Soutěž pro mladé talentované hudebníky a na ni navazující festival nazvaný Dny Bohuslava Martinů, to je náplň několika dnů na konci listopadu a počátkem prosince, za nimiž v Praze už devětadvacátým rokem stojí Nadace Bohuslava Martinů. Koncerty se konají především v sídle AMU v Lichtenštejnském paláci, ale také v Rudolfinu.
Nejvíce prostoru pořadatelé věnují hudbě Bohuslava Martinů v kontextu první poloviny dvacátého století, ale v programech figuruje i romantická klasika. Zároveň jde o příležitost setkat se sólisty ze současné mladší špičky, jakými jsou houslista Jan Mráček, pianisté Marek Kozák a Lukáš Klánský nebo violoncellista Václav Petr, i s příslušníky dalších generací: s pianisty Martinem Kasíkem či houslistou Ivanem Ženatým, jemuž nadace předá svou pamětní medaili. Vystoupí rovněž renomované komorní soubory a přední tuzemské orchestry.
Ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu při České filharmonii bude v rámci festivalu uspořádán koncert Českého noneta, souboru, který letos slaví sto let a první koncert měl v lednu 1924. Ve Dvořákově síni Rudolfina devítičlenný komorní ansámbl zahraje 6. prosince díla Louise Spohra, Witolda Lutosławského a Josefa Bohuslava Foerstera a Nonet č. 2 Bohuslava Martinů, který byl napsán přímo pro České noneto.
Těžištěm programu České filharmonie a dirigenta Tomáše Netopila bude 7. prosince koncertní uvedení operní jednoaktovky Ariadna od Bohuslava Martinů.
Festivalu od 23. do 26. listopadu tradičně předchází Soutěž Nadace Bohuslava Martinů. Absolutní vítězové loňského ročníku, jimiž jsou houslista Kristian Mráček a Trio Gaudium, se publiku připomenou na koncertě laureátů 26. listopadu v Sále Martinů, a to společně s těmi, kteří se stanou těmi nejlepšími v letošní soutěži. Klání se uskuteční ve dvou kategoriích – Klavír a Komorní soubory bez klavíru.
„Usilujeme o propagaci Bohuslava Martinů, české hudby a klasiky vůbec,“ řekla na dnešním setkání s novináři předsedkyně správní rady nadace Stanislava Střelcová. Letos v listopadu se podle ní připomíná 45 let od úmrtí Charlotty Martinů, která přežila svého manžela o devatenáct let a po celou tu dobu věrně propagovala jeho dílo. V roce 1977 převedla autorská práva z provozování a tištění děl svého muže na Bohuslav Martinů Stiftung v Basileji a výrazně a zásadně i na Nadaci Bohuslava Martinů v Praze, o jejíž vznik se významně zasloužila.
Charlotte Martinů zemřela ve Francii, ale odpočívá na základě svého přání v hrobce rodiny Martinů v jeho rodné Poličce. Ostatky jejího manžela tam byly převezeny z hrobu na pozemku dirigenta a mecenáše Paula Sachera ve Švýcarsku v roce 1979.
V roce 2029 uplyne sedmdesát let od úmrtí Bohuslava Martinů. V hudebním byznysu se stane takzvaným „volným“ autorem – pořadatelé a interpreti přestanou platit autorská práva. Hrát volné autory je levnější, dá se čekat, že zájem o jeho dílo razantně stoupne. Nadace Bohuslava Martinů ovšem přestane být příjemcem peněz z celého světa za provozování jeho díla a přestane mít tak široké možnosti, jaké má nyní v podpoře vydávání jeho děl, vzniku knih, natáčení dokumentárních filmů nebo v podporování živého uvádění děl.
Foto: archiv festivalu a interpretů
