0LB8528

„Jiří Heřman slyší a vnímá hudbu, domýšlí autorovy záměry a je napřed před divákem.“

„Vytváří velké obrazy plné zřetelných i pouze tušených hlubokých obsahů, ať už jde o psychologii a duchovní vývoj postav, nebo o sociální témata. Obrazy, které hovoří silnými divadelními prostředky k současnosti, a to jak ke společnosti, tak i k jedincům.“

„Pozornost se upíná k vizuálním dojmům. Protože ty však ani v nejmenším nepopírají hudbu a zpívané slovo, je celek harmonický, přesně tak, jak má být.“

Nová brněnská inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů je rekordmanem. Premiéru měla až napotřetí, rok a půl po naplánovaném termínu. Stalo se tak 5. listopadu a důvodem byla samozřejmě koronakrize. Mnohem podstatnější však na inscenaci přece jen je, že režisér Jiří Heřman, spolu se scénografem Draganem Stojčevskim a dirigentem Robertem Kružíkem, neopakovatelným způsobem oživili a zpřítomnili dílo hudebně nesmírně krásné a dramaticky účinné, dílo prodchnuté hlubokými myšlenkami.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
114

Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrává mimořádně letos na podzim, a to až do 30. listopadu. A právě pozítří, v pátek 5. listopadu, se bude v Janáčkově divadle od 19 hodin konat kýžená premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, režie Jiří Heřman s asistentkou Kateřinou Nováčkovou, scény Dragan Stojčevski, kostýmů Alexandra Grusková, dramaturgie pak Patricie Částková. Náročná sborová čísla nastudovali Pavel Koňárek, Michal Vajda a Valeria Maťašová. V hlavní roli Manolia se diváci mohou těšit na Harolda Meerse a Petra Bergera. Postavu Kateřiny ztvární Pavla Vykopalová, Kněze Grigorise Jan Šťáva, Kněze Fotise David Szendiuch. Jannakose se ujal Ondřej Koplík, Kostandise Roman Hoza a Jiří Miroslav Procházka, Lenia Andrea Široká, Panaita Petr Levíček. V roli Ladase diváci uvidí Roberta Musialeka, jako Stařečka pak Josefa Škarku a coby Patriarchu Petra Karase. Michelis bude patřit Dušanu Růžičkovi a Václavu Čížkovi, Andonis Vítu Noskovi, Stará žena Jitce Zerhauové, Nikolios Tadeáši Hozovi a Despinio Tereze Kyzlinkové. V postavě malého Manolia se alternují Boris Trhlík a Kryštof Cholava. V rámci festivalu Janáček Brno se představení budou konat ještě v neděli 7. a v pátek 19. listopadu. Další uvedení Národní divadlo Brno plánuje 19. a 27. března a 10. dubna příštího roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
515522989673d9bf0d28fk

„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“

„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“

„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“

Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
300

Národní divadlo Brno připravilo Verdiho operu Nabucco. Režii má Jiří Heřman, hudební nastudování je dílem Ondreje Olose a scénu vytvořil Tomáš Rusín. Ve středu večer se uskuteční online premiéra inscenace, první uvedení s publikem je do Janáčkova divadla ohlášeno na 29. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
118

Janáčkova opera Národního divadla Brno pokračuje v online programu, který pravidelně zveřejňuje na svém YouTube kanálu. Soubor na vánoční svátky a na silvestra připravil tři projekty. Prvním z nich bude speciální „karaoke“ verze slavné České mše vánoční Jakuba Jana Ryby, a to zítra od 15 hodin. Sóla zazpívají sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Hrochová, tenorista Ondřej Koplík a basista Jan Šťáva. Orchestr Janáčkovy opery NdB bude řídit Marko Ivanović.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Zvláštním problémem Studeného půvabné inscenace Smetanova Tajemství je až fatální pronásledování koronavirovými vlnami.“

„Dirigent Martin Peschík vedl představení se zájmem, snažil se pozorně a soustředěně o symbiózu všech složek.“

„Peter Malý vytvořil spolu s jevištně půvabnou Blaženkou pěvecky disponované Lucie Kašpárkové milenecký pár, kde mládí je prvořadou a ničím nezastupitelnou hodnotou.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla inscenaci Smetanova Tajemství, jehož premiéra proběhla v březnu, leč nastupující první vlna koronaviru uzavřela brzy poté provoz divadla. Vydařená inscenace režiséra Tomáše Studeného a dirigenta Martina Peschíka, na scéně Davida Janoška tedy neměla šanci dočkat se očekávaných repríz. Podstatný titul ze Smetanova odkazu se tak objevuje po dlouhé pauze až nyní v září, ve dvou reprízách po sobě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 23 srpen 2020 17:03

