Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

veb-DSC3378-2

„Úctyhodný pianistický výkon, nebojácná dramaturgie a zajímavý příklad možného kompozičního uvažování.“

„Houslová sekce ani na vteřinu nesmí znít po jednotlivcích, ale musí tvořit jen a jen naprosto homogenní celek.“

„Realitou je i akustika hotelového sálu, přece jen ne ideálního.“

Karlovarský symfonický orchestr vstoupil do 187. sezóny koncertem, kterým v pátek současně přispěl do programu místního Dvořákova karlovarského podzimu. Za řízení Jiřího Štrunce zazněla předehra Karneval a Anglická symfonie. Publikum v sále Grandhotel Ambassador bylo vedle toho ještě svědkem premiéry 2. klavírního koncertu Karla Šimandla, hudebníka s městem spojeného pedagogickým působením i praxí výkonného umělce.

 
Matthias-Ziegler

„Smetanu a Dvořáka vnímám jako méně pražské skladatele než Zemlinského. Jsou hodně ´čeští´, ale on je opravdu ´pražský´.“

„Když zblízka člověk vnímá zdejší přírodu, tak potom víc chápe ideje, které stojí za Smetanovou Vltavou a za českou hudbou vůbec.“

„V Praze jsem se docela hodně stavěl za objednávky nových děl u současných skladatelů.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu je Alexander Liebreich od roku 2018. V pátek 1. října v Rudolfinu řídí zahajovací koncert abonentních programů. Rozhodnutí rozhlasu, že tato sezóna bude v Praze jeho poslední, bylo v zimě překvapivé, i proto, že vzhledem ke koronakrizi nemohl zatím ze svých představ uskutečnit zdaleka vše… Německý umělec, jehož prarodiče žili v Brně, tím pádem sice kývl na nabídku z Valencie, ale jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, s Českou republikou má spojenu ještě řadu snů, které by chtěl naplnit.

 
DP2121-9HrusaMracekBambergwebres35cPetraHajska

„Houslový koncert se vcelku nevýbojně drží ducha pozdního romantismu, ale není třeba hned mluvit o eklekticismu. Je svůj, je Korngoldův.“

„Jan Mráček už není žádný ´mladý příslib´, ale vůdčí osobnost své generace.“

„Posluchači se ´chytli´ i tentokrát, ale nevadilo. Interpretace celého setu Slovanských tanců si tento předčasný aplaus zasloužila.“

Druhý koncert Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha se nesl v lehčím duchu než ten nedělní s Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou. Tentokrát zněla díla Vítězslava Nováka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Šéfdirigent tělesa Jakub Hrůša potvrdil, že spolu mají vzácné detailní porozumění. Bavorskému orchestru to umožňuje i přímo v Praze – v „jámě lvové“ – zahrát i tak speciální záležitost světového repertoáru, jakou jsou Slovanské tance. S výsledkem, za který by se nemusel stydět žádný český orchestr.

 
506

„Společně vystupujeme už přes čtyřicet a Dvořákův kvintet jsme za ta léta hráli po celém světě.“

„Je druhým zahraničním umělcem, který ocenění získal.“

„Na Dvořákově Praze vystoupí ještě v pátek, a to jako sólista i dirigent koncertu České filharmonie.“

Na festivalu Dvořákova Praha vystoupili v pondělí s rezidenčním umělcem Andrásem Schiffem členové Panochova kvarteta. Zazněly oba klavírní kvintety Antonína Dvořáka a jeho Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Pianista obdržel Cenu Antonína Dvořáka 2021, kterou uděluje Akademie klasické hudby. Převzal ji v závěru festivalového večera ve Dvořákově síni z rukou loňského laureáta, dirigenta Jakuba Hrůši.

 
IV2635

„V orchestru panovalo bezvýhradné soustředění, z pódia se linula jemná, čistá krása, tresť hudební lyriky.“

„Kateřině Kněžíkové se podařilo velmi přesně a působivě vyjádřit usmířenou, zklidněnou náladu textů.“

„Jakub Hrůša se za Foersterovu symfonii postavil vášnivě zaujatým způsobem.“

Promyšleně sestavený program, orchestr hrající jako hodinky, dirigent v ideálním průsečíku kultivovanosti, energie a muzikality, sólistka vyzařující odzbrojující čistotu emocí. Takový byl první ze dvou koncertů Bamberských symfoniků na festivalu Dvořákova Praha. V neděli večer zněla v Rudolfinu v jejich podání Mahlerova, Straussova a Foersterova hudba. Dirigoval Jakub Hrůša, zpívala Kateřina Kněžíková.

