Vyhlašujeme soutěž o CD.
Český rozhlas vydává nové CD s filmovou hudbou skladatele Václava Trojana. Unikátní nahrávka vznikla u příležitosti obnovené premiéry světově proslulého loutkového filmu režiséra Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“, který živě doprovází Symfonický orchestr Českého rozhlasu a tamní Dětský pěvecký sbor. Sólisty jsou sopranistka Patricia Janečková a tenorista Richard Samek, řídí Jan Kučera. Vypravěčem je Petr Štěpánek.
„Doufáme pevně, že v září se festival uskuteční v plánované podobě a především s diváky.“
„Uvedení Dvořákova oratoria je součástí celotýdenních oslav 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, které vyvrcholí na Tetíně u Berouna.“
„Pro zahajovací koncerty má přijet orchestr Filarmonica della Scala.“
Kombinaci českých a zahraničních interpretů nabízí zveřejněný program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Pořadatelé vycházejí z předpokladu, že takovou koncepci letos v září pandemická situaci už dovolí. Loni tou dobou zorganizovali jiný než původně připravený program a svěřili ho do rukou tuzemským umělcům, protože mezistátní kontakty nebyly v potřebné míře možné. Pozornost se letos soustředí na provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále sv. Víta, ale také na hostování několika špičkových zahraničních orchestrů.
„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“
„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“
„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“
Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… Chystá se letos, pokud to půjde, ještě do Essenu, na Smetanovu Litomyšl, do Ostravy – a to jak k Janáčkově filharmonii na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, tak ke koncertu do opery… – ale dnes večer diriguje bez publika v přímém přenosu ze studia v Praze na Vinohradech Symfonický orchestr Českého rozhlasu. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil o tom všem. V bolestném kontextu současné koronakrize.
U příležitosti desátého výročí Festivalu Jarmily Novotné a existence neziskové organizace Zámek Liteň chystají pořadatelé na 28. srpna příštího roku koncertní provedení nejznámějších částí Dvořákovy opery Rusalka, a sice přímo v místním zámeckém parku. Pozvání do projektu přijal Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který bude hrát pod taktovkou Roberta Jindry. Hlavní roli Rusalky ztvární sopranistka Kateřina Kněžíková, role Prince se ujme tenorista Richard Samek, Vodníka bude zpívat basista Jan Martiník a Cizí kněžnu a Ježibabu mezzosopranistka Jana Kurucová. Do vedlejších rolí Žínek přizvou pořadatelé vybrané absolventky Interpretačních kurzů v Litni. „Zámecký park poprvé zažije rozměrnou scénu překypující hudbou, zpěvem a tancem v režii vždy nápaditých bratrů Cabanů. Pěveckým vystoupením dodají ten správný efekt tanečníci, kteří během představení rozvíří své kreace na různých místech parku. Ty divákům neuniknou díky projekcím na velkoplošných obrazovkách, jež budou lemovat scénu,“ zvou na akci v předstihu a s nadějí, že koronavirová pandemie ustoupí, organizátoři.
V pátek 4. prosince se měla v Zámeckém areálu Ctěnice uskutečnit světová premiéra koncertního provedení Pucciniho opery Vlaštovka. Úprava pro čtyři pěvce a klavír sice v původně plánovaném termínu nezazněla, ale protagonisté natočili alespoň krátký film, který celý projekt uvádí a jehož průvodkyní je sopranistka Kateřina Kněžíková. Ta připomíná hudební historii Vinoře, kde se zámek Ctěnice nachází, a v rozhovoru s autorem úpravy i projektu La rondine / Vlaštovka Robertem Rytinou zve diváky na představení v novém termínu, který je zatím plánován na léto/podzim 2021.
Vyhlášení nositelů Cen Thálie 2020 se uskuteční v komorním duchu. V sobotu 14. listopadu bude ceremoniál, který začíná ve 20 hodin, živě streamován. Herecká asociace, která přijímá nominace ve všech divadelních oborech a zároveň vyhlašuje vítěze Thálie, už odkryla jména nositelů Ceny za celoživotní dílo – za činohru ji dostanou Hana Bauerová a Josef Abrhám. Za celoživotní výkony budou dále oceněni tenorista Jan Malík za operu, tanečnice Aneta Voleská a Hana Talpová za obor muzikál. Tři nominace získala inscenace baletního Oněgina v Národním divadle, dvě pak Verdiho opera La Traviata v nastudování Slezského divadla a muzikál Elisabeth z plzeňského Divadla J. K. Tyla.
„Pro Vlaštovku neboli La rondine mám velkou slabost od chvíle, kdy jsem ji slyšel z nahrávky na CD.“
„Výběr z prvního a druhého dějství tvoří první polovinu provedení a kompletní třetí akt druhou, provedení by mělo trvat asi osmdesát minut.“
„Mohu-li posoudit, tak ve Ctěnicích by se měli objevit ti nejlepší z nejlepších!“
Manon Lescaut, La Bohème, Tosca, Turandot… Všechny tyto opery spojuje jméno Giacoma Pucciniho, který je jedním z nejpopulárnějších hudebních skladatelů v dějinách. Přesto jsou některé z jeho oper širšímu publiku prakticky neznámé. O jedné z nich, jejíž uvedení se už brzy chystá na severovýchodním okraji Prahy, hovoříme s autorem projektu a jeho hlavním organizátorem Robertem Rytinou. Jde o Pucciniho Vlaštovku, která se tam má v komorní koncertní verzi rozeznít 4. prosince.