Ferda Mravenec téměř půlstoletý

100

„Tato opera byla po své premiéře natolik úspěšná, že za dva roky dosáhla devadesáti plně navštívených repríz.“

„Představitelé hlavních rolí odvedli vesměs excelentní výkony.“

„Dobrá věc se podařila a doufejme, že coronavirus dovolí i reprízování této zdařilé inscenace.“

Národní divadlo Brno uvedlo premiéru opery Evžena Zámečníka Ferda mravenec, která se podle původního plánu měla odehrát již v červnu. Nečekané průtahy však, zdá se, inscenaci neuškodily a dílo nastudované pod vedením dirigentů Jakuba Kleckera a Pavla Šnajdra slavilo i mezi dětským publikem po svém prvním uvedení úspěchy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Hlasy Dětského sboru Brno jsou křišťálově čisté a souzvuk byl dokonalý.“

„Hudební zpracování a libreto se v Monumentu dokonale protkly.“

„Slova autorů o neuvěřitelném dramatickém potenciálu příběhu byla naplněna.“

Opera Národního divadla Brno uvedla svou třetí premiéru sezóny: Monument. Pod operou v desíti obrazech jsou podepsáni šéfdirigent opery Marko Ivanović jako skladatel a David Radok, který je současně autorem libreta a scény a režisérem. Příběh inspirovaný životním údělem sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze, zformovali do působivé, hodinu a půl trvající inscenace.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 05 leden 2020 10:45

Opera Osud? Je v ní už celý Janáček.

1

„Janáček je nakonec vždy svůj, je realističtější i básnivější, úsečnější i intenzivnější.“

„Mužská část sboru ve strhující scéně před závěrem dala dramatické expresi maximum dynamiky, naprosté přesnosti i silně intenzivního výrazu.“

„S Osudem měl Janáček smůlu. Operu nikdy neslyšel.“

Na Festivalu hudebního divadla Opera 2020 se v pražském Národním divadle v sobotu zavřela poslední opona za ostravskou inscenací Janáčkova Osudu. Derniéra připomněla, že se v Národním divadle moravskoslezském dělají dobré operní projekty, a potvrdila, že Janáček je i v méně frekventovaných dílech autorem svérázným, pozoruhodným a mimořádným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 30 listopad 2019 18:20

Kavalír s růží

7

„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“

„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“

„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“

Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„V Pilařově podání to byla spíše féerie, nikoliv opereta.“

„Největší průšvih je ovšem scéna a kostýmy Aleše Valáška.“

„Operetní hudba má své specifikum, a to se Jakubu Kleckerovi podařilo dobře vystihnout.“

Ach, kde jsou ty doby, kdy se v brněnské Redutě hrály operety prakticky denně. V 90. letech byl brněnský operetní soubor, mimochodem mimořádně kvalitní, převeden do Městského divadla Brno, kde se kromě muzikálů měly dávat i operety. Jenže nedávají. Soubor se rozpadl a z operet v Městském divadle zůstaly jen proklamace. I když v Brně stále existuje pro operetu obecenstvo. Situaci zahraňuje tu s větším, tu s menším úspěchem operní soubor Národního divadla Brno, který se čas od času do operety pustí. V březnu 2014 vkročila na prkna Janáčkova divadla slavná Polská krev. V rámci zahájení sezóny 2019/2020 blokem představení na hradě Špilberk uvedlo divadlo poslední srpnový den i její reprízu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
017

“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”

“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”

“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”

Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
03

„Hned v introdukci jsme slyšeli nádherná pianissima orchestru následovaná sytou barvou mužského sboru.“

„Jakubu Kleckerovi bezpochyby vděčí toto provedení Svaté Ludmily za téměř dokonalou souhru. Současně nebylo možné přeslechnout, jak plasticky pracuje s dynamikou orchestru.“

„Po závěrečném akordu prakticky okamžitě povstal zaplněný kostel a potleskem si vyžádal trojnásobný návrat dirigenta a sólistů na pódium.“

Oratorium Svatá Ludmila, které představuje jeden z pilířů bohaté vokálně-instrumentální tvorby Antonína Dvořáka, v neděli uzavřelo abonentní řadu koncertů Českého filharmonického sboru Brno. Spolu s ním vystoupili orchestr Czech Virtuosi a sólisté Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý, Peter Mikuláš a Petr Levíček. Provedení v téměř zaplněném kostele sv. Janů řídil Jakub Klecker.

 
Zveřejněno v ReflexePlus