Už jen necelý týden zbývá do poslední operní premiéry letošní sezóny v Národním divadle Brno. A dramaturgie si schovala v rukávu skutečnou lahůdku: v pátek 14. června uvede dvě jednoaktová díla, Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. Bude to zároveň příležitost vidět jevištní práci jednoho z předních českých režisérů Davida Radoka, který se do Brna vrací po nevšední inscenaci Modrovousův hrad/ Očekávání, která se s velkým úspěchem hrála naposledy loni na podzim. V hlavních rolích vystoupí Jana Šrejma Kačírková a Magnus Vigilius.
David Radok se tentokrát vydá do světa snů a iluzí, aby pokračoval ve zkoumání vztahů muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů. „Pro mě je zajímavé to, že se spojí dva příběhy, které na povrchu spolu nesouvisí, ale kde se dá najít nějaký společný jmenovatel a vytvořit z dvou příběhů jeden příběh, tak že to je jedna historka. Protože Julietta je vyloženě jedna z mála čistě surrealistických oper, zatímco Poulencův Hlas se většinou škatulkuje a kategorizuje do realismu, což si nemyslím, že je úplně pravda. Já si myslím, že Poulencův Hlas je surreálný, možná ještě více než Martinů. Ten společný jmenovatel pro Juliettu a pro Poulencův Lidský hlas jsou dvě věci. Je to iluze a je to čas. Ta iluze je v tom, že my si vytváříme iluzi o lidech, které potkáváme, o lidech, do kterých se zamilujeme, o lidech, se kterými žijeme, ale my máme i vlastní iluzi o sobě samých,“ vysvětluje David Radok, který je navíc i autorem scénografie. Jeho výtvarný koncept je spjatý s dílem dánského malíře Vilhelma Hammershøie (1864–1916). Jeho obrazy si pohrávají se světlem a stínem v tlumených odstínech tmavých barev a mají atmosféru napětí i tajemství.
Inscenace vznikla v koprodukci se švédskou operou v Göteborgu, a hudebně ji nastudoval šéfdirigent Janáčkovy opery NdB Marko Ivanović. V hlavní roli se představí Jana Šrejma Kačírková, která ztvární jak postavu Juliette, tak Ženu v Lidském hlasu. Na brněnské jeviště se také vrací vynikající dánský tenorista Magnus Vigilius, a to v roli Michela. Dalších rolí se ujali Roman Hoza, Josef Škarka, Eva Novotná a další.
Obě opery, surrealistická Juliette Bohuslava Martinů a Lidský hlas Francise Poulenca, zavádějí diváka na pomezí snu a reality. V případě díla Bohuslava Martinů zazní jen výběr, který skladatel připravil v roce 1939 k uvedení ve francouzském rozhlase. Zvolil scénu v lese, vzpomínky a finále v kanceláři snů, které pocit neskutečného a snového světa Michel a Juliette ještě umocňují. K uvedení v rozhlase vzhledem k vypuknutí 2. světové války nikdy nedošlo a Tři fragmenty z Juliette tak poprvé zazněly jen na koncertním provedení s Českou filharmonií v roce 2008. Jejich provedení na jevišti Janáčkova divadla tak bude českou scénickou premiérou.
Poulencovo monodrama Lidský hlas z roku 1958 vzniklo na základě stejnojmenné hry Jeana Cocteau z roku 1930 a přináší vlastně absurdní až surrealistickou situaci, kdy sledujeme telefonický hovor ženy, se kterou se rozešel milenec, jejich poslední rozhovor. Slyšíme ale jen jednu stranu. Zdrcená žena pomýšlí na sebevraždu, ale poruchový pařížský telefonní servis hovor neustále přerušuje. Lidský hlas napsal Francis Poulenc pro sopranistku Denise Duval, která byla dlouholetou vynikající interpretkou jeho děl. Navíc skladatelova znalost zpěvaččina bouřlivého milostného života údajně vnesla do díla řadu specifických detailů. V mnohém se také odráží i Poulencova osobní zkušenost se zneužíváním prášků na spaní a antidepresiv. Na celý monolog se tak dá nahlížet jako na situaci, kdy nevíme, co je ještě skutečnost a co pouhá halucinace telefonující ženy.
Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas uvede divadlo v této sezóně po čtvrteční premiéře ještě třikrát, a to 16., 25. a 26. června.
Foto: Marek Olbrzymek, Jiří Sláma/mestohudby.cz