„Uměním vrcholně dramatického zpěvu, divadelní intuicí a celoživotní zkušeností posílila v inscenaci světové parametry.“
„Ani v dramatičtějších partech, které jejímu naturelu velmi padnou, se dosud neztrácí původní lyrický základ jejího mimořádného hlasu.“
„Je velkolepá, sugestivní, neopakovatelná. A dokonalá ve výslovnosti češtiny.“
Ke dvěma představením v rámci festivalu Janáček Brno 2020 získalo tamní Národní divadlo sopranistku Karitu Mattilu. Poslední příležitost, kdy se v Česku ještě smělo naplno zpívat, využilo o víkendu velkolepě. Její hostování v Janáčkově divadle v roli Kostelničky zůstane v paměti hodně dlouho.
Odložené i nové premiéry a kratší prázdniny, to je bilance nadcházející sezóny operního souboru v Národním divadle Brno. Tematickým pojítkem bude většinou vztahový troj- či víceúhelník. První titul už byl uveden – Zámečníkův Ferda Mravenec. Dalšími budou Janáčkův Osud, který exkluzivně pro Janáčkovo divadlo chystá legendární režisér Robert Carsen, a pak mladší verze Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, obě zazní v rámci Festivalu Janáček Brno. Později přibudou Čajkovského Evžen Oněgin, Verdiho Nabucco a Pucciniho Bohéma. Nebudou chybět ani dvě vánoční mše, Rybova Česká a méně známá Schreierova Moravská, dvě slavnostní představení Smetanovy Libuše, červnové Svěcení jara a Carmina Burana, nebo návrat několika úspěšných titulů. Tři premiéry chystá také baletní soubor.
V průběhu září nabídne Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka první část cyklu mimořádných koncertů s názvem Festivalový podzim. V pátek 4. září zahájí cyklus soubor Hradišťan s Jiřím Pavlicou, navazující víkendový program vyvrcholí provedením Orffovy kantáty Carmina Burana. Na druhou polovinu září chystá pak festival operní gala se sopranistkou Nicolou Proksch a basistou Janem Martiníkem.
Cyklus mimořádných koncertů nazvaný Festivalový podzim připravil na začátek září a druhou polovinu listopadu tým Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Má být symbolickým poděkováním všem, kteří mají k festivalu vztah – divákům, umělcům i příznivcům a podporovatelům. Konat se bude od 4. září do 29. listopadu a nabídne open air koncerty, na kterých vystoupí Hradišťan, hobojista Vilém Veverka, klavírista Martin Kasík nebo barytonista Adam Plachetka a zazní také Orffova kantáta Carmina Burana.
Festival Zlatá Pecka, který pořádá pěvkyně Dagmar Pecková, se kvůli pandemii uskuteční v novém podzimním termínu. Změny se dočká i původně callasovské téma. Novým mottem festivalu je parafráze verneovského románu „S hudbou kolem světa za 8 dní“. Přesně tolik dní letošní festival potrvá a nabídne deset hudebních, filmových a divadelních produkcí. Začíná v sobotu 31. října.
„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“
„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“
„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“
Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.
Různorodý program čítající 27 koncertů, doprovodné akce, program pro děti, folklórní večer s Hradišťanem i další akce představil Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koná se od 27. května do 1. července v Ostravě, Hukvaldech a dalších pěti městech Moravskoslezského kraje. Letošní rok věnuje velkou pozornost pěveckému umění. Hlavními hvězdami budou pěvci Patricia Petibon, Adam Plachetka, Gustáv Beláček a Jana Kurucová, klavírista Jean-Efflam Bavouzet nebo Luzernský symfonický orchestr. Festival zavádí poprvé ve své historii institut rezidenčního umělce. Českým bude klavírista Martin Kasík, zahraničním pak německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Novinkou festivalu jsou také čtyři zvýhodněná festivalová abonmá.
„Soustředění scénické podoby opery do jedněch rukou se v tomto případě projevuje jako výhoda.“
„Výrazným prvkem celé inscenace je choreografie.“
„Jaroslav Kyzlink vede Turandot k pevnému, monumentálnímu účinku, aniž by sklouzl k laciné opulentnosti.“
Kdo by neznal slavné operní „Vincero!“, nejlépe od Luciana Pavarottiho, který třetímu vítěznému zvolání dokázal na nejvyšších tónech dát neuvěřitelných jedenáct vteřin… Ne každý už ale ví, že jde o úplně poslední slovo árie Nessun dorma, Nikdo nesmí spát, která v Pucciniho Turandot otvírá třetí dějství. Pražské Národní divadlo teď operu dává po čtyřech desetiletích na své historické scéně. Dobrá příležitost zařadit si opět árii kompletně do kontextu. A uvědomit si, že je opravdu nádherná, ale že neméně úžasné je celé dílo.
„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“
„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“
„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“
A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.
„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“
„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“
„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“
Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.
Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.
„Rusalka není víla; je obrazem čisté nevinné duše, cizince v neúprosném, bohužel již odlidštěném světě.“
„Znělý, zdravý hlas Veroniky Holbové podporuje dojem z konkrétní prezentace, neakcentující nijak zvlášť snovost, poetičnost.“
„Martin Gurbaľ nemá barvu hlasu patřící skutečnému basu; vyvažuje to však lidskostí, kterou postavě otce (spíše než vodníka) dává.“
Současná ostravská Rusalka je tamním dvanáctým nastudováním díla během stoleté historie souboru. Za inscenací stojí plnou vahou své muzikality Jakub Klecker. Hodně výrazná je však i její vizuální stránka, dílo scénografa Davida Baziky, kostýmní výtvarnice Ha Thanh Špetlíkové a režiséra Radovana Lipuse. Pomáhá v příběhu podtrhnout ryze současná témata, pocity a apely.