 

Větší cykly, příležitostné skladby i několik kuriozit, to vše obsahuje kompletní nahrávka sólového klavírního díla Antonína Dvořáka, která se do celosvětové distribuce dostane 24. září. Na CD je natočil pianista Ivo Kahánek. Vzpomíná nyní na stres vyplývající z nutnosti nahrát během pouhých tří jarních měsíců roku 2021 pět hodin hudby, ale v paměti mu zůstává i řada příjemných pocitů. Patří k nim možnost nového pohledu na známější kusy i objevování některých takřka neznámých hudebních drahokamů. Jak říká, Dvořák má v klavíru mnohdy stejně skvělé nápady jako v symfoniích, ale někdy je nedokáže – ale možná ani nechce – odít do toho „úplně vrcholného šatu“. Ivo Kahánek má rád Suitu A dur, nádherným dílem jsou podle něj Poetické nálady, ale svěží jsou například i rané Silhouety, které také rozhodně bude nadále zařazovat na svůj koncertní repertoár. A nakonec odpovídá i na otázku, jestli v budoucnu nenatočí nějaký další komplet, například klavírních děl Josefa Suka

 

 

2002

„Sál, kde si Brňané konečně poslechnou Janáčkovu Glagolskou mši nebo rapsodii Taras Bulba v té zvukové podobě, jak ji autor zamýšlel.“

„Zcela konkrétní podoba nástroje a jednotlivých píšťal vzejde až z výběrového řízení.“

„Cena varhan se bude pohybovat v řádu desítek milionů korun.“

První nové koncertní varhany pro první zcela novou klasickou koncertní síň v Česku po sto letech. Právě těmi má být za několik let nástroj v Janáčkově kulturním centru, v uvažovaném sídle Filharmonie Brno. Sál se má začít stavět příští rok v létě a na varhany vyhlásilo město veřejnou sbírku.

 
Patrick-Hrlimann

„Ve Foersterově symfonii jde o velmi osobní prožitek duchovních hodnot, spíše o spiritualitu než náboženskost.“

„Zahrál jsem si taky po mnoha letech veřejně na klavír!“

„Prožitek a vědomí, že přivádíte na svět něco, co tu ještě nebylo, je v určité rovině ještě řádově cennější, než připomínání hodnot minulosti.“

Na Dvořákově Praze dnes večer zahrají Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Otevřou Mahlerovou, Straussovou a Foersterovou hudbou svou rezidenci na festivalu, společnou s Českou filharmonií. Představí se při ní ještě v úterý, a to s Janem Mráčkem, sólistou Korngoldova Houslového koncertu. Jakub Hrůša v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje Foersterovu Symfonii „Veliká noc“, zamýšlí se nad soudobou hudbou, prozrazuje, co všechno ho čeká po pražských koncertech, ale také vzpomíná na svá letní účinkování u Berlínských filharmoniků, na festivalu v Lucernu… a na Ševčíkově akademii v Horažďovicích.

 
102

„Dennis Russell Davies začíná svou čtvrtou brněnskou sezónu. Blízká je mu moderní hudba. Bezezbytku romantickým básníkem není.“

„Báseň Z českých luhů a hájů přinesla proměnu, mnohem větší obraznost.“

„Koncert připomněl, jak krásné jednou bude, až se toto těleso dočká svého vlastního sálu.“

Filharmonie Brno po šesti letech uvedla Smetanovu Mou vlast. S celým cyklem symfonických básní se šéfdirigent Dennis Russell Davies potkal poprvé. Společně se s úkolem vypořádali dostatečně poutavě a zajímavě, navzdory akustice, kterou mají pro koncerty na jevišti Janáčkova divadla k dispozici. A velkým kladem pátečního večera bylo vyprodané auditorium.

 
101

„Sólista hrál Haydna hravě a rozšafně a jejich spolupráci bylo radost sledovat.“

„Sommerova skladba si vtipně, ale nepřeháněně pohrává s dvořákovskými motivky a je posluchačsky vděčná.“

„Mladí udělali kus práce a zahráli opravdu profesionálně.“

Skvěle zahraný Čajkovskij, posluchačsky vděčně koncipovaná nová současná skladba a zdařilý doprovod mezinárodně úspěšného mladého violoncellisty… Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy při úterním koncertě mezinárodního hudebního festivalu prokázali v Rudolfinu velký talent a dosvědčili i značnou píli. Publiku nabídli plnohodnotný program, žádnou studentskou akci. Samozřejmě z velké části i díky dirigentu Tomáši Netopilovi, který za jejich přípravou stál při Letní hudební akademii Kroměříž a pak i nyní v posledních dnech v metropoli.

 
Strana 1 z 91