 

Operou, kterou liberecké divadlo připraví vůbec poprvé, budou Lovci perel Georgese Bizeta. Premiéru bude mít 29. května příštího roku, a to v režii Ladislavy Košíkové. Scénografem bude Svatopluk Sládeček, kostýmy navrhne Markéta Sládečková a sbor připraví tradičně Anna Novotná Pešková. Dramaturgie bude v rukou Lindy Keprtové a hudebně operu nastuduje a povede Martin Doubravský. I na této inscenaci se bude podílet baletní soubor DFXŠ. „Skladatel Georges Bizet je sice v operním povědomí znám díky své pozdější opeře Carmen, avšak jeho opera Lovci perel z roku 1863, byť v českých zemích méně uváděná, podtrhuje skladatelovy kvality neméně významně, jako již výše zmíněná Carmen. Lovci perel vypráví komorní příběh na pozadí dominantních sborových scén a nejznámější tenorovou árii z tohoto díla „Je crois entendre…“ má v uchu snad každý posluchač vážné i nevážné hudby - nutno říci, že i díky nekonformnímu zpracování Davida Gilmoura,“ doplňuje divadlo.  

Symfonické koncerty divadlo naplánovalo na 6. a 7. října v Malém divadle, dále na 4. února a na 28. března příštího roku v Šaldově divadle a operní galakoncert na 2. listopadu tohoto roku tamtéž. 

Nová divadelní sezóna přináší řadu změn v baletním souboru. Po odchodu šéfky baletu Aleny Peškové se vedení ujme Marika Hanousková. Soubor také přijal řadu nových, nejen zahraničních tanečníků, zůstává ale i nadále patnáctičlenný. Baletní sezona začne 15. listopadu v Šaldově divadle, a to představením Sluha dvou pánů na Goldoniho téma. Autorkou režie a choreografie bude Alena Pešková a hudební stránku připraví pianista, aranžér a skladatel Michal Vejskal„Carlo Goldoni napsal tuto hru v roce 1745 jako commedii dell'arte – komedii typů. I my využijeme tyto komediální typy (a že jich v souboru máme!), jen možná budeme trochu připomínat filmovou grotesku 20. let 20. století. Ano, budeme němí… Ale jazzová hudba, tanec, akrobaticko-komické situace a výrazy tváří hodně napovědí,“ předznamenávají autoři inscenace. 

 

5

 

Taneční drama dle předlohy stejnojmenného filmu režiséra Miloše Formana natočeného podle scénáře Petera Shaffera Amadeus bude mít premiéru 3. dubna v příštím roce. Autorem režie a choreografie je jeden z nejvýznamnějších slovenských choreografů a režisérů, tanečník Ján Ďurovčík, který se do Divadla F. X. Šaldy vrací po několika letech a spolupráce s ním je pro liberecký balet velkou výzvou. Představení s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta autoři popisují takto: „Amadeus nás přenese do roku 1781 na císařský dvůr Josefa II, kde je dvorním a velmi oblíbeným císařským skladatelem Antonio Salieri. V téže dobu přichází ke dvoru nesmírně hudebně talentovaný, avšak rozpustilý floutek Mozart a Salieri si s velkou bolestí uvědomuje, že jeho um se tomu Mozartovu ani zdaleka nepřibližuje. Dohnán žárlivostí spřádá intriky a snaží se Mozarta na vídeňském dvoře zničit. Umlčí Salieri největšího klasicistního skladatele jednou pro vždy?“ 

 

3

 

Taneční drama dle dramatu maďarského spisovatele Ference Molnára Liliom se publiku poprvé představí 12. června 2020 v Malém divadle. Autorkou režie a choreografie je dlouholetá členka libereckého baletního souboru, japonská tanečnice Rie Morita a hudbu složila v Japonsku velmi oblíbená a známá skladatelka Hiyoko Takai„Liliom  je dílo, které je dobře známé jako předloha pro Broadwayský muzikál Carousel. Příběh bývá obvykle interpretován jako velmi dramatický, temný a násilný, ale v našem představení se příběh zaměří nejen na tato dramatická témata, ale také na čistou lásku mezi Liliomem a jeho ženou Julií. Všechno špatné chování Lilioma pramení z jeho romantické lásky k Julii, která neutichá ani po jeho smrti. Představení ukáže divákům dramatický milostný příběh s originální hudbou,“ slibují pořadatelé. 

Kvůli probíhající rekonstrukci vzduchotechniky bude historická budova Šaldova divadla první dva měsíce sezony uzavřená, část podzimu se proto bude hrát jen v Malém divadle.

 

Foto: archiv divadla

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u jeho symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.