1

Pořadatelé International Classis Music Awards včera zveřejnili nominace nejlepších nahrávek pro rok 2023. Filharmonie Brno figuruje v top výběru kategorie soudobá hudba. Nominaci získala za album, které ve světové premiéře obsahuje nahrávku Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“

„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“

„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“

Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

004Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zveřejní ve středu 9. listopadu program osmasedmdesátého ročníku. Už nyní jsou ale známé některé novinky. V našem RozhovoruPlus ze září tohoto roku dirigent Tomáš Hanus prozradil, že to bude právě on, kdo s orchestrem Velšské národní opery festival zahájí. Už teď na podzim účinkují také na festivalu Janáček Brno, a to 17. listopadu na koncertě a o den později v opeře, s Věcí Makropulos.  Novým ředitelem Pražského jara je od srpna tohoto roku Pavel Trojan, který vystřídal Romana Bělora, a nedávno také vyšla nahrávka Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast, který v roce 2021 na festivalu provedl Václav Luks se svým souborem Collegium 1704.

Zveřejněno v AktuálněPlus
007

„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“

„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“

„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“

Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
004

Mezinárodní Klavírní festival Rudolfa Firkušného pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě významného českého klavíristy dvacátého století. Jubilejní, desátý ročník v termínu od soboty 5. do soboty 12. listopadu nabídne ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin čtyři recitály. Letos pozvání přijali klavíristé Leif Ove Andsnes z Norska, Anna Vinnickaja, Ruska žijící v Hamburku, náš Igor Ardašev a jeden z nejvýraznějších žijících představitelů tradice ruské klavírní školy, Grigorij Sokolov.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 28 říjen 2022 17:49

Má vlast jako slovo do pranice

667

„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“

„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“

„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“

Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení. Garantoval je dirigent Václav Luks s mezinárodním projektovým ansámblem zastřešeným značkou souboru dobových nástrojů Collegium 1704. Provedení, které pracovalo s odkazem ke starší interpretační praxi a k reálným podmínkám devatenáctého století. Nahrávka tuto uměleckou snahu zřetelně zachycuje.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
77

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
500

Stovku účastníků jako každoročně očekávají v Karlových Varech pořadatelé 56. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Koná se na začátku listopadu, závěrečný koncert vítězů a laureátů se za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru uskuteční v Městském divadle 11. listopadu. Nyní se blíží uzávěrka pro zaslání přihlášky – datem je 1. říjen.

 
Zveřejněno v MladíPlus
111

Letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu Mladá Praha se odehraje v termínu od 15. září do 8. října. Mladí talentovaní hudebníci od nás i ze zahraničí vystoupí na několika koncertech, a to v místech, jako jsou zámek Nelahozeves, pražská Novoměstská radnice, Rabasova galerie Rakovník, Velvyslanectví Polské republiky, Hokov – Sál centra Clear-point, kostel svatého Jana v Bad Schandau, Kolowratský palác, kolínská synagoga, pražský Aria Hotel a Rudolfinum. Vždy se jedná o komorní koncerty mladých talentů, které pořadatelé vybírají na různých soutěžích. Úplný program koncertů a výčet hudebníků najdete zde.

 
Zveřejněno v MladíPlus
007

„V Británii je nutné pracovat velmi efektivně, podmínkou je, že se umělci připravují doma a na zkoušce už se dává dílo dohromady po stránce umělecké.“

„Vadí mi, když režisér neumí řemeslo a kompenzuje to snahou šokovat, vymyslí na operu nový příběh, nectí přitom hudební strukturu a klidně kvůli jevištnímu ztvárnění škrtne kus podstatného hudebního materiálu.“

„Kvalita orchestru je samozřejmě podpořena dobrým sálem. Potřebujeme je, ale potřebujeme také posluchače, kteří se nebudou bát do těch nových, naleštěných prostor vstoupit.“

Tomáš Hanus patří mezi střední generaci českých dirigentů, kteří pracují v zahraničí. Je žákem Jiřího Bělohlávka a jeho silnou stránkou je mimo jiné hudba Leoše Janáčka. Pochází z Brna a dnes má za sebou několikaleté působení ve Velšské národní opeře v Cardiffu a mnoho hostování v operních domech v Evropě. Nejbližším místem, kde ho můžeme vidět při práci, je Státní opera ve Vídni, kde bude v říjnu dirigovat Jenůfu. V listopadu pak vystoupí na festivalu Janáček Brno. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci v Británii i to, jak se dá skloubit mezinárodní dirigentská dráha s co nejužším kontaktem s rodinou. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00001

„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“

„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“

„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí...“

Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00002

O víkendu 26. až 28. srpna odstartuje v Kroměříži pátý ročník Stipendijní Akademie uměleckého vzdělávání MenART. Pro nadcházející školní rok se zapojilo v roli mentorů patnáct osobností české umělecké scény, které společně předají své bohaté zkušenosti třem stům třiceti stipendistům ze základních uměleckých škol z celé republiky. Cílem Akademie je rozvíjet a podporovat mladé talenty, ale také inspirovat jejich pedagogy, proto se programu po celou dobu účastní žáci společně se svými učiteli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 30 červenec 2022 18:04

Marek Kopelent inspirativní a srozumitelný

01

„Koncert věnovaný Marku Kopelentovi posluchače seznámil s mnoha polohami skladatelovy tvorby, která oslovuje dosud, protože je nadčasová.“

„Večer otevřel hobojista Vilém Veverka, Kopelentovi blízký interpret, který skladatelovým dílům rozumí.“

„Čtvrtý kvartet předneslo Kvarteto FAMA Quartet s velkou emocionální silou a hráčskou erudicí, v posluchačích přetrval znepokojující až drtivý pocit…“

Patří k nejrespektovanějším a nejpozoruhodnějším českým skladatelům. Marek Kopelent se letos 28. dubna dožil devadesáti let. Na oslavu tohoto jubilea se v Anežském klášteře v Praze uskutečnil před prázdninami koncert, jehož dramaturgie přinesla to nejzajímavější z komorní a sólové skladatelovy tvorby. Gratulační večer, ke kterému se s odstupem vracíme, uspořádali Kopelentovi přátelé ze sdružení Ateliér 90 s vydatnou pomocí Jarmily Tauerové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00002

Orchestr stipendistů a stipendistek Akademie komorní hudby vystoupí od čtvrtka 21. do neděle 24. července na několika koncertech ve Středočeském kraji, a to pod vedením svého uměleckého vedoucího, violoncellisty Tomáše Jamníka. Program se skladbami Antonína Dvořáka, Antonia Vivaldiho a Josepha Haydna zazní v Berouně, na zámku v Nelahozevsi, na hradě Pirkštejn a nakonec na zámku v Niměřicích u Mladé Boleslavi.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
607

„Collegium 1704 až doposud uvádělo české autory v kontextu s nějakým velkým jménem světového repertoáru. Až nyní stojí na programu jedno jediné jméno – Josef Mysliveček.“

„Spolu s Jakubem Hrůšou je tvůrcem inscenace Janáčkovy Káti Kabanové mezinárodně proslulý australský režisér Barrie Kosky.“

„West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Danielem Barenboimem zahrají Smetanovu Mou vlast.“

Na Salcburském festivalu, který v Mozartově rakouském rodišti začíná právě dnes a potrvá tam do 31. srpna, jsou letos v programu významné české stopy. Jakub Hrůša nastuduje s Vídeňskými filharmoniky a mezinárodní sestavou pěvců Janáčkovu operu Káťa Kabanová a Václav Luks tam s Collegiem 1704 uvede Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco. Zazní i Smetanova Má vlast.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00005

„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“

„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“

„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“

Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

Devatenáctý ročník letního festivalu Třeboňská nocturna rozezní ve dnech 12. až 16. července historické centrum města Třeboně. Během těchto pěti dnů vystoupí na koncertech harfistka Kateřina Englichová s hobojistou Vilémem Veverkou, korejský Arete String Quartet, trio Martina Bačová, Hana Šuková a Karel Košárek, šansoniérka Chantal Poullain, Epoque Quartet se zpěvačkou Dashou i Filharmonie Hradec Králové se sopranistkou Evou Hornyákovou pod vedením dirigentky Miriam Němcové. Večery plné klasické hudby, crossoveru i šansonu se budou konat na několika místech Třeboně – od zámecké konírny, Divadla J. K. Tyla, Tunel music baru až po nádvoří městského úřadu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
201

Mezinárodní hudební Festival Pražské jaro má nového ředitele. Romana Bělora ve funkci vystřídá jeho dosavadní zástupce Pavel Trojan. Na včerejším zasedání ho jmenovala správní rada festivalu. Funkce se ujme 1. srpna. Rada zároveň zvolila Romana Bělora za svého člena, takže se bude v rámci její činnosti na řízení společnosti i nadále podílet. 

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
003

„Regionální festivaly, probíhající s Pražským jarem takřka paralelně, mu nejsou konkurencí; z jejich programu je třeba vyzobávat lahůdky.“

„Jak Victor Julien-Laferrière v olomoucké Redutě 28. května, tak Zlatomir Fung na MHF Leoše Janáčka o dva dny později ve Frýdku-Místku se předvedli v nejlepším světle.“

„S osvěžující upřímností se oba ve vzpomínkách vrátili k mezinárodním soutěžím, které jim otevřely cestu do světa.“

Česká hudební scéna se těší celé plejádě hudebních festivalů. Že za pozornost stojí nejen akce Pražského jara, jehož letošní ročník minulý týden skončil, dokazují například violoncellisté Zlatomir Fung nebo Victor Julien-Laferrière, jejichž hru si mohli vychutnat návštěvníci dvou paralelně probíhajících moravských festivalů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
sobota, 04 červen 2022 13:15

Vídeňské zklamání

00005

„Na stupínek vystoupal těžkopádně působící muž, který tam jen stál a hráče podněcoval mnohem méně inspirovaně, než by pro tuto příležitost bylo záhodno.“

„Šostakovičovu Devátou by posluchač vzhledem k Nelsonsově kompletu všech patnácti skladatelových symfonií očekával jako interpretační čin.“

„Dvořákova Šestá symfonie vyzněla spíše jako jakási Brahmsova skladba.“

Poslední koncert Pražského jara sliboval s příjezdem Vídeňských filharmoniků mimořádnou událost na závěr. Někde se ale stala chyba. Možná byla v programu, možná v provozních okolnostech, možná bylo na vině počasí.., ale nejspíš přece jen šlo o volbu dirigenta. Andris Nelsons je zcela jistě světovou hvězdou, nicméně v pátek v pražském Obecním domě z něj nevycházelo ani k hudebníkům, ani směrem k publiku vůbec nic mimořádného – a orchestr tedy hrál, jak hrál. Na poloviční plyn, bez velkého zájmu. Koncert proto nebyl událostí, ale vzhledem k očekáváním pouze zklamáním.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 13